Jdi na obsah Jdi na menu

Tenis živí jen hrstku vyvolených

 

Stovky milionů dolarů se každoročně protočí v tenisovém světě. Ti nejlepší hráči a hráčky si vydělají na bezstarostný život. Šance, že talentované dítě se jednou bude živit s tenisovou raketou v ruce, je ale minimální.

 

 
Finále čtyřhry žen ve Wimbledonu 2018: Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková...
foto: Reuters

 

Na tenisových kurtech pražské Sparty ji můžete potkat skoro každý den. Karolína Beránková tu často dře od rána do noci. Patří k největším českým tenisovým talentům a má skvěle našlápnuto k nadějné kariéře ve světě velkého tenisu. Ve svých 17 letech je mistryní České republiky starších žákyň, halovou vicemistryní mezi ženami i mistryní Česka v soutěži družstev. Na mistrovství Evropy pak byla s českým týmem jednou druhá a jednou třetí. Zahrála si už na Roland Garros a Wimbledonu.

Cesta, která ji dovedla do tohoto bodu, je lemována nejen litry prolitého potu, ale také miliony utracených korun. A pouť, jež ji na cestě k dráze profesionální tenistky ještě čeká, bude neméně složitá. A neméně drahá. Rodiče, kteří už své dítko vidí zvedat na světových tenisových turnajích trofej nad hlavu, si musejí uvědomit, že pro splnění takového snu budou muset obětovat nejen moře času, ale také to bude stát miliony korun. A vysněného cíle dosáhne málokdo.

Násobně dražší sport

„Je to velmi trnitá, kamenitá a bolestivá cesta a světlo na konci tunelu svítí jen těm nejvíce vyvoleným, nejpracovitějším, nejšťastnějším a také nejzdravějším,“ říká šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Jak dodává, jen v procesu přípravy na velké turnaje je po celém světě asi milion tenistů, již patří k těm, kteří chtějí a mají šanci vstoupit do světa velkého tenisu. „A za nimi je samozřejmě ta nekonečná fronta těch, kteří se ani navzdory veškerému úsilí na tuto hranici nedostali,“ upozorňuje Kaderka.

 

Tenis je násobně dražší sport než fotbal, nebo dokonce hokej. Moc dražších sportů není, drahá je příprava, drahé je cestování a drahé je i vybavení, které k tenisu potřebujete.

 

„Tenis je násobně dražší sport než fotbal, nebo dokonce hokej. Moc dražších sportů není,“ říká otec Karolíny David Beránek. Jak vysvětluje, drahá je příprava, drahé je cestování a drahé je i vybavení, které k tenisu potřebujete. „Když máte doma hokejistu, koupíte mu brusle, které vydrží jednu sezonu. Karolína ale zničí jedny boty za měsíc. Jeden výplet, se kterým hraje, stojí tři tisíce korun. A zničí ho za tři dny. Takže jich potřebujete tak deset na měsíc. Koš míčů, který vám vydrží maximálně dva týdny, spíš týden, stojí dva tisíce korun,“ vypočítává některé náklady.

Další položkou jsou tréninky. Když začínáte s tenisem, trenér vás přijde podle Beránka za jednu hodinu na 300 až 800 korun. „Když v zimě hrajete v hale, zaplatíte za její pronájem 400 korun na hodinu, takže jedna hodina tréninku vás taky dohromady může vyjít na tisícovku. A teď si uvědomte, že pětileté děti dnes trénují třeba dvě, tři hodiny denně. I kdyby vaše dítě ale trénovalo jen tři hodiny týdně, je to velmi drahé,“ říká Beránek. K tomu všemu je třeba navíc připočíst i další oblečení, vybavení a také benzin.

Nejvíce do 15 let

„Když je vaše dítě ještě malé, vyjde vás to tak na 20 tisíc měsíčně. No, a když pak máte dítě ve věku 16 let a chcete uspět na mezinárodním poli, náklady se vyšplhají třeba na dva miliony korun ročně,“ říká Beránek. Jeho slova potvrzuje i Petr Fejka, otec dvou malých tenisových hvězd – sedmiletého Štěpána a devítiletého Matěje, kteří patří ve své věkové kategorii k absolutní české špičce.

 

Podle Britské tenisové asociaci výchova budoucího špičkového hráče stojí 400 tisíc dolarů (zhruba 8,7 milionu korun) od jeho pěti do 18 let. Nejvíce peněz je přitom třeba vynaložit ve věku od 15 let, kdy mladé tenistky a tenisté začínají více cestovat do zahraničí.

 

Jak říká, jeho kluci mají talent a v porovnání se svými konkurenty netrénují tolik. Starší Matěj je v zimě na kurtech třikrát týdně, v létě čtyřikrát. Jinak řečeno, v zimě trénuje týdně zhruba pět hodin a v létě šest až sedm hodin. „To je takové minimum, kolik musejí tenisu věnovat, aby se udrželi v české špičce. Jsou ale i děti, které trénují třeba dvakrát více,“ říká Fejka. Finanční náklady na obě tenisové hvězdičky jsou sice vysoké, ale rodina to zvládá.

„Utratíme tak průměrně deset až patnáct tisíc měsíčně, ale to počítám jenom tréninky. K tomu musíte připočítat vybavení, jako jsou rakety, výplety, které praskají třeba jednou za tři týdny. Takový výplet stojí 250 korun, vypletení 150 korun, připočítejte si i poměrně drahé boty, které zničí kluci tak troje do roka, startovné na turnajích, samozřejmě ani benzin není zadarmo, a to zatím nemáme náklady za ubytování, protože turnaje v kategorii babytenis jsou až na pár výjimek jednodenní,“ vypočítává Fejka.

Tenis není levný sport. Vychovat hráče či hráčku stojí dle odhadu českých odborníků sedm až deset milionů korun. Podobné číslo vyšlo i Britské tenisové asociaci, dle níž výchova budoucího špičkového hráče stojí 400 tisíc dolarů (zhruba 8,7 milionu korun) od jeho pěti do 18 let. Nejvíce peněz je přitom třeba vynaložit ve věku od 15 let, kdy mladé tenistky a tenisté začínají více cestovat do zahraničí. To potvrzují i Fejkovi.

Špičková centra a sponzoři

„Zatím to finančně zvládáme. Pokud se ale klukům bude dařit nadále a začnou vyjíždět na turnaje i mimo Česko, bez sponzoringu to asi nepůjde,“ říká otec Matěje a Štěpána. Těm nejnadanějším tenistům pomáhají špičková centra, která si největší talenty stahují. V Česku jsou ta nejznámější na pražské Spartě, v Praze na Štvanici a v Prostějově. Právě sparťanští hledači talentů si před pár lety všimli i mladého Matěje Fejky.

 

Těm nejnadanějším tenistům pomáhají špičková centra, která si největší talenty stahují. V Česku jsou ta nejznámější na pražské Spartě, v Praze na Štvanici a v Prostějově. Pomoci nést těžké finanční břemeno mohou sponzoři. Hráči na krajské špičce třeba mohou získat rakety zdarma a dostávají slevy na oblečení, ostatní náklady však zůstávají na rodičích.

 

„V podstatě na prvním turnaji v Praze, když bylo Matějovi pět let, nás oslovili z tenisové Sparty a chtěli, aby u nich hrál. Když pak viděli, že je talentovaný i mladší Štěpán, dali tu samou šanci i jemu. Oba kluky tak každý čtvrtek vozíme do Prahy, kde zdarma na kurtech Sparty trénují,“ říká Fejka. Přes týden pak oba kluci jezdí na tréninky do tenisového klubu TK Škoda v Plzni, kde našli podle slov Fejky velmi dobré zázemí a výborné trenéry.

Tenisová Sparta pomáhá i Karolíně, které hradí přípravu. „Díkybohu za to, vždyť jeden tréninkový den stojí zhruba čtyři tisíce korun. Karolína trénuje šest dní v týdnu, to máte 24 tisíc korun za jediný týden,“ vypočítává Beránek. Pomáhá i Český tenisový svaz, který Karolíně zase platí spoustu turnajů v zahraničí. Pomoci nést těžké finanční břemeno mohou sponzoři. Hráči na krajské špičce třeba mohou získat rakety zdarma a dostávají slevy na oblečení, ostatní náklady však zůstávají na rodičích.

Jiné je to u hráčů absolutní republikové špičky. Ti mají většinou sponzory, kteří jim platí soutěže, trenéra či vybavení. Podobně je tomu i v případě Karolíny, jejímž generálním partnerem je od začátku letošního roku Moneta Money Bank. Ta je mimochodem od loňska i generálním partnerem Českého tenisového svazu. Ti nejbohatší rodiče mají ještě jednu možnost. Mohou své děti poslat trénovat do zahraničí. Třeba na slavnou a prestižní Bollettieriho akademii. Jen se musejí připravit, že jeden rok studia je tam bude stát mezi 60 až 80 tisíci dolarů. A to si v Česku může dovolit opravdu málokdo.

Také čas

Peníze ale nejsou to jediné, co musí rodina obětovat. Výchova mladého tenisty stojí dítě i rodiče také obrovské množství času, a tak na oltář budoucí sportovní kariéry potomka často padne i pracovní kariéra jednoho z rodičů. To platí i v případě rodiny Beránkových, kde maminka Karolíny uplynulých 16 let vůbec nepracovala, aby se mohla o dceru na plný úvazek starat. Fejkovi, kteří mají doma dokonce dva mladé tenisty, zatím do práce chodí oba. Ale přiznávají, že to není vůbec jednoduché.

 

Peníze nejsou to jediné, co musí rodina obětovat. Výchova mladého tenisty stojí dítě i rodiče také obrovské množství času, a tak na oltář budoucí sportovní kariéry potomka často padne i pracovní kariéra jednoho z rodičů. Mnohé musí ale obětovat i samotné dítě. A když to nemá správně srovnané v hlavě, ani sebevětší talent nepomůže.

 

Do práce chodí na sedmou ráno, tréninky s dětmi proto absolvují až po čtvrté odpoledne, a jelikož kluci hrají i fotbal, vracejí se domů skoro každý den až večer. „Je to hodně náročné, ale nás to baví, a když vidíme, jak to baví kluky, tak to jde. Kdyby mi ale před lety, když jsem ještě neměl děti, někdo řekl, že žije stejným stylem života, asi bych si klepal na čelo. Jenže co byste neudělal pro svoje děti,“ vysvětluje Fejka. To samé říká i Beránek: „Je to vášeň, strašně vás to pohltí. Když se na to dívá někdo zvenku, tak si říká, že jsme blázni,“ směje se.

Mnohé musí ale obětovat i samotné dítě. A když to nemá správně srovnané v hlavě, ani sebevětší talent nepomůže. „Když byla Kája malá, musela občas vstávat v pět ráno, abychom stihli dojet třeba na turnaj do Litoměřic, a nikdy jsem od ní neslyšel, že se jí nechce. Nikdy si nestěžovala a v krizových chvílích mě vždycky přesvědčila, že má smysl pokračovat,“ říká Beránek. Tenisu musela přizpůsobit i svou školní docházku. „Když jsme začali jezdit na turnaje do zahraničí, museli jsme požádat ve škole o individuální plán,“ dodává.

V zahraničí totiž turnaje začínají v pondělí, ale už v neděli hráči musejí být na prezentaci. „Hraje se jen jeden zápas denně, takže kdybyste se dostali do finále, skončíte v sobotu. Strávíte tam tedy celý týden,“ vysvětluje Beránková.

Spíše píle než talent

O tom, že pro 17letou Karolínu je tenis v současnosti vším, svědčí její běžný den. Na kurty přijíždí na osmou, devátou hodinu ráno. Začne rozcvičkou, následuje první dopolední trénink, pak oběd, pauza a odpolední trénink nebo tréninkový zápas. „Pak mám kondiční trénink, mezitím možná ještě nějaké cvičení. A zakončím to regenerací, což je vířivka nebo sauna. Jsem tu většinou od rána do večera. Doma pak ještě doháním školní povinnosti,“ říká Karolína. Podobný zápřah absolvuje šestkrát do týdne. Není divu, že žádné jiné koníčky kromě tenisu ani nemá. Jak tvrdí, je ráda, když si večer lehne do postele.

 

Experti se shodují, že o úspěchu mladých tenistů nerozhoduje ani tolik talent jako jejich píle a to, jak mají vše srovnané v hlavě. Talent je vám k ničemu, pokud nejste absolutní dříč. Talent vám může stačit v dětském věku, ale dospělý tenis je tak vyrovnaný, že aniž byste tomu dal všechno, nemáte šanci.

 

„Jen občas se kouknu na nějaký seriál. V půl desáté už spím, když máte celý den takový zápřah, tak se vám ani nechce dělat nic jiného,“ říká. Celodenní dřina vyčerpává a také bolí. „Jasně, že to bolí, kdyby to ale bylo jednoduché, tak to dělá každý,“ kroutí hlavou mladá tenistka. Jak tvrdí, dopředu ji žene touha být každý den o něco lepší. „Kdybych tomu nevěřila, tak se každý den tak nedřu. A samozřejmě mě to musí bavit, jinak bych to nedělala,“ směje se.

Na to, že je jí teprve 17 let, má Karolína životní priority jasně uspořádané. I to byl ostatně podle Jakuba Švestky z Moneta Money Bank jeden z důvodů, proč si banka vybrala pro sponzorování právě tuto mladou hráčku. Jak se totiž experti shodují, o úspěchu mladých tenistů nerozhoduje ani tolik talent jako jejich píle a to, jak mají vše srovnané v hlavě. „Talent je vám k ničemu, pokud nejste absolutní dříč. Talent vám může stačit v dětském věku, ale dospělý tenis je tak vyrovnaný, že aniž byste tomu dal všechno, nemáte šanci,“ říká Kaderka.

Prize money

Jestli se Karolíně její celoživotní snaha jednou vyplatí, ukáže teprve čas. Při pohledu na některé statistiky je ale zřejmé, že slušným živobytím je tenis jen pro pár vyvolených. Mezinárodní tenisová federace před třemi lety zveřejnila studii, podle níž jen 1,3 procenta mužských profesionálních tenistů a 3,1 procenta ženských profesionálních tenistek zaznamenalo v roce 2013 zisk. Průměrné náklady na celou sezonu, do nichž bylo zahrnuto cestování, ubytování, trénink a vybavení, přitom činily 160 tisíc dolarů.

 

Celkem 62 procent z úhrnných 162 milionů dolarů prize money získalo v roce 2013 pouhé jedno procento nejlepších hráčů. U žen si pak jedno procento těch nejlepších rozdělilo 51 procent z celkového balíku 120 milionů dolarů. Neuvěřitelných 95 procent hráčů přiznalo, že se jim nepodařilo pokrýt všechny své výdaje, ani když k prize money přičetli peníze od sponzorů.

 

Celkem 45,5 procenta mužů během celého roku nevidělo z prize money ani jeden dolar, u žen to bylo 43,9 procenta. To neznamená, že by v tenisu nebylo dost peněz, naopak. Jejich rozdělení je nicméně značně nerovnoměrné. Celkem 62 procent z úhrnných 162 milionů dolarů prize money získalo v roce 2013 pouhé jedno procento nejlepších hráčů. U žen si pak jedno procento těch nejlepších rozdělilo 51 procent z celkového balíku 120 milionů dolarů. Neuvěřitelných 95 procent hráčů přiznalo, že se jim nepodařilo pokrýt všechny své výdaje, ani když k prize money přičetli peníze od sponzorů.

Jako hranice, po níž se tenis začne finančně vyplácet, se často udává postavení v první stovce žebříčku ATP a WTA. Jinak jsou hráčské výdělky nejisté, protože tenisté nedostávají pravidelně startovné, které dokáže pokrýt náklady. Ani umístění v první stovce ale automaticky neznamená astronomické výdělky. Kupříkladu od začátku letošního roku jen 57 hráčů vydělalo na prize money více než půl milionu dolarů. A to samozřejmě není čistý zisk, protože v něm nejsou započítány nemalé náklady, které se s životem tenisového profesionála pojí.

Jak říká první muž českého tenisu Ivo Kaderka, tou bájnou metou, jejíž překročení zajistí tenistovi slušné živobytí, je účast na grandslamových turnajích. „Prize money na nich narostly v posledních letech obrovským způsobem, takže kdo hraje grandslamové turnaje, má finanční jistotu a může pomýšlet na to, že se tenisem zabezpečí i do budoucna,“ domnívá se Kaderka.

Více nadějných tenistek než tenistů

„Jsme si dobře vědomi, jak těžká je cesta, aby se kluci jednou hraním tenisu dokázali uživit a vydělávat peníze. Je to obrovská dřina, musí držet zdraví a je třeba i štěstí, a proto nesázíme jen na jednu kartu. Také víme, že chleba se bude lámat až v pozdějším věku. Vše se uvidí. Snažíme se kluky co nejvíce podporovat a vytvořit jim zázemí a co nejlepší podmínky. K tomu všemu však nechceme podcenit vzdělání, oba normálně chodí do školy. Některé děti ve věku našeho staršího syna jsou již v době vyučování uvolňovány na tréninky. Tak my to nemáme, pro nás je škola na prvním místě,“ říká Fejka.

 

Talentovaných a úspěšných mladých tenistek máme spoustu. Těžíme mimo jiné i z toho, že u rodičů je tenis jedním z preferovaných dívčích sportů. Pro chlapce v Česku je oproti tomu sportem číslo jedna hokej a sportem číslo dvě fotbal. Snad i proto je nadějných tenistek více než tenistů. To ale neznamená, že se v Česku nerodí noví Berdychové či Štěpánkové.

 

Je to rozumný přístup, v případě chlapců je totiž šance, že se jednou prosadí ve velkém tenise ještě menší než u děvčat. Jak říká Beránek, rodiče mladých tenistů musejí mít obrovské finanční zázemí. „Již ve 14 letech jezdí takový talentovaný kluk ven se svým týmem tří lidí, kteří se o něho starají,“ dodává. Naprostou nutností jsou fyzické předpoklady a talent. A konkurence je mnohem silnější než mezi děvčaty.

„Když přijedete na turnaj děvčat, tak si u třetiny z hráček říkáte, co tam dělají, vždyť to neumějí. Zatímco u kluků jsou všechny zápasy naprosto neskutečné. Všichni hrají strašně dobře a bolí to od prvního kola,“ říká Beránek. A jaká je tedy budoucnost českého tenisu? Zejména pokud jde o ten ženský, je na tom Česko v poslední době podle Iva Kaderky skvěle. Talentovaných a úspěšných mladých tenistek máme spoustu. Těžíme mimo jiné i z toho, že u rodičů je tenis jedním z preferovaných dívčích sportů.

Pro chlapce v Česku je oproti tomu sportem číslo jedna hokej a sportem číslo dvě fotbal. Snad i proto je nadějných tenistek více než tenistů. To ale neznamená, že se v Česku nerodí noví Berdychové či Štěpánkové. Loni třeba čeští chlapci vyhráli mistrovství světa družstev do 16 let, které se konalo v Maďarsku. Naposledy se jim něco takového podařilo před 20 lety. Vypadá to, že český tenis se o svou budoucnost bát nemusí.

Výdělky

Nejvyšší celkové výdělky na prize money

(v milionech dolarů, k 11. červnu 2018)

 

  • Roger Federer: 116,2
  • Novak Djokovič: 110,9
  • Rafael Nadal: 100,6
  • Serena Williamsová: 84,8
  • Venus Williamsová: 40,6
  • Marija Šarapovová: 38

 

Nejvyšší celkové výdělky na prize money u českých hráčů

(v milionech dolarů, k 11. červnu 2018)

 

  • Tomáš Berdych: 28,9
  • Ivan Lendl: 21,3
  • Radek Štěpánek: 11,3
  • Petra Kvitová: 26,6
  • Martina Navrátilová: 21,6
  • Karolína Plíšková: 12,3

 

AutorPetr Kain