„Alzheimerova nemoc začíná ještě v době, kdy soběstačnost pacienta nemusí být nijak zásadně ovlivněna, takže Alzheimer nerovná se vždy demence, pokud se bavíme o různých stadiích této nemoci. Alzheimerova nemoc má svůj vývoj, který bohužel zpravidla spěje k demenci. Ale než k tomu dojde, je zde poměrně dlouhé stadium předchorobných příznaků, které nás mohou na možnost počínající nemoci upozornit,“ říká doktorka Krajčovičová.
Vzpomínky mizí nenápadně. Alzheimerova nemoc se schovává i před lékaři |
S vývojem Alzheimerovy nemoci také souvisí efektivní obrana. Tu můžeme uplatnit především v době, kdy nemoc začíná a můžeme jejímu rozvoji čelit.
„Maximálně efektivní zbraně nám prozatím sice chybějí, ale máme zde možnosti prevence a symptomatické léčby, které mohou do určité míry a na určitou dobu projevy nemoci zmírnit nebo stabilizovat,“ popisuje Lenka Krajčovičová.
V zdravém těle zdravý duch
Podle brněnské neuroložky je prevence snížení demence zároveň komplikovaná i jednoduchá. „Jak už říkaly naše babičky – v zdravém těle zdravý duch. Je pravda, že pokud člověk udržuje zdravý životní styl, tedy jí zdravou a vyváženou stravu, má dostatek pohybu, vyhýbá se stresovým podnětům a tím pečuje o své srdce, cévy, mozek a psychiku, a je navíc i společensky aktivní, tak významně snižuje riziko kupříkladu cévních onemocnění, které mohou mít velmi negativní dopad na funkci mozku a tím i rozvoj Alzheimerovy nemoci,“ líčí doktorka Krajčovičová.
Neblahou roli však může zahrát také genetická predispozice, která činí daného jedince náchylnějšího k rozvoji Alzheimerovy nemoci. To celou situaci komplikuje. „Tuto predispozici v současnosti ovlivnit nedokážeme. Ale obecně se jedná o složitou souhru genetických a environmentálních vlivů, které rozhodují o tom, zda dojde k rozvoji Alzheimerovy nemoci či nikoli,“ konstatuje neuroložka.
Zranění hlavy může vést k Alzheimerovi, zjistila česká vědkyně
|
Jinými slovy, někdy mohou vlivy prostředí vývoj nemoci podporovat, jindy ji brzdí, a to v součinnosti s dalšími faktory genetickými. Co to tedy znamená v praxi? Hýbat se, pokud to jde. Nekouřit, alkohol v míře homeopatické a středomořská strava – hodně zeleniny a ovoce, ryby; co nejméně červeného masa. A vyhýbat se dlouhotrvajícímu trápení.
Špatné cévy = špatný mozek
Ať děláme, co děláme, některé faktory, které k Alzheimerovi vedou, neovlivníme. Prostě k nim máme sklon, nebo je jinak nemůžeme ošálit – to se týká například věku.
Ovlivnit se přírodní cestou nedá ani pohlaví – a ženy přitom postihuje Alzheimerova nemoc ve větší míře než muže. Jedním z možných vysvětleních může být, že je v životě potkává víc stresových faktorů – péče o děti, o domácnost, těhotenství, menopauza. Ovlivnit nemůžeme náš genotyp, tedy k čemu jsme dědičně předurčeni.
Přesto není všechno ztraceno. Máme zde také faktory ovlivnitelné, a s těmi se tedy bojovat dá. „Zásadní jsou zejména ty faktory, které se nějak dotýkají cévní soustavy – vysoký tlak, cukrovka, obezita, kouření… Tedy pokud budu mít špatné cévy, bude nemocný i mozek. Proto bych opět zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Pokud budu mít v pořádku cévy, zásadně snížím riziko vzniku onemocnění mozku,“ zdůrazňuje doktorka Krajčovičová.
Dalším doporučením je, aby se člověk snažil vzdělávat a učit se novým informacím po celý život. Zvyšuje tím svoji „kognitivní rezervu“, která pomůže mozku odolávat nepříznivým vlivům.
Babské rady
Nejen regulérní medicína a farmacie znají cesty, jak se Alzheimerovi alespoň na chvíli postavit. I přírodní medicína, která se traduje mezi lidmi, si činí výsadu proti nemoci pomoct. „Zaručené“ je třeba ginkgo, česnek, zázvor…
Alzheimerova choroba podle vědců rozvíjí kreativitu
|
„Zde bych se držela poznatků medicíny založené na důkazech. A ta říká, že tyto látky či preparáty nemají na Alzheimerovu nemoc prokázanou účinnost. I když konkrétně ginkgo, které může mít určitý pozitivní vliv na funkci cév, a tím i na prokrvení mozku, může také na přechodnou dobu některé symptomy Alzheimerovy nemoci zlepšit. Teď ale skutečně nehovoříme o lécích na zmírnění Alzheimerovy nemoci, jako jsou kognitiva, která jsou na lékařský předpis. Obecně vzato mohou různé byliny či preparáty nějaké biologické účinky mít, to ano, ale pravděpodobně se bude jednat o jiný mechanismus a jejich účinek nebude spočívat přímo v pozitivním ovlivnění kognitivních funkcí. Nebo může jít i o placebo efekt,“ shrnuje doktorka Krajčovičová.