INFO Times24

Ve svém úvodním projevu k Poslanecké sněmovně po nástupu do prezidentského úřadu prohlásil Miloš Zeman ekonomickou diplomacii za „ze všeho nejpodstatnější“. Prioritu, kterou jí přikládá, označil za největší rozdíl mezi sebou a ministerstvem zahraničí – tehdy ještě vedeným jeho poraženým prezidentským protikandidátem Karlem Schwarzenbergem.

Zemanovy rozpravy o zahraniční politice pokračovaly ve stejném duchu i poté, co si najmenoval úřednickou vládu podle svého gusta, a pozbyl tak důvodu se vůči české diplomacii vymezovat. „My – prezidenti, premiéři nebo ministři – s sebou do zahraničí vozíme podnikatelské mise, pořádáme business konference. (…) I velvyslanec by měl zastávat primárně zájmy České republiky v oblasti ekonomické diplomacie a nepokoušet se zprostředkovat tu spor mezi Palestinou a Izraelem, tu spor mezi Tchaj-wanem a kontinentální Čínou,“ uvedl prezident v projevu u příležitosti vyhlášení vítězů soutěže Exportér roku 2013.

Zeman se překvapivě – na rozdíl od Hollanda i Merkelové – neomezil na pouhé diplomatické domlouvání Ankaře, aby se „vyrovnala s minulostí“„Příští rok to bude sto let od genocidy arménského lidu v roce 1915, kdy zemřelo 1,5 milionu Arménů," prohlásil podle arménských serverů český prezident. „Arménský tisk to zdůrazňuje kvůli faktu, že Česká republika na rozdíl od jiných států zavraždění více než milionu Arménů jako genocidu formálně neuznala,“ zní zpráva ČTK. Tisková agentura také připomíná, že Turecko coby nástupce Osmanské říše zásadně odmítá, že by se na Arménech genocidy dopustilo, a že sporná historická kapitola dodnes rozděluje Jerevan a Ankaru, které mezi sebou neudržují diplomatické styky.

„Miloš Zeman zašel ještě dále než vrcholní představitelé Francie a Německa, když přímo užil termínu ,arménská genocida‘,“ rozplývá se arménský tisk nad nebojácnou nepragmatičností českého prezidenta, neboť na rozdíl od Françoise Hollanda i Angely Merkelové se neomezil na pouhé diplomatické domlouvání Ankaře, aby se „vyrovnala s minulostí“. (Vzhledem ke svému postoji k odsunu sudetských Němců by přitom Zeman mohl mít pochopení pro turecký argument, že nešlo o cílenou genocidu, nýbrž o politováníhodná úmrtí v důsledku legitimní deportace arménské menšiny, která byla za první světové války „pátou kolonou“ carského Ruska.)

Se Štětinou na stejné vlně

Zeman nyní mnohem spíše poveze podnikatelskou misi na „business konferenci“ do Jerevanu než do Ankary, potažmo IstanbuluPodle šéfa prezidentova zahraničního odboru Hynka Kmoníčka vyjádřil Zeman jen své osobní mínění. „Byl to soukromý názor a turecké straně byl vysvětlen,“ napsal ČTK Kmoníček. Hrad se ovšem může sebevíc zapřísahat, že nejde o oficiální stanovisko ČR, avšak z hlediska zájmů české „ekonomické diplomacie“ už gesto nelze vzít zpět. Zeman tak mnohem spíše poveze podnikatelskou misi na „business konferenci“ do Jerevanu než do Ankary, potažmo Istanbulu. Hrubý domácí produkt třímilionové Arménie je přitom skoro osmdesátkrát menší než HDP Turecka, členské země skupiny G20 a jednoho z oficiálně definovaných prioritních trhů pro české vývozce.

Nabízejí se tedy v podstatě dvě možnosti: Buď Zeman přehodnotil svou kategorickou tezi o absolutní nadřazenosti ekonomické diplomacie, anebo na tomto poli opět šlápl vedle.

Prezidentovy apologety v diskuzích pod články by nicméně mohlo zajímat, že Zemanovo prohlášení přivítal jejich neoblíbený senátor Jaromír Štětina (TOP 09), který rozhodně není proslulý nadřazováním ekonomické diplomacie nad jiné ohledy zahraniční politiky. Štětina v horní komoře českého parlamentu hodlá předložit návrh deklarace k nadcházejícímu 100. výročí událostí z roku 1915.

„Byl bych rád, kdyby se český Senát připojil k civilizovaným parlamentům, které uznaly arménskou genocidu,“ sdělil Štětina agentuře Armenpress. Jeho senátní odpůrci teď už nebudou mít na Hradě oporu v názoru, že takové moralizování škodí byznysu.