Praha/Paříž - Když v roce 2005 dlouhovlasý teenager v zeleném tílku poprvé dopadl zády na pařížskou antuku a emotivně slavil svůj první grandslamový titul, o tom, co by mohl dokázat v budoucnosti, vůbec nepřemýšlel.

"Upřímně, tehdy jsem měl za to, že v roce 2017 budu v klidu rybařit na své lodi na Mallorce," prohlásil Rafael Nadal v neděli odpoledne, dvanáct let po svém prvním zásadním vstupu do dějin tenisu.

Španělský tenisový toreador, dnes už zkušený jednatřicetiletý hráč poznamenaný celou řadou nepříjemných zranění, se nikdy nevzdal. A na rozdíl od jiných hvězd současného bílého sportu nikdy neztratil to hlavní: motivaci, chuť se rvát a bojovat o každý jednotlivý fiftýn, gem, set, zápas a turnaj.

A právě díky své nezlomné nátuře válečníka v uplynulých dvou týdnech absolutně rozebral veškerou konkurenci a v areálu Rolanda Garrose si došel pro svůj místní desátý titul. La Décima byla dovršena.

"Opravdu jsem v devatenácti netušil, že budu mít tak dlouho kariéru a vyhraju tolik turnajů," řekl Nadal po zisku celkem patnáctého grandslamového vavřínu. Více už jich má v tenisové historii jen jeho nejzásadnější rival Roger Federer - osmnáct.

Švýcarský šampion pár hodin po Rafově finálové výhře nad Stanem Wawrinkou napsal na svůj twitterový účet: "Prostě neuvěřitelné." A Nadalovi k zaslouženému triumfu poblahopřál. 

Španěl ukázal neskutečnou dominanci. Wawrinkovi, který doposud vyhrál všechna grandslamová finále, do nichž nastoupil, nedal nejmenší šanci. Švýcarský tenista se během utkání zmohl jen na hořké úsměvy marnosti, na potlesk soupeři po dechberoucím prohozu hraném naslepo, na destrukci svého herního nástroje nebo na zoufalstvím vyvolaném zakousnutí tenisáku.

"Hrál jedinečně. Nelze pochybovat o tom, že hraje úplně nejlepší tenis své kariéry," hlesl po utkání Wawrinka.

"Ale nejde jen o antuku, na které je tak famózní. Skvěle hraje od začátku sezony, hraje ještě agresivněji než dřív, od základní čáry je klinicky přesný," pokyvoval uznale hlavou švýcarský tenista poté, co ve finále uhrál pouhých šest her.

Jaký rozdíl oproti tomu, co vše si mohl dovolit v semifinále proti světové jedničce Andymu Murraymu, kterou zdolal po pětisetové bitvě.

Nadal je v současné době úplně jinde a vzhledem k tomu, že ho v předchozích dvou sezonách prakticky všichni odepisovali, jde o nemalý šok. Ne nepodobný tomu, který pro fanoušky tenisu v letošní sezoně připravuje Roger Federer.

Obě legendy jsou zpět a rozhodně není vyloučeno, že si to ve zbytku sezony rozdají o post staronové světové jedničky. 

Během minulé sezony Federer překonal zranění a vrátil se s bekhendem a returnem ještě lepším než v minulosti. Nadal udělal to samé, zásadně se dokázal zlepšit i na servisu a forhendu. Federer otočil svůj příběh, z úpadku vytvořil novou evoluci. Nadal dokázal totéž. 

Federer pak v lednu ukončil pětiletku bez zisku grandslamu a triumfoval v Austrálii. Nadalovi se v Paříži povedlo něco podobného, grandslamový titul ukořistil po třech letech.

Španěl ztratil letos na French Open pouze 35 her, set mu nesebral nikdo. Neohroženější jízdu turnajem předvedl jen místní šestinásobný šampion Švéd Björn Borg v roce 1978, kdy prohrál o tři gemy méně. 

"Možná to takhle na papíře vypadá, že to bylo lehké. Ale nebylo," zhodnotil svůj festival tenista s dynamitem v levé ruce. Letošní titul označil za ten vůbec nejcennější. Kvůli tomu, co vše skvostnému návratu přecházelo.

"Vážím si ho nejvíce, a to z mnoha důvodů. V posledních sezonách jsem procházel složitým obdobím, samozřejmě jsem o sobě začal pochybovat. Ale tvrdě jsem makal a vyplatilo se. Je skvělé tenhle pohár znovu držet v náručí," usmíval se Nadal s upřímným zadostiučiněním v očích.

Po převzetí Poháru mušketýrů to bylo jasně patrné. Španěl si svou trofej hýčkal, polibky a objetími nešetřil. Stal se po Kenu Rosewallovi a Peteu Samprasovi třetím hráčem historie, který dokázal vyhrát grandslam jako teenager, dvacetiletý i jako třicátník.

Na pařížské antuce má nadpozemskou bilanci 79 vítězství a dvou porážek. V roce 2009 na Nadala překvapivě vyzrál pozdější finalista Švéd Robin Söderling. Před dvěma lety ho ve čtvrtfinále dokázal ve třech setech rozebrat Novak Djokovič. Toť vše.

Právě v roce 2015, po kruté porážce se Srbem, se naplno rozjely spekulace o tom, že Nadalova éra je definitivně u konce. Jenže nebyla. Španěl za vydatné pomoci svého strýce Toniho našel cestu zpět na vrchol. 

"Bez něj bych nic takového nedokázal. Je se mnou od mých tří let. Udělali jsme strašně moc práce," vyprávěl Nadal dojatě. Byl to právě Toni, který mu v neděli na kurt Philippa Chatriera přinesl repliku poháru s nápisem La Décima. Byla stejně velká jako originální cena a Nadalovi se dostalo cti být prvním vítězem, jenž si z Paříže reálně odveze nezmenšenou trofej.

Pohnutí a vlhké oči Toniho Nadala symbolicky uzavřely jednu dlouhou kapitolu. Strýc totiž po sezoně skončí v roli hlavního trenéra. Kormidlo definitivně převezme vítěz Roland Garros z roku 1998 Carlos Moya. 

"Pro mě je neuvěřitelné, co se nám povedlo. Musíme být šťastní. Nikdy jsem si ani ve snu nepomyslel, že můj synovec vyhraje deset titulů na Roland Garros. Prostě neskutečné," řekl šestapadesátiletý kouč. 

Byl to on, kdo Rafovi dodával v těžkých chvílích největší porce odvahy k návratu. "Loni v listopadu, když zase mohl naplno trénovat, jsem mu říkal, že musí dostat do bývalé formy forhend a zlepšit servis, aby se stal znovu šampionem. Tohle je výsledek," dodal Toni Nadal.

Zajímavé teď bude sledovat, co španělský hráč předvede v travnaté části sezony. Blíží se nové kolo souboje s Rogerem Federerem a také nová výzva pro ty, kteří chtěli dvě největší legendy tenisu na absolutním vrcholu nahradit.

Na chvíli se jim to povedlo, jenže zpětný náraz byl tvrdý a agresivní. Tak jako Nadalův forhend.