Je sladký, výživný, lehce dostupný a my si ho s chutí dáváme často ke svačině. Banán. Průměrný Čech jich ročně sní téměř 10 kilogramů. Jen málo z nás ale přemýšlí o tom, co se skrývá pod slupkou celého banánového průmyslu. Marcelo Matute a Yhony Yanzaguano, pěstitelé z Ekvádoru, zavítali do Čech, aby se podělili o své zkušenosti s férovým pěstitelstvím. Zdaleka ne všichni ale mají podobné podmínky jako oni.

Lidovky.cz: Jak dlouho jste fairtradovým pěstitelem ovoce a jaká pozitiva vám to přináší?
Yhony: Férovému obchodu se věnuji od roku 1999. To, že jsem začal tímto způsobem pěstovat ovoce, mělo především ekonomické důvody. Máme nastavené férové podmínky, které se projevují například stabilní výkupní cenou toho, co vyprodukujeme. Díky tomu můžeme přežít a mít důstojné podmínky k práci i životu. Kromě toho, fair trade nám zajišťuje udržitelnost, což je pro malé zemědělce stěžejní.

Marcello: Já jsem začal s fair trade o něco později, v roce 2002. Měl jsem velmi podobnou motivaci, jako můj soused Yhony. Víte, naši otcové se také věnovali pěstování, měli banánové a kakaové plantáže. Jejich produkce ale nestačila na to, aby uživili rodinu, proto dělali ještě další práce a různě se kvůli tomu stěhovali. To my nemusíme a jsem za to rád.

Lidovky.cz: V čem se liší fair trade od konvenčního způsobu pěstitelství?
Marcello: Největší rozdíl je v uspořádání plantáže. V rámci zachování diverzity máme banánovníky vysázené v lesích společně s dalšími plodinami, což se na velkých plantážích nedělá. Je to škoda, protože tato metoda je mnohem šetrnější k půdě, krajině a živočichům, kteří žijí kolem.

Yhony: Fair trade je také o něco náročnější. Zejména v tom, že se všechno musí dělat ručně. Vlastníma rukama vytrháváme plevel a likvidujeme hmyz. Procházíme plantáže, kam umisťujeme pasti, do nichž se škůdci nachytají. Je také potřeba natáhnout velkou síť proti hmyzu nad celou plantáží. To je vůbec nejtěžší a nejrizikovější práce, kterou paradoxně dělají naše děti. Někdy musí šplhat až do výšky šesti metrů. My s Marcellem už bychom se totiž nahoru nevyškrabali.

Marcello: To vše se samozřejmě odráží v ceně vyprodukovaného ovoce. A také v tom, že prakticky nemáme pracovní dobu, pracujeme denně od rána do večera. Peníze, které vyděláme, pak rozdělujeme mezi celou rodinu. Je skvělé, že si v současné době vystačím s tím, co vyděláme.

 

Lidovky.cz: Kolik procent vaší produkce se vyváží do světa?
Yhony: Záleží na ročním období. V době největší produkce, což je od ledna do května, jsme schopni vyprodukovat i 7 000 krabic banánů. Z tohoto množství se vyváží asi 70 %. Od června do prosince se čísla snižují, vyprodukujeme přibližně 4 000 krabic. V tomto období posíláme úplně všechno do zahraničí. Spolupracujeme s organizací Banafair, která přímo zajišťuje vývoz férových banánů.

Lidovky.cz: Do jaké míry jsou velké pěstitelské společnosti ve výhodě oproti vám?
Yhony: Velcí pěstitelé jsou více soběstační. Mají dostatek prostředků, aby si pořídili vlastní kontejnery, dopravce i certifikaci. My takové možnosti nemáme. Proto se jako malí producenti sdružujeme a navzájem si pomáháme. Já a Marcello jsme součástí družstva Urocal, které má nyní více než 280 členů.

Lidovky.cz: Slyšeli jste někdy o tom, jaké podmínky mají lidé, kteří jsou zaměstnáni u velkých firem?
Yhony: Ano, víme o tom. Je to velmi smutné a mám pocit, že ani zvýšená kontrola ze strany státu mnoho nezměnila. Uvedu jeden příklad za všechny. Stále se děje, že letadla, která práškují plantáže pesticidy, přelétají i přes místa, kde mají pracovníci obydlí. Jejich zdraví je tedy neustále v ohrožení.

Marcello: Já bych k tomu ještě dodal, že na onemocnění, která vznikají při kontaktu s pesticidy, jsou nejnáchylnější především děti a starší lidé. I proto je dobré věnovat se fairtradovému způsobu pěstování. My pesticidy používat nemůžeme, a tím pádem ani neohrožujeme zdraví našich pracovníků. Naše práce je náročná, ale čistá.

Lidovky.cz: Proč by spotřebitelé měli kupovat fairtradové ovoce?
Marcello: Určitě kvůli tomu, že fairtradové ovoce je mnohem zdravější. Není totiž plné pesticidů, jako ovoce vypěstované konvenčním způsobem. Každý zakoupený kus takového ovoce nám navíc pomáhá zlepšit naše podmínky.

Yhony: Díky fair trade jsme schopni přežít a uživit naše rodiny. Jsem nesmírně rád, když vidím, že lidé na druhém konci světa se o fair trade zajímají a vyjadřují tak úctu a podporu malým zemědělcům jako jsme my.