Před pěti lety se s manželem přestěhovala do Bruselu, nechtěla však nechat byt na pražském Smíchově ležet jen tak ladem. Zkusila ho proto pronajmout přes Airbnb. Pokus se podařil a postupně se proměnil v byznys. Dnes má Zuzana Benešová firmu Seven Keys, která spravuje a pronajímá turistům přes zmíněnou platformu tři desítky bytů zhruba stejného počtu majitelů. "Bytů bychom mohli spravovat řádově více. Zájem vlastníků je obrovský. Denně odmítáme jejich další nabídky," říká Zuzana Benešová.

HN: Proč další nabídky odmítáte? Neznamenají další byty také větší výdělek?

Dnes spravujeme 30 bytů, ale mohli bychom jich mít možná 100 nebo i více. Nabídky však často odmítáme proto, že se soustřeďujeme výhradně na pěkně zařízené byty v centru města. Ozývají se nám například lidé, kteří mají byt ve Stodůlkách nebo na Černém Mostě a chtějí ho pronajímat přes Airbnb. Nechceme je odrazovat od krátkodobých pronájmů, ale snažíme se jim vysvětlit, že konkurence už je v Praze velká a že v okrajových částech by to vyžadovalo větší úsilí za nižší příjmy. V těchto případech se spíš vyplatí pronajímat dlouhodobě.

HN: Když budu pronajímat byt v centru přes Airbnb, o kolik víc si vydělám, než kdybych tam měl jednoho dlouhodobého nájemníka?

Nedá se říct konkrétní částka, u každé nemovitosti je to jinak. Podle našich zkušeností dosahují byty, které spravujeme, ročně o 30 až 50 procent vyššího zisku.

HN: Jak často hýbete s cenami bytů na noc? Platí, že nejvyšší ceny jsou v létě a na silvestra?

Určitě, s cenami hýbeme v podstatě neustále. Nejvíce nahoru jdou na silvestra, kdy cena bytu dosáhne až trojnásobku standardní sazby za noc. Naše výhoda je, že si už pět let vedeme databázi, do které zaznamenáváme veškeré informace o cenách a obsazenosti. Díky tomu se nám daří dosahovat co nejvyšších zisků. Funguje to pak například tím stylem, že si řekneme: Dnes se v Praze běží maraton, zvedneme ceny. Měníme je tak doslova na denní bázi.

HN: Kolik si účtujete za správu bytu a zprostředkování pronájmu pomocí Airbnb?

My si bereme buď 15, nebo 20 procent z příjmů. Záleží, zda hostům předáváme klíče osobně, nebo si je vyzvednou v jedné z našich nonstop otevřených poboček. Druhá, "self check-in" varianta je levnější a preferuje ji většina našich klientů. Pro hosty je to také pohodlné, protože nás nemusí kontaktovat v případě, že se opozdí. Pro ně je důležité hlavně to, aby přišli do hezky uklizeného bytu. Všechny peníze jdou přímo na účet majitele bytu, kterému na konci měsíce posíláme fakturu.

HN: Odvádí majitelé bytů, které pronajímáte, lázeňské poplatky?

Funguje to tak, že nám dá na začátku majitel bytu plnou moc a my jeho byt na úřadu necháme zaregistrovat. Následně vedeme klientům knihu hostů a jednou za měsíc opět pošleme vyúčtování, ve kterém je uvedeno, kolik mají za lázeňské poplatky uhradit. Všichni naši klienti tyto poplatky platí. Netroufám si tvrdit, jak je to u jiných pronajímatelů. Je pravda, že to vyžaduje čas a administrativu, proto asi ne každý je ochotný poplatky platit. Nejlepší by podle mě bylo, kdyby poplatky vybíralo Airbnb a posílalo peníze přímo městu.

HN: Hodně se dnes mluví o regulaci krátkodobých pronájmů nejen kvůli lázeňským poplatkům, ale také proto, že velké množství vlastníků bytů pravděpodobně neplatí daně. Vy předpokládám nemůžete donutit klienta, aby daně platil?

Ano, je to na klientovi. Ale my to všem silně doporučujeme. Veškeré pronájmy u nás probíhají pouze přes Airbnb, a tudíž jdou všechny transakce přes internet. Žádné platby tak neprobíhají hotově. To znamená, že kdyby na někoho přišel finanční úřad, z výpisu účtu si velmi snadno dohledá, kolik příjmů šlo právě z Airbnb. Nemůžeme samozřejmě naše klienty hlídat, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že ani s placením daní nemají starosti.

HN: Bojí se vaši klienti, a vlastně i vy, regulací krátkodobých pronájmů, které mohou přijít?

Klienti se samozřejmě regulace obávají. Teď například padají návrhy, že by se limitoval počet dnů v roce, kdy může být nemovitost pronajata. To by byl pro naše klienty konec. Většina těchto bytů by byla po většinu roku nevyužita, protože mí klienti byty používají třeba jen několik týdnů v roce. Myslím, že takový typ regulace by nic nevyřešil. Například regulace v Berlíně vyvolala problém, protože dle soudu je protiústavní. Já osobně souhlasím, aby Praha získala přehled o lidech, kteří tímto způsobem byty pronajímají, a jasně jim řekla: Plaťte lázeňské poplatky a daně.

HN: V souvislosti s Airbnb se často mluví o tom, že tím trpí především sousedé, kteří si stěžují na chování turistů. Jaké jsou v tomto ohledu vaše zkušenosti?

To, že turisté dělají hluk a jsou s nimi problémy, je podle mě do jisté míry určitá bublina. Hosté jsou ve většině případů slušní. Nejčastěji jde o páry, rodiny s dětmi. Samozřejmě že to jsou někdy také skupiny opilých mladých lidí, kteří se do Prahy přijedou bavit. Především jsou to ale lidé, kteří cestují pomocí Airbnb a chtějí tuto službu i nadále využívat. A pokud na ně majitel bytu napíše špatnou referenci, už je pak těžko někdo ubytuje.

HN: Stávají se vám situace, že musíte řešit stížnosti sousedů?

Stane se, i když zřídka, že mají holky například večírek a hlučí do dvou do rána. Klíčové v tomto ohledu je, aby na vás měli sousedé a případně vlastníci kontakt a mohli zavolat. Když se nám toto stane, okamžitě hostům zavoláme a do pěti minut je klid. Je to hodně o komunikaci, ta je nezbytná. Krátkodobý pronájem přináší sice vyšší příjmy, ale majitel bytu se musí více starat, úzce spolupracovat se sousedy a vše okamžitě řešit. Kdo tohle nemá ochotu dělat, ten by se do toho neměl pouštět a raději pronajímat byt klasickým způsobem.