Průběh přetěžování těla bývá zrádný, po dlouhou dobu se nemusí projevit podstatné příznaky. A pak jsou lidé najednou zaskočeni, říká Michal Kusyn, primář rehabilitačního oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě.
LN Při sezení u počítače nás za nějakou dobu vše bolí. Co se s námi vlastně děje?
Tělo nám dává na srozuměnou, že se mu tato poloha nebo činnost, kterou vykonáváme, nelíbí. Člověk nebyl stvořen k tomu, aby seděl na židli, a je úplně jedno, zda jde o obyčejnou dřevěnou stoličku nebo nejmodernější ergonomické křeslo za desítky tisíc. Člověk byl stvořen k pohybu jako většina jiných živých tvorů.
LN Které části těla při sezení nejvíc trpí?
Samozřejmě ty, na které je vyvíjen největší tlak, tedy hýždě. Projevuje se tlak na kostěné výstupky, jako je sedací hrbol, dochází k útlaku měkkých tkání, jako jsou svaly, podkoží a kůže. Útlak způsobuje nedokrvení, chybí kyslík a látky potřebné k funkci dané tkáně. Hromadí se zplodiny látkové výměny, které nejsou odváděny pryč. To celé v postižené tkáni způsobuje velmi nehostinné a nežádoucí prostředí, na něž reagují přítomná čidla, která vysílají do centrální nervové soustavy informace o stavu v daném místě.
Nejzdravější způsob práce s počítačem? Často vstávat ze židle |
LN Jaké to jsou informace?
Tou pro nás nejdůležitější informací je samozřejmě bolest. Ta by měla spolehlivě změnit chování organismu tak, aby nedocházelo k poškozování. Mozek informaci vyhodnotí a logickým vyústěním je změna polohy, která postiženým místům uleví.
LN Jak je ohrožena ruka pracující s myší?
Zde jde o stereotypní dlouhodobě vykonávanou činnost. Přetěžuje některé svalové skupiny na předloktí, hlavně natahovače prstů a zápěstí. Opět je narušena látková výměna ve svalech. I když jsou uvedené svaly přetížené a vlastně stále v pohybu, ruka se jako celek pohybuje velmi málo. Ve svalové tkáni vzniká zánětlivý proces a ten vyvolává bolest. Protože člověk zřídka pracuje v uvolněné pozici, kromě přetížených svalů na předloktí dochází k přetěžování svalů ramene a krční páteře. Ty se hýbou ještě méně než ruka, převládá u nich napjatost, protože člověk má často při práci s myší ztuhlá ramena a ztuhlé držení hlavy. Pokud se k tomu přidá i špatné držení celé páteře při sezení, dlouhodobé udržování různých zkroucených a shrbených poloh, není divu, že pak bolí celá záda.
LN Mohu si tak přivodit nějaké trvalejší následky?
Samozřejmě. Vše, co způsobuje bolest, vyvolává nějakou reakci. Obyčejně vede reakce ke změně chování, a tím k odstranění zdroje bolesti a k jejímu odeznění. Pokud ke změně chování nedojde a bolestivý stav je udržován nebo je mu organismus opakovaně vystavován, objeví se poškození, které je zprvu jen funkční, a tudíž snáze odstranitelné. S postupem času ale dochází k takzvaným strukturálním změnám, jež se odstraňují mnohem hůře nebo již odstranit nejdou.
LN Můžete uvést příklad?
Může to být vznik degenerativních změn (artróz) kloubů, které si v konečném důsledku vynutí výměnu kloubu. U páteře může dlouhodobé přetěžování třeba sedavou prací natolik poškozovat meziobratlovou ploténku, že jednou i při nepatrném pohybu vyhřezne do páteřního kanálu. Tím pohybem může být vystoupení z auta nebo jen lehký předklon či pootočení. Vyhřezlá ploténka pak utlačuje okolní nervy, bolesti se z páteře mohou šířit do ruky či nohy. U zápěstí pak dlouhodobé přetěžování může vyvolat utlačení středového nervu a vést ke vzniku takzvaného syndromu karpálního tunelu, kdy brní a mravenčí prsty, často v noci, bolí zápěstí, časem člověku vypadávají předměty z rukou. Situaci je pak nakonec nutné řešit chirurgicky.
LN Upozorní mě tělo, že přetěžuji některé jeho části?
Ano. Pokud umíme naslouchat svému tělu, tak jeho signály dokážeme rozpoznat. Nejprve bývá pocit ztuhlosti, napjatosti nebo tíhy ve svalech či kloubech. Při pokračujícím přetěžování se dostaví bolest. Tělo má úžasnou schopnost regenerace a přizpůsobení se, takže nějakou dobu dokáže naše potíže kompenzovat. Při překročení určité hranice se však výrazné potíže mohou objevit zdánlivě zničehonic a lidé tím jsou zaskočeni.
LN Mohou nastat ještě nějaké komplikace?
Ano, nikdy netrpí jen určitá část těla izolovaně. Její postižení se přenáší do celého těla. Například přetěžované zápěstí na jedné ruce sice pobolívá, ale dá se to zvládnout. Jednoho dne ale vznikne třeba ústřel krční páteře, se kterou nikdy potíže nebyly. Prostě se porucha funkce zápěstí přenáší dál, potíže se řetězí po celém hybném aparátu a na nejslabším článku řetězu se potom plně projeví.
LN Dají se následky napravit?
V medicíně platí, že nejlepší je prevence. A pak že se problémy musí řešit co nejdřív. Dopátrat se, kde mají svůj začátek, je téměř nemožné. Proto při terapii může terapeut – zdánlivě nelogicky – vyšetřovat a ošetřovat i části těla vzdálené od místa bolesti. Například bolesti krční páteře mohou být upraveny ošetřením plosek nohou, bolesti zápěstí mohou souviset s poruchou funkce bederní páteře.
LN Všichni ale potřebujeme pracovat, počítač je pro nás nezbytný...
Je nutné si uvědomit, že sval, jenž je přetěžován, se ohlásí bolestí. Svalu je úplně jedno, proč je zatížení vystavován. Nezajímá ho, že musíme platit účty, živit rodinu. Nelze jej ovlivnit vůlí, aby nebolel. My jeho stesky můžeme uměle potlačovat například užitím analgetik, ale vyhrát nemůžeme. Časem nás donutí k požadované změně chování. Buď tím, že sám vypoví službu, nebo v důsledku řetězení potíží vypoví službu jiná část organismu.