Na chodbách pražské AMU v pondělí na oslavence čekaly davy lidí včetně filmových celebrit režiséra Jana Hřebejka nebo herce Ondřeje Vetchého. Příchod oslavence provázel spontánní potlesk.
„Na FAMU to všechno začalo,“ konstatoval Jasný, jehož díla jako Procesí k panence (1961), Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež získala v Cannes zvláštní cenu poroty, povídkové Dýmky (1966) nebo lyrická kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci (1968) patří mezi nejvýznamnější v české kinematografii.
  |
Zlatá medaile AMU je nejvyšší ocenění, které rektor školy uděluje významným českým i mezinárodním odborníkům a umělcům, kteří na Akademii múzických umění v Praze působili jako pedagogové.
Za FAMU jsou jejími držiteli i režiséři Jan Švankmajer, Věra Chytilová, Ivan Passer a kameraman Ilja Bojanovský. V září tohoto roku Zlatou medaili AMU převzal také dokumentární režisér a vedoucí katedry dokumentární tvorby na FAMU profesor Karel Vachek.
Rektor AMU: Díky ‚rodákům‘ jsem poznal, co znamenal stalinismus
„Film Všichni dobří rodáci pro mne znamenal úplné zemětřesení. V okamžiku, kdy jsem ho v roce 1989 poprvé uviděl, se mi vybavila v poetické nadsázce vyobrazená celá ta hrůza, která se stala s českým a moravským venkovem během násilné kolektivizace. Jako člověk, který neprožil padesátá léta, jsem si uvědomil, co znamenal stalinismus,“ řekl v pondělí rektor AMU Jan Hančil.
Režisér Vojtěch Jasný se stane čestným doktorem JAMU |
Světoběžník z moravské Kelče Jasný mimo jiné v roce 2013 obdržel v Karlových Varech cenu prezidenta filmového festivalu za přínos české kinematografii a ve stejném roce získal Výroční cenu Asociace českých filmových klubů (AČFK) za hlubokou lidskost, kterou jsou jeho snímky prodchnuty.
Jasný byl za druhé světové války v odboji a poté britským agentem. Později, za působení v Československém armádním filmu, Jasného přidělili i do československé kontrarozvědky. V padesátých letech pomáhal budovat socialismus, který později kritizoval do té míry, že musel emigrovat.
Film Všichni dobří rodáci mu v Cannes vynesl roku 1969 cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku. Nabídku přijal, téhož roku emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek.
Kameraman Ostře sledovaných vlaků Šofr dostal cenu za celoživotní dílo |
V zahraničí natočil mimo jiné Klaunovy názory podle Heinricha Bölla (1976), učil ve Vídni, Salcburku či Mnichově a nakonec se stal pedagogem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, jejíž filmovou sekci založil Miloš Forman.
Zvrat politických poměrů uvítal po listopadu 1989 dokumentem Proč Havel? Jeho zatím posledním snímkem je Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky.