Je možné, ba celkem pravděpodobné, že nová vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. V čem však má spočívat údajný puč, nám zatím nikdo neřekl, protože Ústava ČR explicitně počítá s tím, že bude jmenována vláda, která důvěru nezíská.
článek 68 Ústavy ČR
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Tedy jde o zcela očekávatelný a jasně nalinkovaný postup. Ano, prezident Zeman by mohl po vyslovení nedůvěry zdržovat s jmenováním nové vlády. Zatím tomu však nic nenasvědčuje, dosud postupoval velmi rychle a dokonce se nechal slyšet, že v dalším pokusu by jmenoval premiérem Miroslavu Němcovou.
Zatím (!) tedy Zeman postupuje stejně jako postupovali oba dva prezidenti před ním. Nevěříte?
1) Václav Klaus jmenoval první Topolánkovu vládu, aniž měla domluvenou důvěru Poslanecké sněmovny. V hlasování o měsíc později skutečně důvěru nezískala. Přesto poté v demisi vládla několik měsíců.
2) Václav Klaus jmenoval druhou Topolánkovu vládu, aniž měla domluvenou důvěru PS PČR. Nebo -- pokud ji domluvenou měla -- o tom prezident nevěděl. Viz např. zde a zde. (V této vládě jmenované, i když prezident nevěděl, že získá důvěru, seděl mimo jiné jistý vykuk Schwarzenberg a pranic mu to nevadilo.)
3) Václav Havel jmenoval Tošovského vládu, aniž tato měla zajištěnou důvěru PS PČR. Vláda byla jmenována 2. ledna 1998 a ještě 22. ledna se scházeli lídři parlamentních stran na Hradě, aby řešili situaci, kdy vážně hrozilo, že vláda důvěru nezíská.
Nutno dodat, že tato vláda Rusnokovu vládu velmi připomínala, protože byla sestavena z prezidentových kamarádů bez ohledu na poslanecké kluby. Václav Havel dokonce tlačil na Sněmovnu těmito slovy:
Pakliže by vláda premiéra Tošovského nedostala důvěru, budu týdny hledat takového muže či ženu, který bude mít naději dostat důvěru. Nedostane-li důvěru, budu týdny a týdny hledat dalšího, každý z nich bude mít měsíc na vypracování programového prohlášení. Předčasných voleb se těžko dočkají ti, co je chtějí.
--Václav Havel, 23. ledna 1998, zdroj: "Havel pohrozil, že oddálí volby", Právo 24. 1. 1998
citováno podle Lubomíra Kopečka v knize Éra nevinnosti
Ups!
ČSSD si odhlasovala, že vládu podpoří až o den později, tj. 24. ledna, plných 22 dní poté, co byla vláda jmenována. (Nutno samozřejmě dodat, že vykuk Karel Schwarzenberg dělal prezidentu Havlovi poradce. Pranic mu tyto "nacistické praktiky" nevadily ani tenkráte.)
Vláda získá nebo nezíská důvěru a zákony bude nadále přijímat přesně stejný parlament jako doposud. Takže v čem přesně je tato situace tak strašně výjimečná, vážení "pravičáci" a "novináři"?
---
PS: Miloš Zeman má dokonce silnější mandát než Václav Havel i Václav Klaus, protože byl zvolen přímo občany. O obcházení vůle občanů tedy nemůže být řeči, protože Miloš Zeman postupuje podle svého volebního programu. Miloše Zemana jsem nevolil a nikdy bych ho volit nemohl, ale nesnáším, když někdo tak bohapustě lže.