Každý druhý člověk, který překročí věkovou hranici 65 let, začíná vidět zamlženě, vadí mu ostré světlo a vnímá odlišně barvy. Čirá čočka v oku se totiž začne zakalovat v důsledku šedého zákalu.
Co přesně je příčinou šedého zákalu, lékaři dosud bezpečně nezjistili. Ví se, že u šedého zákalu dochází k metabolickým změnám uvnitř lidské čočky a jejímu následnému zakalení. Šedý zákal nelze zastavit ani zpomalit žádnými kapkami či léky. Naštěstí oftalmologové dokážou pacienty úspěšně vyléčit. Rychle, bezbolestně, navíc ambulantně. Pacientovi umějí vrátit normální zrak díky výměně nitrooční čočky.
Existují tři druhy operace, při nichž lékaři vyměňují lidskou čočku za umělou. Nejčastější je výměna čočky kvůli šedému zákalu. Druhá je takzvaná RLE – Refractive Lens Exchange neboli výměna čočky za účelem korekce dioptrií. A třetí je PRELEX – Presbyopic Lens Exchange, výměna čočky za účelem léčby presbyopie – neschopnosti zaostřit na čtení, obvykle ve věku pacienta 40 let a víc.
Operací přibývá
Podle údajů Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR operací šedého zákalu přibývá. V loňském roce podstoupilo tento zákrok téměř devět tisíc jejích pojištěnců a lékaři pojišťovně nahlásili přes čtrnáct tisíc zákroků. V roce 2015 to přitom bylo jen něco málo přes dvanáct tisíc operací.
„Počet výkonů oproti počtu pacientů je dán tím, že pacient často absolvuje zákrok postupně na obou očích,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Největší – Všeobecná zdravotní pojišťovna – má k dispozici srovnání nárůstu počtů šedého zákalu za roky 2016 a 2017. Počet uhrazených výkonů operace šedého zákalu stoupl z 63 227 na 63 450.
Nárůst potvrzují i oftalmologové. „V roce 2017 bylo na českých klinikách odoperováno víc než sto tisíc očí s kataraktou, tedy šedým zákalem. To je prakticky desetinásobek oproti roku 1988,“ říká Šárka Skorkovská, primářka oční kliniky NeoVize Brno. A dodává: „Lidská populace stárne a šedého zákalu se dožívá více a více lidí. Ve věku nad 65 let už má kataraktu každý druhý. Dnes je už naštěstí výměna čočky naprosto rutinní, bezpečnou a bezbolestnou záležitostí a v 95 procentech se provádí ambulantně.“ Přitom ještě před dvaceti lety bylo podle České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie ambulantních zákroků jen jedenáct procent. Ve zbylých případech museli být pacienti hospitalizováni i několik dní.
Pojišťovna hradí jen nejjednodušší čočku
Výměnu nitrooční čočky při operaci šedého zákalu plně hradí pojišťovna. Ovšem pouze monofokální čočku, která zajistí vidění na jednu vzdálenost. Záleží tedy, čemu pacient dá přednost: zda vidění na dálku, nebo na blízko. Na opačnou vzdálenost pak bude muset nosit brýle.
Lékaři mají ovšem k dispozici i mnohem modernější čočky, díky nimž mohou pacienti odhodit brýle navždy. Za ty si však musejí připlatit. Volit mohou buď bifokální oční čočky, které zajistí ostré vidění na blízko i do dálky, anebo čočky trifokální umožňující lepší vidění na blízko, do dálky i na střední vzdálenost.
Čím lepší čočka, tím samozřejmě vyšší cena. A záleží také na tom, v jakém stavu pacient oko má – jestli trpí například astigmatismem, zda chce vidět dobře i za šera a podobně. To všechno zvládnou operatéři vyřešit při jediné operaci. Cena zákroku za jedno oko se však může vyšplhat i nad třicet tisíc korun. Navýšit ji pak ještě může použití nejmodernější techniky, již mají lékaři k dispozici – při operacích šedého zákalu je to femtosekundový laser.
Přestože tedy cena zákroku může v případě operace obou očí překročit i sedmdesát tisíc korun, čím dál víc lidí si rádo připlatí. „Pacienti jsou náročnější a poučenější. Také si dobře uvědomují, že dopřát si kvalitu v péči o zdraví se z dlouhodobého hlediska vyplatí. U nás si připlácejí například za vyšší úroveň čoček nebo asistenci laseru při operaci šedého zákalu. Femtosekundový laser například pomáhá při operaci šedého zákalu zákrok zrychlit, je šetrný a oko se po operaci lépe hojí,“ podotýká Šárka Skorkovská.
Primářka také všem doporučuje, aby si to, jakou čočku zvolí, důkladně promysleli. Čočky totiž zůstávají v oku trvale. Jsou vyrobeny z akrylátu, proto v oku nepodléhají biodegradaci a nemusejí se měnit tak, jako se musí měnit například kyčelní kloub. „Občas se stane, že si pacient vybere nejjednodušší variantu, s níž za pár týdnů není spokojen, a pak lituje, že si nevybral čočku, která nabízí lepší možnosti. Explantace čočky z oka je ovšem komplikovaná a my lékaři k ní přistupujeme pouze v krajních případech,“ upozorňuje primářka.