V posledních dnech zabírá přední stránky novin kauza Altner versus ČSSD. Má prezident Zeman pravdu, když říká, že by k těm horentním dluhům ve výši 337 milionů Kč nemuselo dojít, kdyby sociální demokraté zaplatili právníku Altnerovi těch 18,5 milionu korun, které původně vyměřil soud? Vždyť zbytek té dlužné částky činí úroky a penále…
Každý občan dnes ví, že pokud se neplatí dluhy včas, tak se navyšují o sankce, buď úroky a penále mezi věřitelem a dlužníkem ujednané, nebo stanovené zákonem. Je pravda, že když by ČSSD před lety zaplatila původní sumu za právní služby, kterou se svým tehdejším advokátem ujednala, nemusela by dnes být v ohrožení financování své činnosti. Skutečně částka přes 300 milionů je velmi vysoká, myslím, že i pro ČSSD. Podle zákona o účetnictví však mohla ČSSD vytvářet v průběhu let, kdy probíhal soudní spor, opravné položky, respektive mohla se připravit na variantu, že nakonec zaplatit bude muset. To se zřejmě nedělo...
Pokud má tedy česká hlava státu víceméně pravdu, proč tedy ČSSD nezaplatila? Potom se přece mohla dále soudit se Zdeňkem Altnerem o zbytek sumy, který činil 126,5 milionu. Z jakého důvodu nereagoval na tento závazek žádný předseda ČSSD, ať už to byli Stanislav Gross, Vladimír Špidla či Jiří Paroubek?
Přesně tak. Podstatou sporu je zjevně výše dané odměny, která sice může nám normálním smrtelníkům připadat horentní, ale v Praze mezi některými právníky nejsou palmáre dosahující milionů korun neobvyklé. Pokud navíc šlo pro ČSSD o klíčový spor, tedy spor o vlastnictví Lidového domu, tak mi to neobvyklé nepřipadá. Určitě by ČSSD udělala v průběhu let lépe, kdyby alespoň základ pohledávky zaplatila, napadnout mohla vlastní žalobou ty vysoké úroky. Možností bylo více. Vím ale, že například v době, kdy byl předsedou Jiří Paroubek, byla již dohoda o mimosoudním řešení na spadnutí. Nakonec z ní sešlo...
V prvopočátku sporu nárokoval Zdeněk Altner 145 milionů a ČSSD byla ochotná vyplatit daleko méně (soud pak rozhodl o platbě 18,5 mil. Kč), a to i přes fakt, že jí zmíněný právník zachránil Lidový dům za 1,5 miliardy korun. Tímto způsobem alespoň spor prezentují některá média. Na čí straně tedy stojí spravedlnost. Měl právník Altner nárok na těch 145 milionů či podobnou částku a socialisté ho podvedli, nebo jde z jeho strany o naprosto neadekvátní nárok?
Odměny advokátů se buď stanoví podle hodnoty věci, tedy podle tzv. advokátního tarifu (jde o vyhláškou pevně dané ceny), nebo se postupuje podle dohody mezi klientem a advokátem, pak jde o tzv. smluvní odměnu. Advokát se může dohodnout s klientem na smluvní odměně i vyšší, než stanoví advokátní tarif, ovšem odměna nesmí být nepřiměřená hodnotě věci, o níž vlastně jde. Takže pokud šlo o záchranu Lidového domu v hodnotě 1,5 miliardy, tak si umím představit, že odměna ve výši 10 procent z hodnoty objektu může být přiměřená. I když je to částka skutečně vysoká... Podle zmíněného tarifu advokátů by za každý úkon ve věci (takovým úkonem je schůzka s klientem, podání žaloby, jednání u soudu, jednání na úřadech apod.) z hodnoty objektu 1,5 miliardy náleželo advokátu asi 650 tisíc korun. Tedy pokud by nešlo o smluvní odměnu. Tedy určitě sjednání smluvní odměny se jeví pro advokáta Altnera jako výhodnější... A k tomu také došlo.
I když soud nařídil zaplatit ČSSD 337 milionů korun, ta se rozhodla Altnerovi nic nehradit a obrátila se na Nejvyšší soud. Socialisté si přitom tak vysokou částku půjčili od banky, a přesto potom nezaplatili, chtějí prý raději uspokojit věřitele Altnera, který má sám několik exekucí. Je to z hlediska etiky vládnoucí strany správné? Z úst špičkových politiků ČSSD přitom v minulosti při podobných případech vícekrát zaznělo, že se má nejprve zaplatit a pak se domáhat spravedlnosti před soudem. Co k tomu říci?
Podle mého názoru je třeba pravomocné rozsudky soudu respektovat. Můžeme mít jiný názor, můžeme se obracet s dovoláním na Nejvyšší soud a pak třeba podat ústavní stížnost k brněnskému Ústavnímu soudu. Ale to neznamená, že nemáme zaplatit, pokud je zde právní moc a uplyne lhůta stanovená k plnění. Proč si ostatně ČSSD tak rychle peníze na úhradu dluhu půjčila? Aby pak dluh nezaplatila a lavírovala nad tím, že se bojí toho, aby peníze nezmizely? Podle mne tímto postupem jednak ČSSD ukazuje, že pro vládní stranu platí jiné zákony než pro obyčejné smrtelníky, a také riskuje svoji vlastní existenci. Politická strana je povinna respektovat zákony a dodržovat pravomocná rozhodnutí soudu. Pokud tak nečiní, mělo by s ní být jednáno podle zákona o politických stranách. Stručně řečeno, ministerstvo vnitra by mělo podat v tomto případě návrh vládě, aby projednala návrh na pozastavení činnosti ČSSD do doby zjednání nápravy. Návrh posílá vláda Nejvyššímu správnímu soudu. Zní to možná jako sci-fi, ale je to reálné. ČSSD už v nedávné době jednomu návrhu na pozastavení činnosti čelila. Tehdy se vláda odmítla na Nejvyšší soud obrátit s tím, že rozsudky, na základě kterých soud opakovaně konstatoval, že strana v případě vylučovaných členů ČSSD a machinací s kandidátkami porušovala zákon a svoje stanovy, že tedy tyto rozsudky nebyly v té době ještě pravomocné. Dnes máme v právní moci řadu rozsudků proti ČSSD, strana tedy ústy soudu opakovaně porušuje zákon. Případ rozsudku pana Altnera je jiný, zde strana porušuje zákon a ústavu tím, že nerespektuje rozhodnutí soudní moci. Tím se ale dostává opět do rozporu s § 4 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích... Stručně řečeno, ČSSD lavírováním s úhradou dluhu advokátu Altnerovi riskuje svoji vlastní existenci! Ministr vnitra by totiž měl konat! Je samozřejmě ve střetu zájmů, když je členem ČSSD, ve střetu zájmů byli i ministři za ČSSD, kteří na podzim roku 2014 o dříve podaném podnětu na pozastavení činnosti ČSSD hlasovali...
V současné době navrhl Z. Altner obstavit ČSSD jejich účty, když mu nezaplatily ve stanovené lhůtě patřičnou sumu. Myslíte si, že u soudu s tím uspěje? A jak by měl podle vašeho názoru dál postupovat?
Soud již ve věci rozhodl, návrh na předběžné opatření odmítl. Ale jen proto, že nebyla včas zaplacena jistina 10 tisíc korun. Pokud však bude podán návrh nový, nebude podle mne úspěšný. ČSSD totiž evidentně peníze má, a pokud se neprokáže, že se naopak majetku zbavuje, nebude důvod, aby soud nařídil předběžné opatření. Jinak je tomu u exekuce – pokud bude podán exekuční návrh, straně hrozí, že znovu přijde o Lidový dům...
A jak vůbec vnímáte tento spor? Jako případ, kdy se mocná instituce snaží zatočit s obyčejným člověkem, anebo jako na kauzu, kdy dojde postupem času na jednoho vychytralce…
Shodnu se asi s řadou soudců, že nejlepší žaloba je ta, která k soudu ani nepřijde. Ano, jsem také advokát a snažím se vždy najít nějaké řešení vedoucí k mimosoudní dohodě. Žaloba se má podávat skutečně až tehdy, když už není jiné řešení. Podle mne je třeba dluhy platit, pokud by ČSSD zaplatila včas, určitě by se její advokát spokojil s nižší odměnou. I odměna v řádu několika milionů je vysoká... ČSSD si skutečně nemůže myslet, že když je vládní stranou, že pro ni platí jiná pravidla. Naopak, je pod přísnějším dohledem. Přece bychom si ze svých daní neplatili politickou stranu, která porušuje opakovaně zákon? Nebo ano? Případ Altner jen ukazuje, že stranické sekretariáty mnohdy uvažují mimo realitu. Za současný stav by totiž měl někdo nést odpovědnost. Někdo, kdo zřejmě bezdůvodně spoléhal na to, že to nějak dopadne. A ono to dopadlo, ale katastrofálně pro ČSSD. Že je s tím spojeno zrovna jméno advokáta Altnera, není z principu podstatné.
Jak si vysvětlujete, že se tento spor už táhne 16 let, svědčí to také o úrovni našich soudců a kvalitě právního prostředí v našem státě?
Neznám příslušný soudní spis. Přesto je to doba skutečně šílená. Soudní spor by měl být vyřízen co nejdříve. Samozřejmě strany mají právo se odvolávat a někdy i takticky zdržovat. Ale všechno má mít nějakou hranici. Spor trvající déle než čtyři roky už bych považoval za příliš dlouhý. Vina je na všech, na účastnících, někdy i na soudech. Jsou přetížené, soudců je málo, agendy jen přibývá. Na další soudce prý nejsou peníze. Inu, je to nějaké začarované. A spravedlnosti, která přijde za deset let, tak to se jí už někteří starší lidé třeba ani nedožijí.
Sociální demokraté ještě více přitvrdili v návrhu zákona o střetu zájmů, jež navrhla Top 09. Podle úpravy poslanců za ČSSD by politici nesměli vlastnit média a být rozhodujícími osobami, jež vlastní firmy. Tento zákon se dost nelíbil Andreji Babišovi, a tedy pak celému hnutí ANO. Myslíte si, v souvislosti s kauzou Altner, že dojde ke schválení tohoto zákona? Nezmění sociálnědemokratičtí poslanci svůj názor?
Těžko říct, zda se zákon o střetu zájmů změní. Střet zájmů totiž není o tom, aby se někdo vyvaroval vlastnictví čehokoliv, smyslem je informace, že tady střet může být. Když se má hlasovat o otázce, kde existuje možný střet zájmů, má to daná osoba předem oznámit a neměla by (v ideálním případě) o dané věci hlasovat. To je smysl zákona – zajistit určitou míru objektivity v rozhodování. Zákon, který by ad hoc řešil zákaz vlastnictví firem pro ministry, to je nesmysl. Dá se totiž snadno obejít. Pokud na tuto vějičku poslanci naskočí, budou spíše k smíchu. Bez ohledu na osobu Andreje Babiše, takto se totiž zákony tvořit nemají...
Článek obsahuje štítky