INFO Times24

Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný s podnikatelskými vazbami na Ukrajinu se v rozhovoru zabývá i mírovými jednáními. Podle něho v nich mají největší slovo oligarchové a zahraniční investoři – o míru se nezačne jednat, dokud jim bude vyhovovat Ukrajina jako slabý stát. Podstatu ukrajinské krize tvoří politika „dvojího metru“.

Policejní prezident Stanislav Novotný v letech 1993 až 1994, který se nyní věnuje poradenské činnosti se zaměřením na podporu exportu a mezináboženský dialog, v rozhovoru s osmiměsíčním odstupem od své poslední návštěvy Ukrajiny reflektuje tamní situaci.

O tamním konfliktu mimo jiné říká: „O výsledku rozhodne zejména vztah Ruska a USA. Koneckonců, držitelé ukrajinské politické moci jsou navázáni především na Washington. Lidé, jako je viceprezident USA Joe Biden, americký finančník George Soros a další, mají navíc podnikatelské zájmy na Ukrajině.“

ČESKÁ POZICE: Před devíti měsíci jsme hovořili o Ukrajině. Jak se od té doby tamní situace vyvinula z hlediska vojensko-politického, tedy jaké je aktuální rozložení sil?

NOVOTNÝ: V listopadu a prosinci 2013 jsem často diskutoval s lidmi na Majdanu. Pak jsme zpravidla s přáteli poseděli v příjemných restauracích v centru Kyjeva. Neustále jsem tehdy opakoval, že mám pocit, že nastane zlom situace, kdy mladí lidé, demonstrující upřímně za ideály spravedlivého státu, budou vtaženi do jiného děje.

Vysvětloval jsem, že scénář není nový, ale známý i z jiných zemí, a že se obávám, že Ukrajinci budou po sobě střílet a dělat věci, které se absolutně vymykají lidskému chápání. Smáli se. Všichni se mi loni v létě omluvili. Říkali, že ještě na loňský Nový rok vtipkovali na můj účet, neb jsem jim kazil vizi jejich nového světa, kde bude zavedena nová a lepší demokracie a po podpisu smlouvy s Evropskou unií vleze do jejich zbídačených vesnic německý blahobyt.

Netušili prý, že existuje tolik mocenských zájmů a že fráze o demokracii, lidských právech a skutečné pomoci neberou západní představitelé vážně. A už vůbec nechápali, proč by měli střílet do svých přátel, příbuzných a známých na východní Ukrajině. Situace se tedy zhoršila vojensky, politicky, lidsky.

Loni jsme se bavili o rozpadu Ukrajiny. Ten už de facto nastal a Ukrajina v hranicích, které jí dotvořil Stalin a Chruščov, prakticky neexistuje. Náprava už možná není. Existuje pouze jediná možnost: kultivovaně se domluvit na federalizaci. Je to však možnost čistě hypotetická. Přítel zradil přítele, bylo prolito mnoho krve... V takové situaci nelze zvítězit. Pouze remíza dává smysl. Ta však vyžaduje velkorysost, osobní odvahu, ústupky.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou šance na mírové rozhovory? V jakém formátu? Jde jen o vnitřní ukrajinskou záležitost? Nebo by měly být účastny všechny, tedy opravdu všechny intervenující strany?

NOVOTNÝ: Ke Canosse by měli přijít všichni. Ti kdo odkopli smlouvu s exprezidentem Viktorem Janukovyčem a jsou teď v pozici hlavního viníka východního masakru – názor mediálního mainstreamu není opravdu zajímavý –, tedy EU, pak Rusko a USA plus samozřejmě současná kyjevská reprezentace, která je natolik závislá na pomoci Západu, že si mnoho nemůže sama diktovat. A chybět nemohou ani představitelé separatistů, jimž je naopak bližší Rusko než Kyjev.

O výsledku však rozhodne zejména vztah Ruska a USA. Koneckonců držitelé ukrajinské politické moci jsou navázáni především na Washington. Lidé, jako je viceprezident USA Joe Biden, americký finančník George Soros a další, mají navíc podnikatelské zájmy na Ukrajině.

ČESKÁ POZICE: Jaká je odolnost obou stran pokračovat v mírových jednáních navzdory různým incidentům, které nastanou? Kolik stran na Ukrajině vlastně bojuje, z kolika stran jsou ovládány, kolik jich bojuje občas na straně vládní nebo separatistické, občas prostě jen za sebe?

NOVOTNÝ: Odolnost je dána vůlí velmocí. Kromě konfliktu mezi kyjevskou vládou a východní částí Ukrajiny probíhá řada paralelních bojů oligarchů o majetek a o politický vliv. Ale svoje peníze a zájmy si také chtějí pohlídat zahraniční „investoři“. Bez jejich peněz se na Ukrajině mnoho nepohne, a to ani ve vojenské oblasti. Takže i tady bude záležet na zahraniční trpělivosti.

O různých vojenských a polovojenských uskupeních toho bylo napsáno mnoho. Abychom se vyhnuli náhodně sesbíraným dojmům a pocitům, zadejme tuto otázku raději vojenským rozvědkám.

ČESKÁ POZICE: Jaké by mohly být parametry mírových ujednání?

NOVOTNÝ: Stanovit hranice nových územních celků na východě a domluvit míru jejich nezávislosti na centrální vládě. A přitom mít na vědomí, že podobné tendence jako na Donbasu existují i v jiných částech země. Domluvit pravidla procesu odzbrojení, zajištění elementární bezpečnosti a zpřehlednit nové vládnoucí struktury. Pro začátek by to bylo dost.

ČESKÁ POZICE: Jak se do vývoje událostí promítne zima? Kyjev ohlásil snížení sociálních dávek a důchodů lidem na východě země, protože podporují separatisty. Je za tím něco jiného než skrytá eskalace konfliktu, snaha obyvatele východní Ukrajiny podrobit existenčnímu tlaku, zhoršenému o zimní období?

NOVOTNÝ: Zima a další měsíce budou stále více v celé Ukrajině akcentovat sociální problémy. Zaváděné reformy náladu ještě zhorší. Na východě to bude o to horší, že tam frustraci násobí všechny ty krvavé události. Současná eskalace konfliktu situaci jen zhoršuje a není výhodná ani pro Rusko, ani pro Ukrajinu, a už vůbec ne pro EU.

Snížení sociálních dávek a důchodů v oblastech pod kontrolou separatistů je natolik nepřijatelný tah, že by se měli důrazně ozvat všichni západní aktivisté, kteří „bojovali“ za demokracii a lidská práva na Majdanu. Je však ticho. Chápu, že nejsou peníze, ale selektivně si vybrat například horníka, který se odmítá odstěhovat, protože se snaží bránit svůj skromný majetek... Je to zřejmě kombinace populismu a snahy o zvyšování tlaku na separatisty.

ČESKÁ POZICE: Po předběžné zprávě parlamentní komise vyšetřující střelbu na Majdanu mezinárodní zájem uvadl. Možná i proto, že situace již bylo požadovaným způsobem využito a Janukovyč je pryč. Není tento modus operandi podezřele podobný tomu, který byl v roce 2003 použit proti Iráku?
NOVOTNÝ: Ano. Ten nekonečný seriál „Vrtěti psem“ sledujeme už mnoho let a také vidíme výsledky v přímém přenosu. Bez řádného prošetření, bez nalezení prokazatelné příčinné souvislosti vzneseme obvinění a pak už jen pracujeme s veřejnou náladou. A i když se posléze prokáže, že vše bylo jinak, je už zpravidla pozdě.

Válečná mašinérie vytváří nová témata, a proto například slova členky nezávislé vyšetřovací komise OSN Carly Del Ponteové, že Asadovova vláda nejspíš sarin v Sýrii nepoužila, nebo skutečnost, že konkrétní informace o zbraních hromadného ničení v Iráku nebyly řádně prověřené, či zjevná manipulace s fakty před bombardováním Jugoslávie, již neovlivní přijatá politická rozhodnutí.

Teď mluvím za nás, za Západ, protože podobné metody jsou sice staré jako lidské dějiny, ale my se dnes tváříme, že naše euramerická civilizace vyšplhala tak vysoko na strom poznání, že můžeme s rozhledem – a samozřejmě nezištně – všemi prostředky zařizovat všeobecný blahobyt pro všechny civilizační okruhy a místní kultury.

ČESKÁ POZICE: Je pád rublu něčím samovolným, nebo již začala další válka, způsobem adekvátním 21. století – tedy přes finanční trhy a kyberprostor?

NOVOTNÝ: A opět. Je to jako se skladbou a rozmístěním jednotek na válečném poli. Dokud nikdo nepředloží důkazy o kyberútocích na rubl, lze pouze spekulovat. Ve válce se používá všech prostředků a války v kyberprostoru si snad může všimnout každý, kdo je jen trochu nadán kritickým myšlením. Denně lze zachytit mnoho nepravdivých informací, které si žijí svým virtuálním životem a zjevně ovlivňují tu či onu stranu konfliktu. Proč by měly být finanční nástroje opomenuty?

Nemusíte být národohospodářem, abyste viděl, že Rusko je stále příliš závislé na vývozu surovin, takže stačí spontánní či uměle vyvolaný výrazný pokles jejich cen a nastávají potíže. Již bývalý ministr zahraničí Ruska Jevgenij Primakov kritizoval ve své knize „Svět bez Ruska?“ nedostatečnou podporu malého a středního podnikání. Sankce, zejména v bankovní sféře, jistě také vykonaly své.

Dnes se v Rusku ve všech pádech skloňují slova ekonomická diverzifikace, stratifikace, soběstačnost... Zdá se proto, že si odpovědné osoby uvědomují, že stabilitu měny a celého hospodářství může značně ovlivnit vnitřní proměna a rozložení rizik v zahraniční politice.

ČESKÁ POZICE: Pádu rublu napomohly nízké ceny ropy. Domníváte se, že záležitost s břidlicovým plynem, která tomuto cenovému vývoji výrazně napomohla, by mohla být pouze „bublinou“?

NOVOTNÝ: Nejsem odborník, ale mám nedůvěru k takto zavěšeným slovům do prostoru. Břidlicový plyn je pro mne něco jako abrakadabra „nechť vše vyřeší břidlice“. Dočítám se spíše o problémech logistických, technických, ekologických... První těžařská firma v USA nedávno zkrachovala. Chápu miliardáře Sorose a další, že investovali do těžby, ale nám bych doporučoval maximální zdrženlivost.

ČESKÁ POZICE: V dubnu jsme mluvili o Kissingerově výroku, že sankce jsou výrazem politické bezradnosti. V těchto dnech Kissingerova slova opakuje Barack Obama v souvislosti s rozmrazováním americko-kubánských vztahů. V této souvislosti přiznal, že USA chtějí mít vliv na vývoj na Kubě, čemuž sankce bránily. Tentýž motiv – mít vliv na vývoj v sousední zemi – se však v případě Ruska označuje téměř za casus belli. Jak hodnotíte tento rozpor?

NOVOTNÝ: Principiálnost se v chování velmocí těžko hledá, ale Obamův krok je v případě Kuby správný a všestranně zdůvodnitelný. Sankcemi vždy trpí především civilisté. V případě Ukrajiny mají USA jiný geostrategický zájem než Rusko. To je celá pohádka. Dvojí metr, to je teď základ staronové realpolitiky. Bohužel.

Jan Schneider