Mediální odezvou z minulého víkendu na summit představitelů Evropské unie začíná Petr Žantovský svůj tradiční pohled na to zajímavé, co ve sdělovacích prostředcích objevil. „Mně přišlo osobně velmi impozantní, že se panu Cameronovi povedlo sehrát takového betla, že z jednání vzešel jako jednoznačný vítěz, který zvítězil dokonce na dvou frontách. Doma slíbil referendum a také už vyhlásil jeho termín. A teď se může stavět, že je proevropský, že ukazuje klady i zápory pro setrvání v Unii, ale zároveň říká, že nebrání nikomu, aby agitoval a hlasoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Takže si otevírá dveře k tomu, aby se po výsledku, ať bude jakýkoli – pro, nebo proti – postavil na vítěznou stranu a ještě to prodal jako svůj úspěch, svoji otevřenost a svobodomyslnost, což je to jeho vítězství na domácí frontě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vítězství britského ministerského předsedy na evropské frontě považuje ještě za mnohem zábavnější. „Protože se mu podařilo v podstatě vystoupit z Evropské unie a zároveň v ní zůstat, což je velmi šalamounské. Jasně řekl: ‚Nebudeme mít nikdy euro, zůstaneme na libře, nebudeme mít nikdy fiskální pakt, nechceme bankovní unii, nechceme společnou vládu, nechceme nic takového. My jenom chceme svobodný ekonomický prostor, to je to jediné, co nás jako Brity na evropské integraci zajímá.‘ Nedal unijním papalášům na vybranou. Buďto má pro ně členství Velké Británie větší cenu než jejich ideologicko-politické principy, anebo ne. Samozřejmě, že Velká Británie má pro ně cenu obrovskou. Takže to Cameron rozčísl tímto úžasným způsobem. Naštěstí je chytrý a nechal těm všem Merkelovým a ostatním dámám a pánům prostor, aby to prodali jako vítězství, jak se krásně dohodli,“ poukazuje mediální analytik.
To, co prosadil Cameron pro Británii, je cesta i pro ostatní země
Tímto způsobem se to prezentovalo i v českých médiích. „Kupříkladu v pořadu Horizont ČT24, který se tomu v neděli v České televizi věnoval, se to prodávalo tak, že došlo k dohodě. To žádná dohoda nebyla. Cameron položil na stůl své řešení a oni řekli ano, když to takhle zjednoduším. Kdo pečlivě poslouchal jeho projev, tak ví, že byl naprosto jednoznačný, neměl vůbec žádnou jinou interpretaci než tu, kterou jsem před chviličkou říkal. Čili stavět to, jako že šlo o dohodu, je hloupost. A je to zase jenom o tom, že naši novináři jenom papouškují ty evropské fráze, což je jednodušší než myslet. U někoho je to z tohoto důvodu, u někoho to je o jiné motivaci, ale to je věc svědomí. V každém případě to, co tam Cameron prosadil, je přesně ta cesta, kterou by se měla ubírat celá Evropská unie, pokud chce přežít,“ myslí si Petr Žantovský.
Má na mysli zredukování všech institucionálních mechanismů EU. „Odbourat všechny úředníky, veškeré strašlivé náklady, které na ně jdou, zbourat všechny ty fiskální pakty a bankovní unie a všechny ty pokusy řídit Evropu z jednoho místa a inženýrsky, nikoli zastupitelsky. To není demokratická instituce, to je nejvyšší politbyro, jak jsme to znali z předchozích politických systémů. Smysluplná je samozřejmě zóna svobodného obchodu, tedy to, co pamatujeme pod názvem CEFTA, to má oprávnění a přináší výhody pro své členy. Problémem je, že členství v Evropské unii přestalo být už před lety výhodné, nevýhody začaly převažovat nad výhodami. A když k tomu připočteme naši slavnou migrační krizi, tak Evropa páchá sebevraždu v přímém přenosu. To Cameron dobře ví, takže si udělal zadní vrátka pro svoji zemi, aby se toho nemusela v nejhorším případě zúčastnit,“ upozorňuje mediální odborník.
Český premiér se chlubil vytažením třísky z ruky zasažené gangrénou
V té souvislosti ho pobavila hláška premiéra Bohuslava Sobotky, který prodal jako svoji zásluhu to, že bylo zvoleno přechodné období pro indexaci výše příspěvků na děti podle životní úrovně v zemi původu. „Ve srovnání s tím, o čem tam jednal Cameron a jak na to vyzrál, tak jsou tyhle Sobotkovy fráze docela legrační. Mně to přijde, jako kdyby jinými slovy říkal: „Víte, my jsme úspěšně vytáhli třísku z ruky, která je ale napadena gangrénou.‘ Tak to je přesně tenhle příběh. Bohužel, naše politické elity už od časů Topolánkových, Lisabonských smluv a takových věcí, vlastně jen tahají třísky z ruky, kterou léčit nejsou schopny a vlastně ani ochotny. Nemají na to dispozice a je pro ně jednodušší kývat a dívat se, jak to za ně dělají jiní a jinde. To je velký smutek, protože na to doplatíme, neboť my Camerona nemáme,“ srovnává Petr Žantovský šéfy vlád.
Ve zmíněném pořadu Horizont ČT24 ho zaujalo, že se v něm vyjadřoval zástupce neziskové organizace Europeum. „Už asi počtvrté nebo popáté v posledním měsíci vystoupil kdosi z téhle společnosti v České televizi, střídají se s Evropskými hodnotami, které jsme si párkrát už analyzovali. Je legrační, že tam vždy najdete nit na někoho. Zatímco Evropské hodnoty jsou navázány na zájmový okruh Josefa Zieleniece, tak Europeum je navázáno na Pavla Teličku. Protože jde o bývalého zastupujícího eurokomisaře a nyní o poslance Evropského parlamentu, tak si asi umíme představit, jakým způsobem pracuje společnost Europeum. Trochu jsem se na ni podíval. Z jejich webových stránek zjistíte, že to je spolek, který musí mít poměrně značný rozpočet a ten rozpočet se musí nějak naplnit,“ podotýká mediální analytik.Evropská unie nemůže přežít i kvůli placení nejapných propagandistů
Očekává, že to bude z veřejných zdrojů, kdo by něco takového platil soukromě. „To budou určitě evropské zdroje, také nějaké české veřejné zdroje. Výsledkem jsou hory brožurek, publikací či konferencí, které směřují jen k jedinému, a to je propaganda ve prospěch jedné myšlenky. To je jako s Evropskými hodnotami. A tohle je další důvod, proč Evropská unie nemůže přežít. Protože stále platí tyhle nejapné propagandisty v těchto nejapných spolcích, jejichž věcná produktivita je nulová. Propagandistických spolků, jako jsou tyto, se po Česku pohybuje spousta. Nevím jen, proč do České televize zvou na střídačku Europeum a Evropské hodnoty, zatímco velmi dlouho jsem tam neviděl žádného zástupce opačné názorové strany. Kromě pana Macha, který je sice předseda euroskeptické strany, ale je také europoslancem. Kdyby se měla vést opravdová diskuse o Evropě, tak bych čekal podstatně pestřejší společnost, když už si tu Českou televizi platíme,“ připomíná Petr Žantovský.
Ve čtvrtek předestřela Česká televize ve svém vysílání skupinu investigativních novinářů Bellingcat, která údajně rozkryla tajemství sestřeleného malajsijského letadla nad Ukrajinou v loňském roce. „Byl to zajímavý chytře propagandisticky předvedený tanec. Ti investigavci vycházejí ze čtyř premis. První: na sociálních sítích se prezentují nějací vojáci, fotí se tam se svými obrněnými vozidly a říkají o sobě, že jsou ruští vojáci. Druhá premisa: jedno z těch obrněných vozidel je vozidlo, které nosí systém Buk, jenž může za sestřelení malajsijského letadla. Třetí premisa: jedno takové vozidlo bylo vyfoceno v Doněcku. Čtvrtá: znamená to tedy, že tihle lidé, co se vyfotili na tuhle stránku a co o sobě tvrdí, že jsou Rusové, tak z tohoto vypálili střelu a sundali to letadlo s třemi sty lidmi. Tak tomu tedy říkám velká sofistika,“ ironicky glosuje mediální odborník.
Česká televize představila jednoho vojáka pokaždé v jiném vojsku
Máme si ale z jejich tvrzení odnést jasnou a propagandisticky využitelnou tezi: Ano, je to jasné, to malajsijské letadlo sestřelili ruští vojáci, nepochybně tedy dirigovaní z Moskvy. „Reportáž nebyla dlouhá, příliš dopodrobna se tomu nevěnují, protože to by museli připustit, že věc má i jiné souvislosti než těch deset vět, co k tomu řekli, a dvanáct obrázků, co poskytli. To je naprostý nedostatek důkazního materiálu, který zde vznikl, když tedy používáme takové výrazy jako vyšetřování, investigace a podobně. Protože tohle jsou takové poskládané věci, o kterých nemáme šanci si ověřit, zda jsou pravdivé, jestli ti vojáci jsou opravdu Rusové, nebo Ukrajinci. Vždyť máme zkušenost z České televize, která nám v loňském roce během jednoho týdne ukázala jeden a tentýž záběr jednoho a toho samého vojáka z bojů na východě Ukrajiny, ale jednou jako vojáka doněcké separatistické armády a podruhé byl prezentován jako voják oficiální pravidelné ukrajinské armády,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tehdy šlo o blamáž, která vznikla z totálního amatérismu člověka, který o zařazení obrázků do zpravodajství rozhodoval. „Ale druhá věc je, že to otevírá úvahu o tom, jestli tihle hoši, co se o nich tvrdí, že jsou to Rusové, jimi opravdu jsou. Protože na Facebook si můžete napsat, co chcete. A navíc digitální technologie dnes umí instalovat jakýkoli předmět do jakéhokoli prostředí, konec konců na tom je založen celý filmový průmysl. Všichni ti Piráti z Karibiku se odehrávají ve studiu na pozadí, které je počítačem vytvořené. Čili vykládat nám, že tohle zařízení bylo viděno v Doněcku, že jsou za ním vidět domy v Doněcku, je hezké, ale takový záběr vám udělá každý trikový pracovník za tři hodiny ve studiu. Takže to také není extra přesvědčivé,“ míní mediální analytik.
Může jít o materiál připravený v nějaké zpravodajské službě
Jeho nejzásadnější námitkou proti důvěryhodnosti oněch závěrů je skutečnost, že jsme se z reportáže v České televizi nedozvěděli ani půl slova o tom, kdo financuje a organizuje tu takzvaně nezávislou expertní skupinu novinářů, kteří toto takzvaně odhalili. „Takže se můžu klidně domnívat, že to je prefabrikováno v nějaké zpravodajské službě, aby to zaznělo právě v okamžiku, kdy si Spojené státy a Rusko podávají ruce ve věci Sýrie, aby to přililo oleje do ohně v okamžiku, kdy boj mezi nimi přestává planout. Někdo má zájem zařídit, aby se věci komplikovaly. To je standardní propagandistická praktika, která je na světě tak dlouho, co je na světě politika. Ale jenom bychom na ni neměli naskakovat,“ doporučuje Petr Žantovský s tím, že v tom ale není jenom Česká televize.
Například v pondělí objevil na serveru Novinky úplně nesmyslnou informaci, kterou uvádí v souvislosti s tím, jak mylně se tu pracuje s realitou. „A také jak se mylně interpretuje v zájmu někoho, kdo to potřebuje právě tak interpretovat. Byl to článek o úspěšném tažení Alternativy pro Německo, která je v něm naprosto brutálně opakovaně označena za krajní pravici. To tedy musím říct, že už jsem viděl hodně blbostí v českých médiích, ale tohle je tedy blbost jak dům, které bych snad dal metál. Protože jestli něco AfD opravdu není, tak to není krajní pravice. Krajně pravicové strany jsou třeba ve východních spolkových zemích, jsou tam dokonce i na radnicích, ale jde o pohrobky různých neonacistických ideologií,“ vysvětluje mediální odborník.
Úspěchy Alternativy pro Německo se českým eurohujerům nehodí
Zmíněná Alternativa pro Německo je naopak velmi seriózní konzervativní strana. „Říká o sobě, že nahrazuje to, co by měla dělat CDU. Ale CDU pod vedením paní Merkelové je v podstatě sociálnědemokratická alternativa a ztratila veškeré konzervativní prvky ze své politiky. Takže jestli je AfD de facto náhražkou za CDU, tak tomu hodnocení rozumím. Ale označovat ji za krajní pravici je totéž, jako kdyby někdo říkal, že CDU je krajní pravice. To by mohl rovnou někdo říct, že třeba ODS nebo britská Konzervativní strana jsou krajní pravice. To bychom ty pojmy asi posunuli někam opravdu daleko. Takže by mě fakt zajímalo, kde přišly Novinky k tomu, že AfD je krajní pravice. Zřejmě někdo chtěl, aby to tam takhle zaznělo, protože Alternativa pro Německo a její úspěchy se nehodí našim eurohujerským interpretům současnosti,“ poznamenává Petr Žantovský.
Na závěr si nechal kauzu předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. „To je děsivá věc, že paní Vitásková byla odsouzena na osm a půl roku za rozhodování ve funkci asi tak tři čtvrtě roku předtím, než do té funkce nastoupila. Té kauze nemusí každý člověk na první pohled moc rozumět. V době, kdy paní Vitásková v čele ERÚ zdaleka ještě nebyla, se rozhodlo o čemsi, což se dnes různým politickým a podnikatelským kruhům zdá být špatným rozhodnutím. To může být i pravda, nevím, nejsem odborníkem na solární energetiku. Nicméně všichni víme, že v Česku v té době vládl Mirek Topolánek a spolu s panem Bursíkem oba prosazovali solární energetiku jako velký požadavek dne, jako těžce politickou objednávku,“ připomíná mediální analytik.
Solární energetika se rozjela na politickou objednávku a evropský refrén
Konec konců narazil i na informaci, že minimálně Mirek Topolánek má v solárním byznysu nějaké zájmy. „Nechci to tvrdit explicitně, neviděl jsem to černé na bílém, ale moc bych se tomu ani nedivil. Fakt je, že politická objednávka proběhla zcela jednoznačně. Tehdy se v médiích takřka o ničem jiném než o solární energetice nepsalo a nemluvilo, protože to byl konec konců i evropský refrén. A následně na to docházelo k udělování licencí na solární elektrárny a k ničení českých polí odpornými panely. Mimochodem když jedete po Rakousku nebo po Německu, tak tam je také hodně panelů, ale z větší části jsou někde na střechách nebo dokonce i na stříškách autobusových zastávek, na místech, kde nepřekážejí, kde nezabírají ornou půdu. My jsme si tím zlikvidovali velkou část zemědělské půdy. Kromě toho, že je to šeredné, tak je to taky proti zdravému rozumu,“ podotýká Petr Žantovský.
Velice věcně a bez emocí podle něj popsal situaci Aleny Vitáskové mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka v pondělním vysílání v České televizi. „Pan Chvojka je velice schopný pracovník v oblasti píár a velmi dokonale věci rozumí. Jeho velkou předností je, že se nejprve naprosto přesvědčivě seznámí s danou problematikou, což ne každý tiskový mluvčí nebo píárista v různých funkcích hlavně ve státní správě dokáže. Třeba výkony některých sympatických, leč poněkud mentálně mdlých děvčat na postech mluvčích různých státních orgánů jsou zpravidla velmi slabé. Pan Chvojka je zcela opačný příklad, jeho profesionalitu bych si tady dovolil pochválit,“ oceňuje mediální odborník, jehož rovněž zaujalo, že v té souvislosti nikdo v mainstreamových médiích neotevřel třináct let starý příběh, který sám dobře zná.
Honba na předsedkyni ERÚ připomíná odvolání Rady pro vysílání
„V roce 2003 byla odvolána Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž jsem byl členem. Byli jsme odvoláni za rozhodnutí, které padlo v době, kdy většina včetně mě v Radě ještě nebyla, a které umožnilo Vladimíru Železnému nějaké kroky ve vztahu k americkému investorovi Ronaldu Lauderovi. Následovala arbitráž a odvolání RRTV. Stejní poslanci, kteří nás odvolali – třeba dnešní zástupce ombudsmanky pan Křeček, který tehdy byl poslancem za sociální demokracii, hlasoval pro naše odstranění z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a posléze se stal předsedou zvláštní poslanecké vyšetřovací komise, která měla zjistit, jak to tedy bylo s tou arbitráží – pak jako členové této komise dospěli ve svém verdiktu stejně jako potom soud k jasnému a nedvojznačnému stanovisku, že jsme nic takového nezavinili ani zavinit nemohli, a to z mnoha důvodů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jedním z nich byla časová souslednost a především to, že jakékoli kroky RRTV nemohly mít vůbec žádný vliv na to, co dělali v té době Vladimír Železný či Ronald Lauder, a že celá ta záležitost byla mimo jejich kompetenci. „Bylo hezké, že k tomu ti poslanci dospěli až poté, co nás odvolali, to člověka ´potěší´. Ale proč to říkám? Protože to je velmi podobná situace, kdy se vede hon na paní Vitáskovou za něco, co nemohla ovlivnit. A nikomu to nepřijde divné. V médiích podle toho, jak jsou zájmově navěšeni jedni na stranu pana ministra průmyslu, druzí na jinou stranu, tak mají buď názor, že Vitásková je zlo, nebo mají názor, že není zlo. A podle toho hrají své hry o podřízení tohoto regulačního úřadu zákonu o státní službě, což jak ve čtvrtek řekl správně poslanec Benda, zbavuje ten orgán jeho principiální kvality, a to je jeho nezávislost,“ upozorňuje mediální analytik.
Zmrzačené pole a velký byznysový tunel, na který doplácíme všichni
Proto navrhuje, pokud chceme Energetický regulační úřad podřídit státu, tak z něj udělejme odbor na ministerstvu obchodu. „Ale tomu, pokud vím, se brání i sám pan ministr. Chce, aby Vitásková sloužila v režimu jiném než v režimu státní služby. Takže opravdu není patrné, jaké zájmy se tu přesně hrají. Zcela určitě se tu ale hrají zájmy energetické lobby, která z jedné strany chce a z druhé strany nechce pana Zemka jako významného hráče na solárním poli, nebo chce nějaké jiné věci, já nevím. Není to z toho patrné, informační chaos je v téhle věci značný a navíc je potřeba při jeho rozplétání mít věcné znalosti, které třeba já nemám, a myslím, že ani většinová populace nemá věcné znalosti o solární energetice,“ uznává Petr Žantovský.
„Jenom všichni víme, že tím zmrzačili pole, že je to ošklivé a že je to jeden strašlivě veliký byznysový tunel, letadlová hra, na kterou doplácíme strašné peníze jen proto, že si v Evropě vymysleli, že budou podporovat tento typ podnikání. Ne tento typ energetiky, aby někdo zeleně nevyskočil, že se jedná o obnovitelné zdroje. Samozřejmě že ano, ale tady nejde vůbec o energetiku a životní prostředí, ale o prachy. To je to jediné, co si dokáže domyslet každý občan, který se na to takhle zvenčí laicky podívá. Mě na tom z mediálního hlediska nejvíc štve ta honba na člověka, v daném případě na tu dámu, ta mediální honba na člověka, který v podstatě nemá šanci se bránit. Tak posílá pana Chvojku, který se chová profesionálně. Ale je to nemravné a je to, jak se říká chucpe,“ dodává mediální odborník.
autor: Jiří Hroník