INFO Times24

Ve společném průzkumu vrcholných manažerů, právníků a advokátů je dle 57 procent z nich vláda spoluodpovědná za amnestii Václava Klause.

 Redakce ČESKÉ POZICE | 16.01.2013

Opozice kvůli amnestii nechala na čtvrtek 17. ledna svolat schůzi sněmovny, na níž se má hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. Očekávanou událost lze nahlížet z mnoha úhlů, soustřeďme se však na faktické jádro – otázku právní a politické odpovědnosti.

O názory, zda je vláda za amnestii odpovědná či spoluodpovědná, jsme požádali respondenty Hlasu elity. Zaznamenali jsme rekordní zájem, co se týká ochoty doprovodit základní odpověď poznámkou na téma právní či politické. Díky tomu můžeme čtenářům nabídnout mimořádně podrobný a barvitý souhrn expertních právních pohledů, jakož i mínění špičkových manažerů.

V argumentaci mnoha odpovědí, zejména těch, které soudí, že vláda odpovědnost nese, byl často zmiňován v hlavní roli článek 63 Ústavy ČR. Pro úvodní orientaci jeho obsah úvodem ocitujme:

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.‘“

          Odpovídalo 151 vrcholných představitelů firem, právníků a advokátů.

Argumenty respondentů, kteří odpověděli kladně:

• „Přesně řečeno, spoluodpovědný je předseda vlády Petr Nečas. Podle článku 63 odst. 1 písm. k) a odst. 3 současného znění Ústavy (účinného až do 7. března 2013) patří vyhlašování amnestie mezi kontrasignované pravomoci prezidenta republiky, neboť jde o jeho akt, jenž má materiálně (obsahově) povahu právního předpisu zřejmě o právní síle zákona. (Fakticky se jím pro určité abstraktně definované skupiny skutků ruší či jinak omezuje jejich trestnost, respektive u určitých skupin osob se ruší či modifikuje jejich odpovědnost za uvedené skutky či se jim promíjejí sankce.)
  Jde tedy o vrchnostenský akt spadající pod pojem ,rozhodnutí‘ ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy, podle nějž ,rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády‘. O spolupodpisu se nemusí usnášet celá vláda, neboť jde o zvláštní ústavněprávní pravomoc předsedy vlády (čl. 77 odst. 1 in fine Ústavy), jednu z těch, které ho činí určitým způsobem nadřazeným ostatním členům vlády – podobně jako pravomoc navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolávání ministrů podle čl. 68 odst. 5 Ústavy.
  V politické rovině je nicméně vhodné (ne však ústavněprávně nutné), aby předseda vlády obsah amnestie s vládou projednal, zejména jde-li o vládu koaliční, neboť jinak riskuje politický distanc ostatních jejích členů od jím spolupodepsané amnestie a třeba i vládní krizi. Podle čl. 63 odst. 4 Ústavy totiž ,za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda‘.
  Snaha premiéra Nečase distancovat se od amnestie vyhlášené prezidentem republiky Václavem Klausem je tedy pokrytectvím nejhrubšího zrna. Premiér, pokud se mu snad amnestie nelíbila, ji nemusel spolupodepisovat a mohl s prezidentem republiky vyjednávat o jejím obsahu či rozsahu. Dokonce mohl spolupodpis jakékoli amnestie zcela odmítnout.
  Ústava z dobrých důvodů amnestii právě proto, že může mít potenciálně velký společenský a bezpečnostní dopad, řadí mezi akty, na nichž se musí prezident republiky domluvit s předsedou vlády. Ten proto může (a má) spolupodepsat jen takovou amnestii, která je v souladu s trestní politikou vlády a s níž sám vnitřně souhlasí. Žádná ústavní zvyklost, že předseda vlády musí spolupodepsat, co mu prezident republiky předloží, neexistuje. Byla by ostatně proti liteře Ústavy i smyslu a účelu institutu kontrasignace.
  Kontrasignovaná pravomoc je totiž fakticky pravomocí sdílenou. Prezident republiky a předseda vlády musejí nad konkrétním obsahem kontrasignovaného aktu najít shodu, jinak akt nevznikne. Je to prvek dělby moci v rámci exekutivy, a existuje právě proto, aby obě dvě klíčové složky exekutivy (prezident republiky a předseda vlády reprezentující vládu) musely v Ústavou stanovených klíčových otázkách nalézt patřičnou míru shody a nemohly si navzájem škodit nekoordinovanými rozhodnutími.
  Uvedené však nechť není chápáno jako kritika prezidentovy amnestie. Naopak, byl to krok správným směrem a mohl být i rozsáhlejší. Představa naší veřejnosti včetně některých hysterických advokátů zastupujících poškozené, že vše vyřeší trestní právo a že teprve až všechny tuneláře, zloděje a jiné ,lumpy‘ zavřeme, zavládne v České republice ráj na zemi, mě, upřímně řečeno, docela děsí. Represe ještě nikdy nikde skutečný blahobyt a spravedlnost nenastolila. O to musejí lidé usilovat svým každodenním rozumným a zodpovědným životem.“
• „Vláda je za amnestii nejen spoluodpovědná, ale i za ni nese doslova plnou zodpovědnost. A to z litery Ústavy, článek 63, odst. 4.
  V případě takto rozsáhlé amnestie je spoluodpovědná i morálně. To však hlavní díl morální zodpovědnosti z navrhujícího prezidenta Klause nijak nesnímá! Je smutné, že ve svém novoročním projevu mluvil o potřebném návratu tradičních hodnot a vzápětí udělil obrovskému počtu zločinců fakticky beztrestnost za jejich odsouzeníhodné činy. To mohl vymyslet pouze člověk bezectný, nebo pomatený.“
• „Vláda nepochybně spoluodpovědná je. V režimu článku 63 Ústavy je to právě ona, kdo předkládá návrhy prezidentovi. Je to podobné jako se sjednáváním mezinárodních smluv.
  Ani jazykový, ani jiný výklad nemůže vést k závěru, že vláda je v mezích kontrasignované pravomoci prezidenta pouze vykonavatelem jeho rozhodnutí a za akty prezidenta neodpovídá. V takovém případě by nesporně nešlo o sdílenou, ale výlučnou pravomoc.
  Poněkud však zaráží, že se o amnestii dozvěděli členové vlády až po jejím vyhlášení. Mnozí nestranní pozorovatelé by si mohli myslet, že ministerský předseda je buď nekompetentní hlupák, nebo arogantní zmetek.“
• „Stačí si přečíst Ústavu: k platnosti amnestie je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného ministra. Je to logické, protože musí existovat kontrolní mechanismus pro případ, že by se prezident zbláznil a udělil například generální amnestii, která by se vztahovala na všechny odsouzené. V minulosti se to mohla zdát čistě hypotetická situace.“
• „Otázka není přesně položena. Vláda není za amnestii prezidenta Klause spoluodpovědná, ale výlučně odpovědná. Podle Ústavy není prezident republiky z výkonu své funkce odpovědný. Dále, za jeho rozhodnutí, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, což je na rozdíl od ,prezidentské‘ milosti případ amnestie, odpovídá vláda. Ústava hovoří jasně.
  Je smutné (diplomaticky řečeno), jak členové vlády k této dost značné dikci a interpretaci Ústavy mlží. Například ministr financí Miroslav Kalousek říká, že spolupodpis je jen technická záležitost. Není.“

• „Vláda je spoluodpovědná za amnestii, přestože se z toho její jednotliví členové pokoušejí (dost stupidně) vykroutit. A není k tomu třeba citovat Ústavu. Zdravý rozum stačí, aby premiér (a ostatní členové vlády) věděl, že nutné spolupodepsání nemá sloužit pouze k tomu, aby byly dva podpisy a že jeho podpis není jen formální a pro parádu.
  Silný, a tím nebezpečný prezident však přitlačil slabého, a tím stejně nebezpečného premiéra ke zdi, a nadiktoval mu podmínky, za kterých je ochotný podepsat takzvanou daňovou reformu – odvolání Karolíny Peake z postu ministryně obrany, vrácení Vlastimila Picka do funkce a podepsání amnestie –, a bylo to.
  Všichni, prezidentem počínaje a posledním členem vlády konče, tím znovu ukázali, jak málo jim záleží na naší zemi a jejích lidech a že základní a jedinou hybnou silou jejich počínání je křečovitá snaha udržet se na svých postech. Tento postoj až do úplné krajnosti předvádí paní Peake, jejíž ,taktika‘ v minulých týdnech je daleko za hranicemi trapnosti.“
• „Jenom nevím, za jaké ,kapříky‘ to vyměnili.“
• „Adekvátně možnosti jednotlivých členů vlády rozhodnutí ovlivnit. Z toho vyplývá jednoznačná odpovědnost premiéra Nečase a ministra spravedlnosti Blažka. Ten by měl navíc vrátit školné za studium práv!“
• „Vláda je spoluodpovědná prostřednictvím premiéra Nečase a ministra spravedlnosti Blažka. Měli odmítnout takový rozsah amnestie a nepodepsat ji.“
• „V normální parlamentní demokracii by takto pojatou amnestii prodiskutovala a schválila, či odmítla celá vláda, nikoli pouze premiér Nečas a ministr spravedlnosti Blažek. V normální parlamentní demokracii by po takovém velkém skandálu ministr spravedlnosti okamžitě odstoupil a premiér by sám požádal parlament o vyjádření důvěry vládě. Kromě toho by okamžitě následovalo obvinění prezidenta z velezrady.
  Ve státě, ve kterém je premiér bezmocnou figurkou a prezident pravděpodobně zešílel, se však nestane nic. Co můžeme koneckonců očekávat ve státě, v němž jednotlivec může získat 64 miliard korun prodejem majetku, který mu byl darován současným prezidentem a jeho tehdejším ministrem financí? Kdo vlastně vládne této zemi?“

• „O odpovědnosti za amnestii hovoří Ústava jasně. Při tvorbě Ústavy se předpokládalo, že nový demokratický systém bude do vrcholných státních a politických funkcí generovat nové nebo alespoň staronové elity.
  Vůbec, ani náhodou, se nepočítalo, že nejvyšším ústavním činitelem by se mohl stát nevzdělaný ajznboňák, polovzdělaný traktorista, vulgární lampasák, komunálně (všeho)schopný automechanik, amorální kariérní úředník nebo jiný podobný ,expert‘. A už vůbec, že nastane masívní prorůstání státních a politických struktur s organizovaným zločinem a na něj napojeným byznysem.
  Proto se často objevují naprosto absurdní otázky a ještě absurdnější odpovědi v souvislosti s výkladem jednotlivých ustanovení Ústavy, včetně účelových nebo naivních představ o nutnosti změny nebo ,zpřesnění‘ Ústavy v některých částech.“
• „Kontrasignace aktu prezidenta premiérem není pouhým stvrzením faktu, že vláda vykoná – administrativně zajistí realizaci amnestie (názor ministra Kalouska v Otázkách Václava Moravce). Tato pravomoc – povinnost vlády – vyplývá z Ústavy a zákonů (rozdělení mocí ve státě na zákonodárnou, výkonnou, soudní).
  Signování aktu je v případech kontrasignace vyjádřením souhlasu, shody s ideou, jejím naplněním a důsledky. Na rozdíl od prezidenta je předseda vlády reprezentantem kolektivního orgánu, a proto jeho podpis zavazuje celou vládu bez výjimky. To, že předseda vlády neuznal za vhodné informovat ministry, je interní problém vlády, ale rozhodně nesnímá odpovědnost z jednotlivých členů vlády, přestože to deklarují v mediích.“
• „Kontrasignací amnestie učinil premiér Nečas vládu za ni spoluodpovědnou, ať to kdokoli vykládá jakkoli. Tato amnestie byla velmi dobře promyšlena a je opravdu krokem ke starým pořádkům. My si tady budeme krást podle našich pravidel a Klaus nám z Hradu zabezpečí beztrestnost.
  Propuštění delikventů s trestní sazbou do jednoho roku je jenom hezká kouřová clona pro nejširší veřejnost. Televizní stanice se budou dojímat nad osudy notorických kriminálníků a pravá podstata amnestie zůstane zastřena mlčením.“
• „Z titulu kontrasignace je za vyhlášení megamnestie nepochybně spoluodpovědná vláda. Plky ministra financí Kalouska, že vláda rukou svého premiéra podepsala jen to, že na zodpovědnost prezidenta amnestii vykoná, a nemá žádnou odpovědnost za její důsledky, jsou lživé.
  Je mi líto policistů zabývajících se stovky a tisíce hodin odhalováním trestné činnosti, státních zástupců, soudců a především poškozených, kteří v mnoha případech ztratili šanci na odškodnění. Fabulace, jako je osm let vyšetřování a limitů daných Evropským soudem pro lidská práva, a slaboduché řeči, že amnestie je určená především pro lidi starší 75 let (mimochodem těch bylo ve vězení 27, z toho tři ženy), nejsou hodny prezidenta ČR.
  Hlavně, že dál hrozily až tři roky vězení ,tykadlovému teroristovi‘ Romanu Smetanovi z Olomouce. Republiku si rozvracet nedáme! Škoda, že se toho nedožil kmotr Mrázek, mohl být také očištěn.“
• „Vláda je spoluodpovědná, protože jinak by kontrasignace amnestie předsedou vlády byla k ničemu a v Ústavě by být nemusela. Je tam přece proto, aby i někdo další zvážil důsledky zamýšlené amnestie pro celou společnost a aby zabránila účelovosti amnestie a zvůli prezidenta.
  Takto se na negativních důsledcích amnestie spolupodílejí jak prezident Klaus, tak předseda vlády Nečas a určitě i ministr spravedlnosti Blažek. Ten měl premiérovi a prezidentovi důsledky řádně vysvětlit, protože byl jediný, kdo je mohl díky svému vzdělání a praxí domyslet. Navíc jsou všichni tři ze stejného modrého hnízda. A ostatních ministrů se na názor zřejmě vůbec nezeptali.“
• „Vláda je dokonce zodpovědná z hlediska politického a ústavního výlučně, protože prezident je dle Ústavy ,nezodpovědný‘. Samozřejmě, že premiér také mohl odmítnout amnestii kontrasignovat. Takže jakýkoli lidový nesouhlas padá na prezidentovu hlavu pochopitelně a oprávněně. V konečném důsledku za to může vláda, a měla by z toho vyvodit důsledky – podat demisi.“

Tolik kladné odpovědi na otázku ČESKÉ POZICE.