Stanislava Surá možná není typickou studentkou. Do školy se těší, svého učitele poslouchá a je zvídavá. „Nechci sedět doma, chci si rozšiřovat znalosti,“ říká.
Ve třídě není za šprtku, i její spolužáci prahnou po informacích. Stejně jako Stanislava už dosáhli důchodového věku. Právě ten je jednou z podmínek studia na takzvané univerzitě třetího věku. Další je u drtivé většiny programů maturita. Přijímací zkoušky senioři nepodstupují, zaplatit musí jen zápisné – to se pohybuje okolo pětistovky. S indexem na tolik obávané zkoušky tito studenti nechodí. Když ale kurz dokončí, čeká je promoce, kde obdrží osvědčení.
Dvaasedmdesátiletá Stanislava se na Masarykovu univerzitu v Brně zapisuje už sedmým rokem. Vybrala si přednášky z botaniky. Podle posledních údajů studovalo univerzity třetího věku na veřejných vysokých školách zhruba 55 tisíc seniorů. Před osmi lety jich bylo o 20 tisíc méně.
Očekává se, že letošní akademický rok bude ještě nabitější. Některé vysoké školy přitom už loni nestačily uspokojovat poptávku. „Zájem o vzdělávání v našich kurzech sice roste, jsme však limitováni kapacitou poslucháren,“ uvedla Barbora Hašková z Masarykovy univerzity v Brně.
Nejvíce se studenti v penzijním věku zapisují na přednášky medicíny, psychologie, světových dějin nebo architektury. „Naším nejoblíbenějším kurzem byla po léta medicína, ale od doby, co jsme otevřeli právo, je nával tam, dokonce i na obory, které mladí moc nemusejí. Absolutním hitem se stalo například římské právo,“ říká Naděžda Špatenková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Právě tam v roce 1986 vznikla první univerzita třetího věku.
„Naším nejoblíbenějším kurzem byla po léta medicína, ale od doby, co jsme otevřeli právo, je nával tam, dokonce i na obory, které mladí moc nemusejí. Absolutním hitem se stalo například římské právo.“
Senioři se ale zapisují i do kurzů „trendy témat“, jak je univerzity nazývají – tedy například astronomie, nanotechnologie, ale třeba i adiktologie jakožto vědy o závislostech. „Oblíbené jsou i jazykové kurzy nebo úprava fotografií. Rekordman chodil v jednom akademickém roku na 10 kurzů,“ uvedla Andrea Vondráková z ČVUT.
Na Univerzitu Karlovu docházelo podle posledních čísel zhruba 7000 účastníků, v Brně na Masarykovu univerzitu pak přes 2 tisíce seniorů.
Lektoři si spolupráci se studenty ve vyšším věku pochvalují. „Senioři jsou ti nejlepší, nejpečlivější a nejvděčnější posluchači, jaké si lektor vůbec může přát,“ říká Naděžda Špatenková z olomoucké univerzity.
„Máte někdo dotaz?“ Tato obligátní otázka na závěr přednášky znamená pro mladé studenty podle lektorů většinou signál, že půjdou domů. „Pro seniory znamená: a teď se vrhneme do diskuse,“ popisuje Špatenková.
Získané znalosti jsou beze sporu velkým plusem. Hlavním benefitem pro tuto skupinu studentů ale je, že nezůstávají doma a udržují si mentální aktivitu.
Podle gerontoložky Ivy Holmerové by senioři měli zůstat, pokud to jen trochu jde, co nejdéle aktivní: „Zdraví zahrnuje jak biologické faktory, tak psychologické, sociální a duchovní.“
Častěji na kurzy docházejí ženy. Na Univerzitě Hradec Králové tvoří až 85 procent. „Mezi jednotlivými kurzy a programy jsou samozřejmě rozdíly. V tomto ohledu byl v končícím akademickém roce výjimečný kurz Fyzika země a planet sluneční soustavy, v němž počet mužů přesáhl 70 procent studujících,“ popisuje mluvčí univerzity Vojtěch Tuček.
Podle lektorů není již také pravdou, že by se do školy hlásili ti důchodci, kteří za minulého režimu nemohli studovat. „Nastupuje nová generace seniorů. Jsou mladší, krásnější, vzdělanější, ovládají informační a komunikační technologie. Současný posluchač univerzity třetího věku není žádný důchodce, který se nudí,“ popisuje Špatenková.
Senioři hlídají kvalitu
I proto jsou podle lektorky senioři velmi náročným publikem: „Musíme si uvědomit, kolik vzdělávacích lekcí už za svůj život absolvovali, kolik lektorů viděli, slyšeli. Mnozí z nich sami někdy učili – dokážou ohodnotit kvalitu.“
A za tu se studijní programy pro seniory podle Asociace univerzit třetího věku nemusí vůbec stydět. „České univerzity třetího věku jsou svojí kvalitou na špičce,“ napsal prezident asociace Roman Prokop.