Lucie, dej už mi ten mikrofon. Chci taky vysílat, říká dívka své spolužačce, která si právě zkouší, jaké to je, ocitnout se v televizním studiu před kamerou. Technická stránka profese, kterou musejí zvládnout televizní moderátoři, je ovšem pouze jednou z mnoha expozic, které na neuvěřitelných 60 tisících metrech čtverečních vystavuje washingtonské Newseum.
Patnáct stálých výstav, stejný počet kin, televizní studio anebo strážní věž z berlínské zdi. To vše nasbírali kurátoři muzea, aby zdůraznili význam prvního dodatku ústavy Spojených státu. Ten zaručuje kromě tisku také svobodu vyznání, slova, sdružování a petiční právo. Podle nedávných výzkumů však každý třetí Američan neví, co první dodatek vlastně obsahuje. Nejen pro ně je Newseum určeno. S 850 tisíci návštěvníků za loňský rok patří moderní budova na dohled od Kongresu mezi nejnavštěvovanější místa v americké metropoli. Pomáhá tomu umístění na dobré adrese na Pennsylvania Avenue hned vedle moderní budovy kanadské ambasády.
Etika v kostce
Návštěvníci si zde mohou například otestovat, jak funguje práce editora deníku. A to v rámci interaktivní hry, při níž se skládají články na titulní stránku. „Když za tebou přijde novinář a řekne ti, že jeho praktická lékařka podvádí, necháš ho příběh napsat, anebo to dáš za úkol někomu jinému?“ ptá se například počítač. Správná odpověď, tedy, že je lepší přehodit téma kvůli zajištění nezávislosti na kolegu, posouvá hráče k dalšímu úkolu.
Autoři výstavy nechtějí zakrývat ani problematické momenty z práce médií, jako jsou faktografické chyby, nevyváženost či důsledky zbrklého zpravodajství.
Autoři výstavy nechtějí zakrývat ani problematické momenty z práce médií, jako jsou faktografické chyby, nevyváženost či důsledky zbrklého zpravodajství. Mezi takovými připomínají důlní tragédii v západní Virginií z roku 2006. Novináři nejprve pustili do světa, že třináct horníků přežilo. O den později však museli veřejnost informovat o smrti dvanácti mužů. Chyba je popisovaná očima rodin pozůstalých, které dostaly falešnou naději.
Nekonečná odvaha
Speciální pozornost se věnuje obětem válečných konfliktů a katastrof z řad médií. V Newseu, jehož výstavbu za půl miliardy dolarů financovala soukromá nadace Freedom Forum, vznikl dokonce pomník zahynulým novinářům.
V Newseu, jehož výstavbu za půl miliardy dolarů financovala soukromá nadace Freedom Forum, vznikl dokonce pomník zahynulým novinářům.
Na zdi složené ze skleněných destiček je vyryto 2291 jmen. Hned vedle jsou umístěny fotografie. Hledám mezi nimi i slovenského novináře Jána Kuciaka, který v únoru za svou investigativní práci zaplatil životem. Zjišťuji, že zápis nových jmen probíhá jednou za rok. Dosud poslední připsaným jménem je Kim Wallová. Ostatky této švédské reportérky našli loni policisté na pobřeží Dánska. Z vyšetřování vyplynulo, že ženu zavraždil v soukromé ponorce podnikatel Peter Madsen, za což byl odsouzen na doživotí.
„Vzdáváme hold reportérům, kteří se zastaví, když ostatní prchnou, kteří položí nepříjemné otázky, když ostatní v bázni utichnou,“ prohlásil mexický novinář Alejandro Junco. Jeho slova zdobí jednu z přilehlých hal pomník.
Ikonické momenty
Expozice nepopisují události jen pomocí slov. Snaží se útočit na pozornost návštěvníků zejména pomocí audiovizuálních vjemů. Výsadní postavení má proto v Newseu kolekce nejslavnějších fotografií oceněných Pulitzerovou cenou, a to od roku 1942. Nabízí tak průřez dějinami druhé poloviny 20. století. Vedle samostatných snímků je přiložen také kontext, v němž fotografie vznikla.
U vstupu a v propagačních materiálech stojí varování, že některé snímky nejsou vhodné pro děti. Má to svůj význam. Do Newsea totiž tradičně směřují k výukovým programům školy z celé země.
U vstupu a v propagačních materiálech stojí varování, že některé snímky nejsou vhodné pro děti. Má to svůj význam. Do Newsea totiž tradičně směřují k výukovým programům školy z celé země. Mnoho snímků přitom ukazuje válečné běsnění i živelné katastrofy. Často v plné surovosti. I otrlého návštěvníka zamrazí při pohledu na vítězný snímek z roku 2012, na kterém uprostřed hromady mrtvých těl křičí dívka se zkrvaveným šátkem bezprostředně po útoku sebevraha v Afghánistánu.
Jinak silný zážitek si odnáší divák od portrétu obhájkyně práv žen Ruth Bader Ginsburgové. Na momentce ze slyšení před Kongresem vítězoslavně svírá pěsti. Dozvídá se totiž, že se stane teprve druhou ženou v historii, která usedne v Nejvyšším soudu USA.
Pilíře
Kurátoři sbírek v Newseu si dávají záležet na prvním dojmu. Patrné to je zejména v sekci k událostem z 11. září 2001. Tragický útok připomíná mnohametrová televizní anténa z vrcholu severní budovy Světového obchodního centra, které se po srážce s letouny zřítilo k zemi. Torzo vysílače je součástí stálé sbírky. Hned vedle se do výšky několikapatrového domu tyčí zeď vytapetovaná titulními stranami světových deníků, které vyšly den po tragédii.
Dotek historie nabízí také originál vstupních dveří do komplexu Watergate ještě s příkazem FBI z roku 1972.
Dotek historie nabízí také originál vstupních dveří do komplexu Watergate ještě s příkazem FBI z roku 1972. Známý případ vloupání do sídla Demokratické strany vedl k rezignaci republikánského prezidenta Richarda Nixona. Odhalení, na kterém pracovali reportéři deníku Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, se však stalo symbolem investigativní novinařiny vůbec.
Nebojte se patosu
Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že je Newseum ukázkou patosu, ve skutečnosti nabízí mnohem jemnější pohled na zákruty svobody a médií. Koho by expozice za 25 dolarů (564 korun) ani tak nepřesvědčila, může se pokochat alespoň jedinečným výhledem z terasy umístěné v šestém patře.
Kromě Kongresu si může návštěvník udělat „selfie“ s parkem National Mall včetně 169 metrů vysokého Washingtonova monumentu. Zážitek z „karnevalu novinařiny“ nezhatil autorovi ani fakt, že v elektronické databázi novin Newseum z Česka nabízí pouze Hospodářské noviny…