Povídáme si nejen o výjimečné postavě Karla IV., významu vzdělanosti tehdy i nyní, ale především o mimořádném nálezu, jímž je univerzitní zakládací listina papeže Klimenta VI. Tu Karlova univerzita získala letos v létě a koncem roku na tři dny v Karolinu vystavila její originál. Do konce ledna si návštěvníci mohou prohlédnout její kopii a další univerzitní insignie.
V Císařském sále Karolina měli lidé tři dny unikátní možnost vidět originální zakládací listiny Univerzity Karlovy, papežskou i Karlovu. Souhlasná odpověď papeže Klimenta VI. na žádost Karla IV. byla pokládána za ztracenou až do letošního léta, kdy se objevila a univerzita ji odkoupila. Jak významný je to objev?
Je to bezesporu velice významný objev. Jeho důležitost stoupá s tím, že druhý originál papežské listiny z 26. ledna 1347 se ztratil na konci 2. světové války. V té době jsme přišli i o jednu ze dvou zakládacích listin Kar-la IV. ze 7. dubna 1348. O to je cennější nedávno objevený dekret opatřený papežskou bulou, v němž Kliment VI. vyjadřuje souhlas se založením univerzity. Listinu vydal Karlův vychovatel, Pierre de Rosieres, opat z Fécamp a pozdější papež Kliment VI.
Byl to velmi vzdělaný muž, který přivedl Karla na pařížskou Sorbonnu, kde s největší pravděpodobností absolvoval část septem artes liberales, tzv. sedm svobodných umění. Jak víme z pohřební řeči Vojtěcha Raňkův, Karel plynně hovořil a psal latinsky, což znamená, že musel mít dobrý základ. Pobýval také v severní Itálii, kde mohl poznat italské univerzity. Proto se v zakládací listině pražské univerzity hovoří o tom, že ji zakládá po vzoru pařížské Sorbonny a boloňské univerzity.
Dokonce víme, že pozdější statut Univerzity Karlovy se víc blíží boloňské univerzitě, která vynikala především v právnické vědě. Sorbonna byla spíše volnějším uskupením studentů a učitelů.
Je to tak. Svoji roli v tom určitě sehrál Arnošt z Pardubic, který studoval v italské Padově a pobýval v Bologni. Odtud pochází funkce velkého kancléře univerzity, kterou zastával právě pražský arcibiskup. Papežská i královská listina byly vyhotoveny ve dvou exemplářích. Jeden byl určen pro univerzitu a druhý pro pražského arcibiskupa.
Co konkrétně originál listiny papeže Klementa VI. obsahuje?
V listině se hovoří o tom, že česká země oplývá bohatstvím. To je důležitá zmínka, neboť univerzita mohla být založena jen tam, kde pro to byly materiální a další předpoklady. Hlavní je příslib, že grady (diplomy) absolventů vysokého učení v Praze budou platit po celé Evropě. Stejně zásadní je ustanovení o akademických svobodách.
Jaké je zpracování 670 let starého dekretu?
Exemplář, který se ztratil na konci války, byl méně slavnostní. Chyběla mu olověná bula s vyobrazením Petra a Pavla a signem Klimenta VI. V úvodu listiny je titulatura, tedy označení, komu ji vydává.
Komu?
Vydává souhlas k založení univerzity přímo Karlovi IV., který o to žádal.
Hrál v tom zásadnější roli Arnošt z Pardubic?
Univerzity byly ze své povahy spjaty s církví. Vyučovali tam klerici. Kdo ji absolvoval, musel mít souhlas arcibiskupa.
Takže kdyby v roce 1344 nebylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, univerzita by vzniknout nemohla?
To ne, univerzity vznikaly i v biskupských městech. Arcibiskupova úloha byla nepostradatelná při vzniku katedrály, neboť jen arcibiskup směl položit její základy.
V jakém stavu je listina?
Ve velice dobrém, protože k právním účelům nebyl používán originál, ale notářský instrument. Jako každá historická listina potřebuje ochranu, takže jsme ji prezentovali jen po tři dny, nyní návštěvníci mohou vidět až do konce ledna její kopii. Byla k vidění v rozložené podobě, neboť tři dny pergamenu neublíží.
Zároveň jste odhalili i originál notářského instrumentu, který se též letos našel. Jde jen o opis listiny?
Kromě přesného opisu obsahuje i podpisy svědků a také pečeť kapituly svatovítské. Vydal ho veřejný notář Petr Michalův a instrument je opatřen jeho signem. Používal se k běžnému jednání, a proto je v horším stavu.