Nemá cenu se v posteli převalovat, říká vedoucí spánkové laboratoře
Vážnou poruchou spánku je spánková apnoe, říká Jana Vyskočilová, zakladatelka a vedoucí lékařka spánkové laboratoře EUC Kliniky Plzeň a předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.
LN Co to spánková apnoe je?
Jde o vážnou poruchu, při níž pacient ve spánku na chvíli přestává dýchat, což ho vzbudí na tak kratičký okamžik, že si ho člověk ani nepamatuje. Tento cyklus se může opakovat celou noc ve frekvenci až sto mikroprobuzení za hodinu, což narušuje schopnost dosáhnout hlubokých regeneračních fází spánku a způsobuje ranní ospalost. Lidé trpící syndromem spánkové apnoe si přitom vůbec nemusí být vědomi toho, že mají narušené spaní. Apnoe představuje riziko například pro srdce, játra, může přispět k rozvoji deprese. Trpí i vztahy, protože apnoi provází hlasité chrápání.
LN Jak se apnoe diagnostikuje?
Po první návštěvě si pacient s podezřením na apnoi odnese jednoduchý diagnostický přístroj, který si podle instrukcí doma zapojí a druhý den přinese zpět. Pokud z nočního záznamu vyplyne informace o tom, že nález je pozitivní, následují další orientační vyšetření včetně spirometrie a doporučení na ORL vyšetření. Následuje podrobnější sledování spánku – buď opět doma s pomocí dalšího diagnostického přístroje, nebo ve spánkové laboratoři.
Mobil do ložnice nepatří, kazí spánek, říká lékařka |
LN Dají se potíže vyléčit?
Pacient zpravidla dostane masku, v níž spí a která vytváří přetlak vzduchu, a tím roztahuje dýchací trubici.
LN Ale lidé špatně spí i z jiných příčin. Co nám tělo nebo psychika říkají, když nemůžeme spát?
Nejčastější příčinou nespavosti je reakce organismu na stres, takovou nespavost zažil téměř každý člověk, její trvání bývá závislé na vnějším podnětu stresu. Po odstranění vyvolávající situace naštěstí většinou dojde k úpravě spánku a spíme zase dobře jako předtím. Další příčinou nespavosti bývají chronická onemocnění, nejčastěji spojená s bolestí nebo dušností – a tam je základním opatřením léčba chronického onemocnění doprovodných projevů. Nemá smysl snažit se řešit v prvé řadě špatné spaní.
LN Co má člověk dělat, když nemůže usnout? Převalovat se hodiny a hodiny, nebo radši vstát?
Nejhorší stav z hlediska spánkové hygieny je bludný kruh: je pozdě, nemůžu usnout, zítra mě čekají důležité úkoly v práci, když budu nevyspalý, určitě je nezvládnu… V tomhle okamžiku je správné opustit lůžko, odejít do jiné místnosti, tam se pokusit odvést myšlenky jinam, například četbou, a do lože se vrátit, až budeme připraveni na spánek.
LN Kdy už je nespavost takzvaně „na doktora“?
Vždy když nespavost ovlivňuje výkonnost během následujícího dne. Ale samozřejmě ne po jedné noci nebo v momentě, kdy víme, jaká je příčina nespavosti, tedy například nějaké starosti, které je potřeba vyřešit. Pokud však bez příčiny nemůžete spát dva až čtyři týdny, běžte k lékaři.
LN Uškodí si člověk, když si bez konzultace s lékařem vezme prášek na spaní?
Do rukou laika patří medikace na přírodní bázi, ostatní léky, vázané na předpis, vzhledem k možným interakcím s ostatními léky patří vždy do rukou lékaře. Ten je schopný sledovat délku užívání léků i jejich vliv na jednotlivé orgány v těle.
LN Někteří lidé užívají melatonin. Je to dobrá cesta?
Melatonin je spánkový hormon, který je fyziologicky přítomný v organismu a zodpovídá za nástup spánku. Léčebně se nejčastěji užívá při narušení spánku v důsledku cestování přes časová pásma – mluvíme o jet lag syndromu. Při léčbě nespavosti se užívá při neschopnosti usnout a jeho výhodou je, že nemá tak náhlý nástup účinku jako ostatní hypnotika. Zjednodušeně řečeno, začne působit, až si člověk lehne do postele a připraví se na spánek.
LN Nemáme někdy přehnané představy o tom, kolik toho mají dospělí lidé naspat?
Optimální délka spánku je osm hodin, ale potřeba spánku je individuální. Existují lidé, kterým k zajištění dobrého výkonu během následujícího dne stačí čtyři hodiny spánku, navíc optimální potřeba spánku se s věkem zkracuje.