INFO Times24

Celovečerní recitál z klavírního díla Antonína Dvořáka nabídl jemu věnovaný festival. Řeklo by se, že na nejhranějším a nejproslulejším českém skladateli není moc co objevovat. Ale Dvořákova Praha každý rok vykutá nějakou raritu, jako vloni první verzi opery Král a uhlíř, nebo skladatelovu tvorbu a dílo nasvítí z nového úhlu.

Eva Pilarová, jedna z nejvýraznějších českých zpěvaček, zemřela 14. března ve věku 80 let. Pohřbu se tehdy kvůli omezením v souvislosti s koronavirem zúčastnilo jen jedenáct jejích nejbližších. Po skončení nouzového stavu se manžel Pilarové Jan Kolomazník rozhodl uspořádat důstojnější poslední rozloučení při zádušní mši. Konala se ve středu a přišlo na ni tři sta lidí, mezi nimiž bylo mnoho známých osobností.

Některé vymoženosti pořád znějí jako hudba z budoucnosti při sledování sci-fi filmů, leckde v Evropě ale patří mezi běžnou realitu. Projekt chytrých měst, jako je Vídeň, Oslo či Brno, má jediný úkol – na základě co největšího množství dat maximálně usnadnit život obyvatelům. Vítejte ve vědecko-fantastické realitě. Píše Rani Tolimat.

V pojetí toho, co znamená úspěch, se ani moudří lidé většinou zcela neshodnou. Větší shoda panuje v chápání neúspěchu. Nejčastěji bývá vnímán jako situace, kdy se člověku v životě nedaří dosáhnout svých cílů, ať jsou jakékoli. Co mají společného ti, kdo nikdy v životě neuspějí, vysvětluje psycholog Jan Urban.

Rodina československého vojáka Vojtěcha Lukáše (1921–1953), příslušníka britského královského letectva (The Royal Air Force) pohřbeného v brazilském Sao Paulu v hrobce The Royal British Legion – Sao Paulo Branch, má dva domovy. Jeden, jenž se k němu zachoval jako k cizinci, druhý v Brazílii. O jeho životní pouti píše Václav Makrlík.

Při hledání ideálního protějšku pro život se většina lidí zaměří nejprve na vzhled, ač důležitou roli hrají samozřejmě i specifické osobnostní a povahové rysy. Podle čeho primárně „vybírají” dámy, a podle čeho pánové?

Žijeme v nové době, době karantény. Musíme si dodržovat odstup, nemůžeme vídat přátele. Nikdo zatím neví, kdy přesně to celé skončí. Pro Billyho Barra se ale nic nezměnilo. Žije jako jediný obyvatel města Gothic v americkém Coloradu již téměř 50 let.

Jaroslav Dušek (58) je známý svým alternativním způsobem života. Už léta se snaží žít v souznění s přírodou a z ohrožení pandemií strach nemá. „Jsme v karanténě společně s celou rodinou na chatě u řeky. Paradoxně je to pro mě nyní krásný čas,“ říká herec.

Česká televize občas reprízuje Návštěvní dny Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna, které sice vznikaly v letech 1969 a 1970, ale mají co říct i současným divákům. Humor obou hlavních protagonistů je totiž nadčasový a baví dodnes.

I když občas evoluci fušujeme do řemesla a snažíme se ji vlastními civilizačními pravidly vzdorovat, kdesi hluboko v nás stále zůstává přirozenost zvířete i s dávnými instinkty a geny. V DNA si s sebou neseme dědictví generací prapředků, což se v našem jednání projevuje dnes a denně.

Když pomyslíme na Švýcarsko, vybaví se nám čokoláda a sýr. I švýcarská vína ale chtějí oblažovat chuťové buňky v mezinárodním měřítku.

Čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok a pětadvacátníci dokonce až o dva roky později, než je dnes nastavený důchodový věk. To aby bylo na penze budoucích důchodců. Vyplývá to z expertní zprávy, kterou má každých pět let vypracovat ministerstvo práce. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) změnu odmítá.

Obsah a účel, případně význam snů není ještě definitivně pochopen. Neurofyziologové už ale zřejmě našli hlavní oblasti mozku, které se při snění aktivují. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu AV ČR.

Smrt blízkého člověka je asi nejtěžší záležitostí, kterou nám život přináší. Neméně těžké chvíle pak nastávají v okamžiku, kdy je třeba vyřídit dědictví. Přesto je dobré o průběhu dědického řízení pár věcí vědět. Některé z nich vás možná i trochu překvapí.

Eva Tůmová (83) žila několik let ve Werichově vile. Ačkoli je autorkou dvou knih s oblíbenými jídly Jana Wericha, nikdy u něj nebyla zaměstnána jako kuchařka. Rodinná přítelkyně a hospodyně domácnosti nad Čertovkou Espritu LN prozradila, se kterým šlechticem vařila na Kampě šneky, jaké jídlo donutilo Wericha vrátit se z procházky nebo s jakou pompou se do vily vozilo víno a zvěřina.

Oblíbený pohledný Australan, kterého nejvíc proslavil seriál Mentalista, se rozhodl i pro režisérskou židli. Úspěch své prvotiny, sportovního dramatu Breath, vysvětlil Simon Baker (49) následovně: „Točím a dál chci dělat jen filmy, které jsou blízké mému srdci. A snímek Breath o dvou chlapcích dospívajících u oceánu v Austrálii, o jejich problémech, touhách i odvaze nejen při surfingu mi nemohl být bližší.“

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka vytvořil mapu lokalit pro pilotní projekty infiltrace vody z povrchu pod zem. Jsou maximálně šetrné a ohleduplné, jak by to příroda dělala sama, takže se v harmonii nacházejí zájmy vodohospodářů i ekologů. Pilotních akcí, na nichž se zkusí různé podmínky, je po Česku vytipovaných devět.

Mnoho vědců věří, že lidé začali lhát jeden druhému prakticky ihned, jak vynalezli jazyk - primárně jako způsob, jak si prosadit svou. „Lhaní je velmi snadné v porovnání s ostatními způsoby získávání moci,“ řekla Sissela Boková, odbornice na etiku působící na Harvardově univerzitě. „Je mnohem jednodušší lhát, abyste získali něčí peníze nebo bohatství, než někoho praštit po hlavě nebo vykrást banku,“ citoval ji zpravodajský server BBC News.

Dnes propagovaná sdílená ekonomika opírající se o neustálý pohyb má učinit lidi šťastnějšími a svobodnějšími, ale opak je pravdou – tržní mechanismy pronikají do soukromí, kde v minulosti nebyly. Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Museum Kampa získalo velkou kolekci děl výtvarníka Františka Kyncla, který od roku 1969 žil v západním Německu. Řadí se k experimentátorům, kteří významným způsobem přispěli k evropskému vývoji.

Biorytmy ovlivňují každou buňku v našem těle. Když se vychýlí, zhorší kvalitu spánku, soustředění, a dokonce mohou mít za následek i vážné zdravotní potíže. Proto vědci apelují na zachování zimního času.

Odpolední spánek v pracovní době, navíc ve speciálně navržené oáze klidu? To je jedno z mnoha opatření, která na pracovišti zavádí stále více japonských firem snažících se vypořádat s epidemií nespavosti mezi zaměstnanci. Japonská ekonomika totiž kvůli ní přijde ročně o 138 miliard dolarů, v přepočtu tedy o více než tři biliony korun.

Kdo je psychopat v dnešním pojetí, když evropská i americká medicína tuto diagnózu vyřadila ze svých klasifikačních systémů? Nemá a nezná strach, nerozumí mu, což je zatím jediná psychická odchylka, již lze u psychopata objektivně prokázat. A díky absenci strachu se snadno ujímá vedoucích rolí.

Abys dostal pražského vodáka na řeku Malši, musel bys mít velkou dávku přesvědčovacích schopností. Je to zkrátka od Prahy moc daleko a většinou se v době jarního tání nabízí mnohem blíž řada dalších zajímavých toků.

Česká populace stárne a trh práce se bez starších lidí neobejde. V roce 2030 bude každému čtvrtému občanovi více než 65 let. Podíl pracujících důchodců – 13 procent – je v Česku pod průměrem Evropské unie, ale v Norsku či Švédsku až 35 procent. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) Česko problém řeší, je ale na začátku cesty.

Asi tušíte, že čím zdravěji bude člověk žít, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude patřit mezi dlouhověké jedince. Fakta to dokazují, teď jen „stačí“ brát tuhle pravdu vážně. Co všechno vlastně doporučení ke zdravému životu obnášejí? Asi nepřekvapí, že většinu z nich znáte. Stačí brát je vážně a opravdu dodržovat.

Český novinář, komentátor a disident Jan Petránek působil před rokem 1968 v Československém rozhlase. Vysílal i během okupace 21. srpna. Podepsal Chartu 77 a přispíval do samizdatových Lidových novin. Podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného zemřel v sobotu večer na selhání srdce. Bylo mu 86 let.

„Představa, že většina domácností v minulosti byla složena z více generací, je mýtus, který ani nebyl možný z biologického hlediska. Lidé zakládali rodiny relativně pozdě. Na druhou stranu ale ani domácnosti jednotlivců nebyly typické,“ říká v rozhovoru historická demografka Alice Velková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena Illnerová. V takovém případě by pak bylo podle jejího názoru určitě lepší zachovat čas zimní.