INFO Times24

Neuvěřitelných čtrnáct vysokoškolských titulů může uvádět u svého jména právník, ekonom, teolog, sociolog, překladatel a duchovní z Prahy Leo Salvet. Jak přitom přiznává, ještě ve dvaceti letech netušil, jakou cestou se v životě vydat – a zkusil to jako tramvaják.

K obhajobě Bílého domu prezidentu Bidenovi nepomůže, když bude torpédovat Nejvyšší soud USA za zrušení pozitivní diskriminace. Váhou svého úřadu by se měl místo toho zasadit za rovná přijímací řízení na prestižních amerických univerzitách.

Během studia v Česku jsem měla pocit, že se od žen neočekává, že budou v některých oborech dobré. V Americe mi to do očí nikdo neřekl, ale některé dveře mi nebyly úplně otevřeny, říká profesorka ekonometrie a statistiky na Chicagské univerzitě Veronika Ročková. Proč je důležité se proti diskriminaci ozvat a co by poradila studentům, kteří se chtějí dostat na americkou univerzitu?  

Má smysl zachovat online vzdělávání i po návratu do škol? A případně v jaké podobě? Tento článek je stejně tak zamyšlením jako návodem pro učitele a vedení škol, jak naložit s online vzděláváním po obnovení prezenční výuky.

Závěrečné hodnocení žáků bude přizpůsobeno situaci, ministerstvo školství k tomu bude vydávat doporučení, uklidnil v online rozhovoru rodiče dětí expert na vzdělávání Bohumil Kartous a dodal: „Nebojte se, nikdo nepropadne.“

Slavnou hru R. U. R., kde se pojem robot objevil poprvé, začal psát Karel Čapek zhruba v době, kdy se narodil Isaac Asimov, americký spisovatel rusko-židovského původu, který Čapkův výtvor přetvořil k obrazu svému a udělal z něj celosvětový fenomén.

Současný vzdělanec je postavou okrajovou, většině světa lhostejnou, možná až obludně komickou. Nějak totiž v drtivě dominujícím pragmatismu není jasné, co ten člověk (blázen?) chce. Dnešní inteligentní lidé většinou přijali pragmatismus absorbující jejich schopnosti a přestali strážit absolutní kontext životů. Píše Radim Seltenreich.

Šetření Programme for International Student Assessment (PISA) jednou za tři roky je považované za nejdůležitější mezinárodní měření výsledků vzdělávání a ukazuje naše školství ve srovnání s jinými zeměmi. Tentokrát se před nás dostaly i například Polsko nebo Estonsko, které bývaly až za námi. Estonsko se vyšvihlo mezi úplnou špičku.

Dnes, kdy se posuzuje práce filozofa podle počtu publikací a citací v odborných časopisech, by jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století Ludwig Wittgenstein, narozený 26. dubna 1889, propadl. Téměř nepublikoval, profesorem se stal jen díky vstřícnosti kolegů a příslušný plat mu umožňoval vybírat si roky volna. Píše Zdeněk Zacpal.

Býval to začarovaný kruh. Čerství absolventi hledali práci, aby nabrali první zkušenosti. Firmy pátraly po odbornících, kteří mají dva, tři či pět let praxe za sebou. Vzájemně si tak vyhověli jen těžko. A jak je to dnes?

Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze se umístila na 46. místě na světě v prestižním srovnání UI Green Metric World University Rankings 2018. Žebříček vyhodnocuje, jak jsou univerzity a vysoké školy ohleduplné k životnímu prostředí. Z českých je tedy na tom ČZU podle všeho nejlépe.

Město Heidelberg, jež se za druhé světové války vyhnulo bombardování, a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Zdejší vědci spolupracují i s řadou českých odborníků.

Studovali jste kdysi nějaký cizí jazyk, ale protože jste jej dlouho nepoužívali, máte nyní problém se domluvit. Nic není ztraceno, experti přinášejí rady, jak si zapomenuté znalosti oživit.

Do základních škol v současnosti chodí přes 20 tisíc žáků-cizinců. Nejčastěji jde o vietnamské, ukrajinské, ruské nebo bulharské děti. Objevují se ale i případy, kdy mluví dítě jenom portugalsky nebo maďarsky. Někteří z nich nerozumí ani slovo česky a učitelé je nestíhají doučovat. Proces osvojení druhého jazyka přitom trvá řadu let.

Končí rok, v němž jsme si připomněli 100. výročí založení Československa. O významu 28. října 1918 hovořil v prvním letošním rozhovoru Deníku děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Symbolicky ho uzavíráme dialogem s prorektorem tohoto nejstaršího vysokého učení ve středoevropském prostoru profesorem Janem Roytem.

Ve věku 83 let zemřel Alois Souček, pedel Univerzity Karlovy. Na svém facebookovém profilu o tom informovala univerzita. Za 40 let, které ve funkci strávil, se zapsal do paměti několika generací absolventů. Na žezlo, které Souček držel v rukou, podle univerzity slavnostně přísahalo přes 200 tisíc studentů.

Jan Kanzelsberger patří do známé rodiny knihkupců. Podnik založil jeho otec v roce 1990. Pro firmu dnes pracuje 250 až 300 zaměstnanců a brigádníků. „Když hledáme zaměstnance, nejvíc nás zajímá, co opravdu čtou,“ říká Jan Kanzelsberger mladší.

Výukové programy, jazykové kursy, ale i encyklopedie a slovníky nabízí učitelům základních a středních škol nový vzdělávací portál Brána vědění otevřená. Součástí kursů jednotlivých předmětů je animace a obrázky doplněné zvukem nebo mluveným slovem, řekl ČTK ředitel firmy zabývající se výukovými programy Jan Průcha.

Mít doma vysokoškoláka je pro mnohé rodiče značná finanční zátěž. Část nákladů na pokrytí studií si často mladí lidé zajišťují sami. I tak jejich rodiče musejí sáhnout hlouběji do kapsy. Podle odborníků je dobré, aby se na to domácnosti předem připravovaly. Kolik tedy stojí vysokoškolák?

Naše pokolení se v pracovní sféře velmi liší od našich rodičů (tzv. generace X), už proto, že pracovali během komunismu, měli tedy naprosto jiné návyky a očekávání od života i zaměstnání.

Osm z deseti padesátníků, kteří hledají práci, pociťuje diskriminaci kvůli svému věku. Přitom šanci na uplatnění mají nejlepší za posledních sedm let. Důležité ovšem je, zda mají zájem dál se vzdělávat.

„Školství se snaží v mezích možností improvizovat, ale stále víc mu ujíždí vlak. V době prudkých změn, inovací a digitálních technologií nevystačíte s tím, že učíte 20 let staré věci 30 let starými pedagogickými metodami! Pro mnoho dětí je škola muzeem,“ říká v rozhovoru školský expert Miroslav Hřebecký.

Čím dál více žáků a studentů v Česku netouží po vzdělání. Až dva tisíce z nich ročně neodchází ze základní školy po absolvování deváté třídy. Někteří klidně i s vysvědčením z třídy sedmé. Řada dalších studentů opustí učňovský obor nebo střední školu. Nedisponují tedy výučním listem ani maturitou. „V roce 2013 šlo o 5,4 procenta populace, k loňskému roku již 6,7 procenta,“ popsal Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování.

Vysoké školy nestačí uspokojovat poptávku. Loni studovalo na univerzitách třetího věku 55 tisíc penzistů. Před osmi lety jich bylo o 20 tisíc méně. Senioři se nezapisují jen na „tradiční“ obory, zapisují i do kurzů „trendy témat“, jak je univerzity nazývají – tedy například astronomie, nanotechnologie, ale třeba i adiktologie

Řada nových knih v České republice vychází s množstvím výrazných gramatických chyb a stylistických nepřesností. Jejich kvalitě by prospělo více času na přípravu i lepší honoráře pro lidi, kteří se na jejich vydávání podílejí.

Národní akreditační úřad pro vysoké školství udělil Univerzitě Pardubice jako teprve čtvrté vysoké škole v ČR takzvanou institucionální akreditaci, a to pro šest oblastí vzdělávání: dopravu, ekonomické obory, historické vědy, chemii, informatiku a zdravotnické obory. Platí na 10 let, jako první ji u nás získala Univerzita Karlova, následovala brněnská Masarykova univerzita a olomoucká Univerzita Palackého.

Více než 500 000 zahraničních studentů získává každý rok v USA vysokoškolské vzdělání. Zde se nachází 41 ze 100 nejlepších univerzit na světě (Times Higher Education, 2017). Polovina laureátů Nobelovy ceny studovala na amerických univerzitách.

Podle odborníků na vzdělávání nejvíce „hoří“ pět oblastí, kvůli nimž se české školství nemá šanci posunout vpřed. Podoba maturity nevyhovuje. Učitelé jsou podhodnocení. Změna financování školství. Nalákat mladé kantory. Jednotné přijímací zkoušky.