Burzovní trh
Vývojem burzovního trhu se Donald Trump chlubí nejraději. Hlavní burzovní indexy sice za poslední rok rostly, jak ale uvedl britský deník The Independent, Trump si záměrně vybírá indexy, které nejsou vše vypovídající.
Na začátku ledna Trump na svém Twitteru uvedl, že Dow Jones Index vzrostl od 9. listopadu 2016, kdy dosáhl hodnoty 18 589 bodů, na dnešních 25 075 bodů. „To je nový rekord. Za pět týdnů vyskočil o 1 000 bodů. To je nejrychlejší růst v historii,“ uvedl Trump.
Dow Jones Industrial Average, index 30 velkých amerických společností, měl ve chvíli, kdy Trump vyhrál volby 18 589 bodů. Dnes má více než 26 tisíc bodů. Dow Jonesův index je sice jeden z nejznámějších a nejstarších ukazatelů vývoje na americkém akciovém trhu, po technické stránce se ale tržním indexům jako je například S & P 500, nemůže vyrovnat. Odborníci jej často označují za chybný index.
Jednotlivé společnosti v indexu jsou totiž oceňovány podle hodnoty svých akcií, což není příliš přesný způsob, jak určit míru pokroku amerických společností. Naopak tržní indexy typu S & P 500 se počítají podle tržní hodnoty společnosti, což je mnohem přesnější a lepší způsob, jak zhodnotit pokrok amerických společností. Výhodou je i mnohem větší počet společností v indexu.
Po Trumpově inauguraci vzrostla i tržní hodnota indexu S & P 500. Konkrétně z hodnoty 19,6 bilionů dolarů na 25,1 bilionů dolarů, což je zisk kolem 5,5 bilionů dolarů. Růst tržní kapitalizace hodnoty Dow Jonesova indexu ale zněl v tomto období skromněji - 1,6 bilionů dolarů.
Magazín Forbes porovnával, jak si jednotlivé indexy vedly během vlády Obamy a Trumpa. Trumpův zisk v indexu Dow Jones byl sice vyšší než za předchozího prezidenta, index S&P 500 měl ale lepší výsledky za Obamovy vlády.
Zdá se, že tržní ocenění se prudce zvýšilo s Trumpovým vítězstvím ve volbách. Analytici z Wall Street to ale interpretovali spíše jako reakci na jeho kampaňové sliby o významných investicích do infrastruktury a snížení daní pro firmy. To se mělo pozitivně projevit na ziscích amerických firem. Zatím ale došlo pouze ke snížení daní.
Celosvětová ekonomika v roce 2017 překvapivě rostla. Je důležité, že evropské akciové trhy od voleb v USA také posílily. Nelze to ale důvěryhodně připisovat jako zásluhu Trumpovi.
Trh práce
Donald Trump se také často chlubí tím, kolik pod jeho správou vzniklo nových pracovních míst. Jedním z jeho oblíbených prohlášení v uplynulém roce bylo: „Práce se vrací do USA“. Nutno podotknout, že měsíční přírůstek pracovních míst byl za jeho vlády rozhodně velký, v průměru kolem 170 tisíc měsíčně. A oficiální míra nezaměstnanosti klesla z lednových 4,8 procent na 4,1 procenta, což je nejnižší míra od roku 2000.
Je však důležité nezapomenout, že na snižování míry nezaměstnanosti pracoval od dob recese v roce 2009 už předchozí prezident Barack Obama. Ten pečlivě dohlížel na to, aby desetiprocentní nezaměstnanost z roku 2009 neustále klesala.
I přes některé významné příklady, které Trump ukázal, neexistují důkazy o tom, že by se prezidentovi podařilo přesvědčit americké výrobní firmy jako celek, aby přesunuly pracovní pozice ve svých mezinárodních dodavatelských řetězcích zpět do USA a podpořily tak tamní nezaměstnanost.
Ve skutečnosti je to naopak. V roce, kdy byl Trump zvolen, zaznamenalo Ministerstvo práce Spojených států ztrátu 93 tisíc pracovních míst kvůli outsourcingu nebo obchodní soutěži. To jsou vyšší ztráty než je průměr z poloviny předchozí dekády. Tehdy to bylo 87 tisíc pracovních míst.
HDP
V prvním čtvrtletí roku 2017 rostla americká ekonomika jen mírně, konkrétně o 1,2 procenta. Ve třetím čtvrtletí posílila na 3,2 procenta. Jak ale uvedlo CNBC, silný růst HDP v posledních dvou čtvrtletích není Trumpovou zásluhou, ale je do značné míry odrazem silnější globální ekonomiky.
Mezinárodní měnový fond počítal s tím, že americké HDP vzroste z 1,5 procent (2016) na 2,2 procenta a bude to tak druhý největší růst v G7. V roce 2018 se očekává růst o 2,3 procenta. Trump přitom slibuje šestiprocentní růst. Takového růstu ale USA dosáhly naposledy v roce 1984, a to jen na krátkou dobou.
Daňové škrty
„Masivní snížení daní pro pracující rodiny v celé Americe.“ Tak popisoval Donald Trump daňový zákoník, který prosadil senát v prosinci. Dá se říct, že to byl první a dosud jediný významný legislativní úspěch jeho vlády.
Návrh zákona snižuje horní sazbu daně z příjmů z 39,6 procent na 38,5 procent a snižuje také sazby pro většinu daňových pásem s nižšími příjmy.
Reforma, která mimo jiné snižuje daně z příjmu právnických osob na 21 procent z nynějších 35 procent a jednotlivcům umožňuje snížit daňový základ o dvojnásobek současného stavu, je jedním z pilířů Trumpova politického programu.
Odborníci tvrdí, že zvýší americký rozpočtový deficit. Nezávislí analytici zároveň odmítli prezidentovo tvrzení, že právní předpisy budou prospěšné především obyčejným Američanům. Prohlašují, že prospěch z ní budou mít především korporace a bohatí lidé. Trump takové závěry odmítá a tvrdí, že změny povzbudí celé hospodářství, zejména střední třídu.
Centrum daňové politiky vydalo analýzu dopadu daňové reformy. Ukázalo se, že by sice v průměru většině Američanů daně v letech 2019 - 2025 snížila, ale zdaleka největší užitek z daňových slev v příštím desetiletí by mělo 1 procento výdělečně činných a 0,1 procento amerických domácností, včetně samotného Trumpa. Od roku 2027 by daně u skupiny s nejnižšími příjmy ve skutečnosti rostly.
A co budoucnost?
V prvním roce chaotického prezidentství Donalda Trumpa americká ekonomika nic moc nezískala. A jeho tvrzení, že má velké zásluhy na všech pohybech na burze cenných papírů a trhu práce, musí být brána s velkou rezervou. Jeho jediný zákonodárný úspěch americké střední třídě nepřinese nic z toho, co jí Trump loni slíbil.
V dlouhodobějším časovém horizontu budou Trumpovy protiimigrační legislativní manévry, buřičská rétorika a autoritářské postavení zemi spíše na škodu. Mohou ohrozit křehkou moc a prestiž USA po celém světě.
Pokud Trump v příštích několika letech začne dodržovat své protekcionistické sliby, může vážně poškodit integritu liberálního globálního obchodního systému, který bude opět pro americkou ekonomiku škodlivý.