INFO Times24

Stále více Čechů se zajímá o to, jak zhodnotit své peníze a svůj majetek. Přesto většina dává přednost konzervativnímu spoření, které moc nevynáší. Čím si to vysvětlujete?
Vidím v tom jistou setrvačnost v myšlení a samozřejmě i kus přirozené lidské pohodlnosti. Hledat nové možnosti, seznamovat se s nimi, znovu hodnotit rizika a počítat potenciální výnos je spousta práce. Málokdo má dnes čas a entusiasmus studovat po návratu ze zaměstnání zákonitosti finančních trhů či změny v jejich kondici. Tak raději koupí „to, co má soused“.

Co podle vašeho názoru odrazuje lidi investovat? Neznalost, obava z rizika, to, že se již dříve spálili? Co nás v tom brzdí?
Vlastně od všeho trochu. Je to hodně provázané. Neznalost má často za následek ztrátu. Až ztráta nám pak připomene, že existují nějaká rizika. V dnešní společnosti je ale hlavní hodnotou jistota, i kdybychom se kvůli tomu měli vzdát části osobních svobod. Takže pokud tam není garance, a dokonce existuje nějaké riziko, raději to vůbec neděláme. To, že riziko existuje i v případě garantovaných produktů, je vlastně opět neznalost a kruh se uzavírá.

Je ale investování pro každého? Komu byste nedoporučil investovat?
Rozhodně bych nedoporučil investovat těm, kteří nemají zájem vlastním rozumem zkoumat okolnosti investice. Nejde o to, že by mohli vydělat, nebo prodělat. Jde o to, že investování je více či méně aktivní způsob správy majetku. Pokud to vnímáme pouze jako cestu ke zbohatnutí, nebudeme s výsledky nikdy spokojení. I v případě zisku totiž výnos nebude dost velký. Ještě nebudeme bohatí. Je to stejné jako s Goethovým Faustem. Ten uzavřel s čertem dohodu, že bude mít vše, co bude chtít, ale nikdy s tím nebude spokojený.

A kdo je podle vás zralý na investování?
Ti ostatní. Ti, co jsou připraveni vnímat, že výběrem zisků ještě nikdo nezchudl. A že občasná prohra je jen jedna ztracená bitva. Každý je zažívá. Pokud zatrpkneme při prodělku, na investování zralí nejsme. Jak už samo slovo napovídá, jde o dlouhodobou aktivitu.

Do jakého věku má smysl investovat? Které životní momenty v tom hrají roli?
Jsem hluboce přesvědčený, že investovat má smysl v jakémkoliv věku. Jde jen o volbu správné strategie, která je vždy závislá na mnoha faktorech. Samozřejmě, že i na věku. Dále také například na kondici vašich financí, tedy jaké máte dluhy, co je vaším investičním cílem – zda ochrana majetku, spoření, rezerva na důchod, zabezpečit potomky apod., jakou máte citlivost na volatilitu (kolísání investice), jakou máte averzi ke ztrátě atd.

V kolika letech jste vy sám začal investovat a co vás k tomu přimělo?
Osobně za jednu z nejlepších investic vůbec považuji vzdělání. Čili já osobně jsem začal investovat poměrně brzy, neboť jsem vzdělání vždy jako zvyšování potenciálu vnímal. Pokud bychom se však omezili pouze na práci s majetkovým portfoliem, začal jsem investovat spíše pasivně, někdy kolem roku 2008. Když krize z USA dorazila až k nám, uvědomil jsem si obrovský potenciál zisku zejména tam, kde ti neinformovaní prodělávají. Poučení z tohoto období pro mě je, že při správném složení portfolia lze vydělávat v jakémkoliv ekonomickém scénáři a krize v roce 2008 byla poslední, na které jsem své portfolio významně nezhodnotil.

Jaký jste typ investora? Umíte riskovat?
Ano, v rámci řízení vlastních investic riskovat umím. Termín „umím riskovat“ však neznamená, že jen riskuji. Hlavní důraz kladu na slovo „umím“. Řízení působících rizik totiž není totéž, co riskování. Pro své klienty však vždy volím cestu, která odpovídá jejich potřebám a cílům.

Říká se, že při investování je třeba krotit emoce. Jaké emoce jsou pro drobného investora cestou k jisté ztrátě?
Chamtivost a strach. Jde o dvě nejsilnější emoce při investování.

Jak ale chamtivost a strach zkrotit? Máte na to nějaký návod?
Nejlepším návodem je v klidu (!) vytvořit kvalitní investiční strategii s vyváženým mixem řízených rizik a potenciálních výnosů. A potom, pokud nejste profesionální investor, nekoukat na grafy! To je velice důležité. Pokud nemáte zvládnuté mechanismy investičního chování, může častý přísun dávek stresu a nadbytečných informačních šumů zakalit váš úsudek. Proto se investiční strategie buduje lépe v klidu. Ve stresu totiž nejsme schopni rozumně uvažovat a děláme zbytečné chyby.

Stalo se vám, že jste se někdy musel při investování sám krotit?
Samozřejmě, všichni jsme jen lidé a čas od času podléháme emocím a názorovým zkreslením. Někdy je třeba hodně disciplíny k tomu řídit se pravidly, ať už jsou obecně platná, nebo vaše vlastní. Nějakou dobu trvá, než se člověk naučí zůstat klidný, učit se z chyb a být pohotový.

Jaká základní pravidla by měl každý rozumný investor dodržovat, aby investice přinášela zisk?
Za naprosto nezbytné považuji neulpívání na zaběhnutých stereotypech. Typickým příkladem je neustálá chuť investovat i v současné době do státních dluhopisů. Tak moc nechceme přemýšlet o změnách trendů, že raději ze zvyku proděláváme. Větší ztrátu investičního potenciálu asi neznám. Čili za nejdůležitější pravidla považuji nevyhýbat se za každou cenu změnám, ale pružně na ně reagovat. Zajímat se o rizika a výnos hledat až v tom, co zbylo po jejich vyloučení nebo ošetření. A hlavně používat selský rozum. Ten jsme totiž dlouhodobě zatím žádnými rafinovanými ekonomickými modely nepřekonali.