Šéf se sekretářkou patří mezi nejčastější klišé, které nás v této souvislosti napadá.
FOTO: Profimedia.cz
Dle dostupných statistik řeší v průběhu života intimní vztahy na pracovišti víc než 70 procent Čechů. Ať už se jedná o neškodný flirt, nezávazný sex nebo osudovou lásku, názory odborníků se různí. Mohou být vztahy mezi kolegy přínosem, nebo spíš malou pohromou?
Roli v tomto lokálním dramatu hrají nejen samotné osoby zúčastněných, ale i okolnosti, načasování a průběh vztahu. Nevinné okouzlení mladé dívčiny se může rychle změnit v tragédii antických rozměrů, pokud je objektem její touhy ženatý šéf s početnou rodinou. A naopak.
Ambiciózní šéfka si může vyhlédnout rozkošného IT zajíčka, a pokud se nedočká náležité reakce, ztráta (jeho) zaměstnání se blíží mílovými kroky. Nebo šéf svou půvabnou podřízenou…
Naštěstí je ale pravdou, že naprostá většina pracovních milostných vztahů se odehraje mezi kolegy, kteří jsou si víceméně rovni. Jak se tedy rozhodnout, pokud pokušení již nepůjde dlouho odolávat? Zkusme se zamyslet nad aspekty vztahů, které bychom mohli trochu cynicky nazývat nemocí z povolání nebo pracovním úrazem.
Pes je zakopaný v čase
No ano, kdo by odolal, když nás realita nutí s kolegou z práce, tím cizím a vlastně neznámým člověkem, strávit víc času než s přáteli nebo vlastními dětmi či manželem. A kdo by se divil, že se může každodenní interakce vyvinout v něco víc, co nikdo neplánoval, nechtěl ani nečekal? Problém nastat nemusí, pokud nevstoupí do hry další osoba v podobě manželky, partnerky, dítěte. Potom se komplikacím pracovité hrdličky neubrání.
Ale držme se pracoviště a hned na začátku vyjasněme otázku, jak je to s výkonností zamilovaného pracovního páru. K trochu překvapivému zjištění dospěl výzkum z anglického Leedsu, kde mapovali a hodnotili produktivitu práce na nejrůznějších typech pracovišť. Předpokládali, že zamilované pracovní dvojice si budou emailovat, chatovat a tajně se slézat v temných zákoutích. Opak byl pravdou.
Zkoumané osoby byly až o čtvrtinu produktivnější než jejich udření, ale nezamilovaní kolegové. Ti první byli možná hnáni hormony štěstí a adrenalinem a faktem, že se jim z pracoviště stalo nejkrásnější místo na světě.
Nebo se možná jen víc snažili, aby zabránili průšvihu. A ti druzí pracovali méně snad proto, že se chudáci neměli na co těšit. Tento výzkum tedy zjevně lobuje pro intimní vztahy na pracovišti. Zaměstnanci jsou spokojení, neflinkají se, a ještě kvůli výčitkám svědomí nepožadují vyšší mzdu.
V práci se chováme jinak než doma
Podívejme se teď na situaci ve větším detailu. Mít denně na očích vymydleného fešáka bývá těžkým pokušením. Společná práce, smích i volný čas o přestávkách. Společně sdílené radosti i starosti. Těžko si večer, doma a o samotě nevzpomenout na stále dobrou náladu toho chlápka, co sedí na protější straně stolu. Těžko neobdivovat jeho schopnosti, znalosti, vytrvalost. Jenže – je takový i v soukromí?
V odpovědi na tuto otázku je vhodné upozornit na zdánlivě nesouvisející výzkum z amerického Chicaga. Vědci zkoumali, jak ovlivňuje mínění ostatních tón hlasu a způsob projevu.
Osoby vyjadřující se srozumitelně, rychle a hovořící hlubším hlasem byly hodnoceny jako výrazně inteligentnější a kompetentnější než ty, které mluvily pomalu, zajíkaly se nebo nekončily věty poklesem hlasu. Říkáte si, proč zrovna tento podivný výzkum zmiňujeme? Stačí se zamyslet nad odlišnostmi našeho chování na pracovišti a doma.
Zatímco v práci okouzlujeme kolegy svým šarmem, vtipem a vřelostí, koneckonců na tom závisí naše živobytí, doma, unavení a otrávení, trousíme pokyny na půl úst (řečeno slušně), cedíme informace skrz zuby nebo v tom lepším případě zarputile mlčíme.
Zkuste se proto zamyslet, zda ten okouzlující elegán z práce je tak roztomilý i doma, v potrhaném triku a ošoupaných kraťasech. Vždyť o něm zatím víte jen to, co si přeje, abyste věděla. Skutečná pravda je jinde. Nikoli v práci, ale tam venku. To ostatně říkal i okouzlující agent Mulder v Aktech X!
Co bude po svatbě
Dobrá, zkusme předpokládat, že náš idol z práce je skvělý i v soukromí, nebo že alespoň není výrazně horší. Kolegové prožijí lásku na pracovišti, kterou završí společným bydlením a zlegalizovaným vztahem. Co se bude dít dál? On bude ještě víc pracovat, aby mohl splácet hypotéku. Ona zůstane s dítětem na mateřské dovolené. Je unavená, vyčerpaná, protože je stále sama. Jemu přidělí novou, krásnou a svěží kolegyni. Ona přemýšlí, co on asi tak dlouho do noci v té práci dělá. On přemýšlí, jak zamaskovat další vztah na pracovišti.
Líčíme vám všechno v těch nejčernějších barvách? Nikoli. Potvrzuje to obsáhlá časosběrná studie, s kterou si daly práci, jak jinak, studentky sociálních studií z Francie. Zajímalo je, jak pokračují vztahy vzniklé právě na pracovištích. Výsledek nepřekvapil, ale ani nepotěšil. Rozvodovost či rozchodovost těchto párů je výrazně vyšší než u ostatních. Téměř o 20 procent! Což se těžko dá přičíst náhodě.
Svůj díl viny v tom může hrát větší věkový rozdíl mezi partnery (starší charismatický šéf a mladá asistentka), rozdílné socioekonomické poměry, z nichž partneři pocházeli a v neposlední řadě i nerovnost ve vzdělání. Zde se ale nepotvrdilo stereotypně naivní očekávání v podobě hloupoučké sekretářky a ředitele chytrolína. Bylo tomu právě naopak.
Typickým představitelem této kategorie byl rychle zbohatnuvší obchodník s ojetinami (který na čas, bohužel či naštěstí, okouzlí chytrou, ale chudou vysokoškolačku, pobývající v jeho autosalonu na brigádě).
Dalším úskalím vztahu kolegů je překvapivě kariéra jednoho z nich. Vše klape jako na drátkách, dokud jsou oba na stejné pozici. V okamžiku, kdy se z nich stanou rivalové a soutěží o vyšší post, jde často zamilované cvrlikání stranou. Zvítězit může jen jeden a málokdy si kolegové projeví džentlmenský přístup. Naopak – často už si ani dveře při vstupu do hnízdečka lásky nepodrží.
Nadřízení ruce pryč!
Šéf se sekretářkou, lékař se sestrou, pilot s letuškou, ale také ředitelka školy s učitelem či majitelka firmy s ekonomem. To jsou asi nejčastější klišé, která nás napadnou, když budeme diskutovat o formách „nerovných“ vztahů, které na pracovištích vznikají.
Nejvýraznější vadou na kráse je fakt, že nadřízený má svůj dočasný pracovní protějšek ve své moci. Je jen na něm, zda svého postavení nezneužije, a naopak jeho podřízený objekt lásky nevyužije. V případě rozchodu potom bývá těžké uchovat nadhled a objektivitu, natož zkrotit touhu po pomstě!
Také je třeba si uvědomit, že se v případě vašeho provalivšího se románku s nadřízeným zřejmě radikálně změní chování kolegů k vám. Budou vám náhle více a zároveň méně věřit. Budou ostřížím zrakem sledovat, jestli náhodou nezískáváte díky svému vztahu výhody. A můžete si být jisti, že se v kolektivu vždycky najde někdo, kdo velmi rád udělá z komára velblouda. Pomluvám prostě nezabráníte, i když budete čistí jak lilie.
Závisí samozřejmě i na atmosféře v zaměstnání a interních pravidlech, která zaměstnavatel stanovil. Někde takové vztahy přímo zakazují, jinde je řeší „rozsazením“ dotyčných, někde věcem nechávají volný průběh. V každém případě je ale lepší našlapovat po špičkách. Často dokonce bývá nejlepším řešením změna pracoviště jednoho z aktérů.
Pozor na konce
Jistě, konec hrozí u všech vztahů, nejen těch na pracovišti. Jenže vy jste s tím člověkem třeba v jedné kanceláři. Denně ho potkáváte na chodbách. Nejdřív se milujete, pak se vztah zhroutí, což se obvykle neobejde bez bolesti, vzteku, zoufalství a smutku. Jenže „příčinu“ všeho máte denně na očích. Nic příjemného, že?
Nehledě na to, že vaše potíže vnímají i kolegové, což může výrazně ovlivnit i atmosféru na pracovišti včetně výkonnosti… No, netřeba pokračovat dál. I tato situace až příliš často končí odchodem jednoho z teď už bývalého páru do jiného zaměstnání.
Co s tím?
Obáváme se, že ani výčet všech možných pohrom a katastrof plynoucích z nejrůznějších forem vztahů vás neodradil. Proto je na řadě otázka, jak přežít všechen ten citový zmatek, smršť emocí a neovladatelnou lavinu iracionálního chování bez ztráty důstojnosti, pověsti nebo alespoň výpovědi z pracovního procesu
Dopřejte si čas. Čas na přemýšlení, na sebe a na svůj objekt lásky. Neřešit nic, co řešit nemusím a nerozhodovat se hned teď. Vždyť ne nadarmo se říká, že co se dá udělat teď, počká na pozítří. Často se totiž ukáže, že i ten nejroztomilejší kolega je pěkný macho a že i okouzlující šéf je velký křivák.
Neizolujte se od ostatních. Udržte si staré známé a neomezujte ani styky s kolegy. A to i v případě, že se k vašemu vztahu vyjadřují kriticky. Jen skuteční přátelé vám do očí řeknou, co si opravdu myslí. S jejich názorem nemusíte souhlasit, ale popřemýšlet přece můžete, ne?
Informujte se. Nenavádíme vás k nějakému špehování (skoro), ale nějaké informace se vždycky hodí. Proč odešel z bývalého pracoviště? A jakou má pověst jinde? Překvapivě přesnou vypovídací hodnotu mívá nevinná a neškodná informace o tom, jaký byl váš objekt touhy coby žák školy. Klidně i té základní. Lidé se málokdy mění a žalobníček zůstává žalobníčkem i na vysokém postu!
Chovejte se korektně. Pracoviště zůstává stále pracovištěm, i když se z nadřízeného či kolegy stal ze dne na den pejsánek, čumáček nebo drahoušek. Živočišně tryskající sex z vašeho oka, familiární chování nebo lascivní poplácávání svalnatého pozadí schovaného v kvalitním obleku nikomu na oblíbenosti či vážnosti nepřidá.
Myslete na budoucnost. Ať už ji vidíte v zářivých barvách, nebo těch pohřebních, připravujte se, čistě teoreticky, na nejrůznější varianty vývoje pracovního vztahu. Co bude, pokud spolu zůstaneme? A co když se rozejdeme? Jen tak se pečlivě připravíte, aby vám na bojišti nazvaném pracoviště bylo lehce a úspěšně!