Jste jen líní, nebo už je to prokrastinace? A co s tím?
Prokrastinace nemá nic společného s tím, jestli jste líní. Vysvětlíme vám, jak doopravdy vzniká a vypadá, a také jak s chorobným odkládáním úkolů bojovat.
Máte problém s chorobným odkládáním úkolů? Pořád se vám do něčeho nechce a jste schopni raději uklidit celý byt než se začít učit na zkoušku nebo udělat důležitou prezentaci do práce? Nebo třeba jen zavolat vlastní matce? Říká se tomu prokrastinace - seznamte se, prosím.
Spousta lidí si myslí, že když mají výše zmíněné problémy, jsou jednoduše líní. Jenže to je omyl. Lidé, kteří prokrastinují, se nedokážou přemluvit ke splnění nějakého konkrétního úkolu a místo toho dělají spoustu jiných věcí. Jistě, někdy místo práce koukají na televizi nebo tráví čas na Facebooku, ale často to není o tom, že by jen bezvládně leželi a prostě nedělali nic.
Naopak prokrastinující lidé si často najdou velmi smysluplnou činnost, aby se vyhnuli tomu, co teď doopravdy musejí udělat. Například zalévají květiny, klidně vyplejí celou zahradu, opakovaně uklízejí anebo třeba i plní úkoly do práce, ale ne ten, který je zrovna potřeba. Mají u toho sice špatný pocit a černé svědomí, ale nedokážou s tím nic udělat.
"Líný člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen. Prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže k tomu sám sebe přemluvit," vysvětluje rozdíl mezi leností a prokrastinací Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace.
Prokrastinace není odpočinek
Rádi také necháváme vše na poslední chvíli. Ospravedlňujeme si to tím, že pod tlakem se nám nejlépe pracuje. Aktuální výzkumy však ukazují, že opak je pravdou. Odkládání úkolů na nejzazší možný termín způsobuje stres a neefektivitu. "Pokud odkládáme, máme pak často výčitky. Vzniklé pochybnosti a snížená sebedůvěra vytváří pocit bezmoci, který vede k tomu, že opět nic neuděláme. Vzniká pomyslný bludný kruh, ze kterého se velmi těžce vystupuje," popisuje Petr Ludwig.
Možná že se někdy utěšujete tím, že když úkol odložíte a třeba se kouknete na zmíněný seriál, alespoň si odpočinete, abyste pak byli svěží na jeho splnění. Jenomže ani tak to nefunguje. Při opravdovém odpočinku totiž získáváte novou energii, ale při prokrastinaci ji naopak ztrácíte - hlavně kvůli svědomí, které nás tíží.
Čtěte také: Co jde udělat dnes, klidně odlož na jindy
Abyste prokrastinací zbytečně neplýtvali svým časem a mohli se místo ní věnovat třeba právě tomu odpočinku, je dobré naučit se s ní bojovat. Bojovat s prokrastinací přitom znamená bojovat především s vlastní vůlí. Vaším cílem by tedy mělo být postupně ji posilovat, až bude tak silná, že ji nic neohrozí.
Nízká laťka - klíč k úspěchu
Nejlepší zbraní je přitom návyk. "Sám jsem knihu psal tak, že jsem si řekl, že každý den napíšu jen dva odstavce. Tato nízká laťka mi nedělala problém a díky tomu se mi podařilo ze psaní udělat návyk. Díky návyku jsem pak bez problémů napsal všech 270 stran," říká Petr Ludwig.
To, že každý den splníte to, co jste si předsevzali, vás navíc naplní dobrým pocitem, který se rovněž brzy stane návykem, který si budete chtít opakovat. Navíc se díky tomu konečně budete cítit dobře a často uděláte mnohem víc, než kolik byla ta určená pomyslná laťka.
Pořiďte si barevné fixy
K prokrastinaci také často dochází kvůli tomu, že máme tolik úkolů, že nevíme, na který se vrhnout dřív, a tak prostě neděláme žádný. Podle Petra Ludwiga přitom stačí barevné fixy a bílý papír.
Na papír náhodně napíšeme úkoly, které chceme ten den zvládnout. Potřebujeme je přesně pojmenovat a rozdělit nebo spojit tak, aby každý úkol zabral maximálně hodinu. Pak pomocí fixů zvýrazníme, co je nejdůležitější, méně důležité a nejméně podstatné. Nejsnadněji se k tomu nabízí červená, modrá a zelená, ale fantazii se meze nekladou. Šipkami jednotlivé úkoly pospojujeme podle toho, v jakém pořadí bychom je chtěli plnit, a vyjde nám cesta dnem.
Ideální je prokládat jednodušší činnosti těmi obtížnějšími, případně střídat manuální a psychickou činnost. Díky tomuto plánu se během dne už nemusíte rozhodovat, co přesně dělat, a můžete se soustředit pouze na jednu činnost, dokud ji nedokončíte. Pokaždé, když se dostanete k šipce vedoucí k dalšímu úkolu, je čas na kratší odpočinek.
Nejlepší je přitom připravovat si tenhle seznam vždy večer na následující den. Když si vše naplánujete, bude se vám mnohem lépe spát.