Jsou takzvaně prestižní komunikační situace a spisovná čeština by v nich měla být zachována. Neznamená to, že řečníkovi občas něco neujede, ale celkově by projev měl být kultivovaný, říká Kamila Smejkalová.
LIDOVÉ NOVINY: Stačí český jazyk reagovat na moderní vývoj nejen u nás, ale i ve světě?
SMEJKALOVÁ: Dá se říci, že je český jazyk moderní. Dokáže vyjádřit všechny komunikační potřeby řečníků. Domluvíme se s ní ve všech situacích, i když si někdy pomůžeme přejatými slovy. To je normální. Není to však tak, že bychom museli přejít například do angličtiny.
LIDOVÉ NOVINY: A některé cizí jazyky si již nedokážou poradit v určitých komunikačních situacích?
SMEJKALOVÁ: Čeština byla v této situaci během národního obrození. Ve slovní zásobě chyběly různé výrazy. Typicky vzdělanci mluvili německy, i když to bylo o českých záležitostech. Jazyk se ale obecně vyvíjí s danou společností a uživatelé si vytvoří nová slova, pokud je potřebují. Využijí k tomu třeba jenom svůj vlastní jazyk, nová slova odvozují, vytvářejí složeniny nebo mění význam stávajících výrazů. Napadá mě spojení sociální síť. To dříve mělo jiný význam – pro lidi, které známe. Dnes se užívá v souvislosti s počítači. Ale některá cizí slova jazyk zkrátka přijme odjinud. To ale neznamená, že bychom nemluvili česky. Můžeme takové slovo počeštit pravopisně a výslovnostně – například kečup, fotbal. Cizí slova také můžeme začít skloňovat. Přejímání cizích slov je pro češtinu tedy přirozené, ale pořád mluvíme česky.
LIDOVÉ NOVINY: Ovlivňuje čeština nějaké jiné jazyky?
Jazyk se obecně vyvíjí s danou společností a uživatelé si vytvoří nová slova, pokud je potřebují. Využijí k tomu třeba jenom svůj vlastní jazyk, nová slova odvozují, vytvářejí složeniny nebo mění význam stávajících výrazů. Napadá mě spojení sociální síť.
SMEJKALOVÁ: Díky naší společné historii jsme samozřejmě měli velký vliv na slovenštinu. Čeština na Slovensku je dodnes slyšet více než slovenština u nás. Jinak je jen pár okřídlených slov, kterými jsme přispěli světovým jazykům. Čeština má zhruba 10 milionů mluvčích, to je marginální počet.
LIDOVÉ NOVINY: Za vámi vidím v knihovně slovník Nová slova v češtině…
SMEJKALOVÁ: Ten už je ale starší, vyšel v roce 2004.
LIDOVÉ NOVINY: A novější nemáme?
SMEJKALOVÁ: Pracuje se v tuto chvíli na Akademickém slovníku současné češtiny. To bude zásadní dílo, jelikož poslední takový slovník vyšel v ÚJČ v 90. letech minulého století a od té doby se slovní zásoba posunula.
LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho to vůbec trvá, než mluvčí přijmou nějaké třeba anglické slovo, trochu si ho počeští a to se pak dostane do slovníku?
SMEJKALOVÁ: Co se týká vyloženě neologismů, tak dlouho to netrvá. Sbírají se slova, která se nově v češtině vyskytla. Ale do klasického výkladového slovníku ten postup není tak snadný. Čím méně je slovo frekventované, tím menší je šance, že se do slovníku dostane. Slovník spisovné češtiny nebo Slovník spisovného jazyka českého nebo nově vznikající Akademický slovník současné češtiny mají omezenou kapacitu a soustředí se na základ slovní zásoby. Potíž je u nových slov také ta, že mohou rychle zanikat. Mluvčí dnes již například téměř nevysloví slovo disketa.
LIDOVÉ NOVINY: Nehrozí, že právě angličtina češtinu převálcuje?
SMEJKALOVÁ: To si nemyslím. Ale u přebírání slov je třeba znát míru. Není nutné používat budget, když máme rozpočet. Nebo se nemusíme mazat sun creamem, když máme opalovací krém. Někdy čeština nemá jednoslovný výraz a jazyková ekonomie hraje v dnešní době podstatnou roli.
LIDOVÉ NOVINY: A když naopak nějaké slovo mizí, jak to probíhá?
U přebírání slov je třeba znát míru. Není nutné používat budget, když máme rozpočet. Nebo se nemusíme mazat sun creamem, když máme opalovací krém.
SMEJKALOVÁ: I to je záležitost frekvence užívání toho slova. Ve slovníku se obvykle naznačí, že jde o archaický, nebo dokonce historický výraz – tedy že už se v současnosti vůbec nepoužívá. Zanikla ta sama skutečnost, kterou slovo pojmenovává. Nebo se vychází z toho, že i mluvčí ono slovo vnímají jako archaické a nepoužili by ho v běžné komunikaci.
LIDOVÉ NOVINY: Například tedy slovu čučkaři prezident Miloš Zeman významně prodloužil trvanlivost?
SMEJKALOVÁ: Může to tak být. Přiznám se, že jsem toto slovo neznala. Pokud nějaké podobně zajímavé slovo použije významná osobnost, tak má značnou šanci, že se začne používat. To ale nikdy nevíme předem.
LIDOVÉ NOVINY: Které ze slov, jež se v současnosti hodně skloňují, se zalíbilo vám?
SMEJKALOVÁ: Líbí se mi slovo troll, které vtipně pojmenovává internetové provokatéry. Od něj se potom odvodilo sloveso trolit, a dokonce i spojení trolí farma.
LIDOVÉ NOVINY: Jak často je čeština ovlivňována seshora?
SMEJKALOVÁ: K takovému ovlivňování dochází, ale většinou ne vědomě. Pokud má někdo přístup do médií a říká častěji nějaké obraty, lidé je mohou začít více užívat.
LIDOVÉ NOVINY: Prezident ale nevyvolal debaty jen okolo slova čučkaři. Vyčítáno je mu i užívání sprostých slov při rozhovorech.
Jsou takzvaně prestižní komunikační situace a spisovná čeština by v nich měla být zachována. Neznamená to, že řečníkovi občas něco neujede, ale celkově by projev měl být kultivovaný.
SMEJKALOVÁ: Jsou takzvaně prestižní komunikační situace a spisovná čeština by v nich měla být zachována. Neznamená to, že řečníkovi občas něco neujede, ale celkově by projev měl být kultivovaný. Čím častěji budou posluchači taková slova v takových momentech slýchat, tím větší je pravděpodobnost, že je to přestane zarážet. To je přirozené, pokud se normy začnou uvolňovat.
LIDOVÉ NOVINY: Školákům je často vyčítáno, že moc nečtou knihy. Přesto jsem zaslechla názor, že mají v zásadě širokou slovní zásobu. Je tomu tak?
SMEJKALOVÁ: Nečtou třeba tolik knihy, ale neznamená to, že by nečetli vůbec. I na internetu čtou různé věci. Podívejte se třeba v tramvaji, kolik lidí si čte na chytrých telefonech. Slovní zásoba se jim samozřejmě tenčí o slova, která nemají šanci používat v běžném životě. Neznají pak výrazy, které se objevují v beletrii nebo ve vyšším stylu. Neumějí například skloňovat zájmeno jenž nebo tentýž, neznají často význam slov jako bodrý nebo potměšilý.
LIDOVÉ NOVINY: Proměňují se v tomto ohledu často i učebnice?
SMEJKALOVÁ: Tvůrci se snaží samozřejmě učebnice aktualizovat, aby byly pro děti zajímavé a texty v nich nebyly zcela odtržené od jejich reálného života.
LIDOVÉ NOVINY: Každý rok se objevuje zpráva, že na tom maturanti nejsou zrovna moc dobře z hlediska porozumění textu, neumějí vyjádřit písemnou formou myšlenku. Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce navrhnout zrušení písemné části maturitní zkoušky. Studenti by tedy jen psali didaktickou část. Je to dobrý krok?
Maturant by měl být schopný vytvořit text v určitém žánru na určité téma. Aby ukázal, že umí vytvořit souvislou větu, která má podmět a přísudek. Vyhnou se sice psaní textu u maturity, ale v běžném životě ne.
SMEJKALOVÁ: Maturant by měl být schopný vytvořit text v určitém žánru na určité téma. Aby ukázal, že umí vytvořit souvislou větu, která má podmět a přísudek. Vyhnou se sice psaní textu u maturity, ale v běžném životě ne. A to se nemusíte živit jako novinář a můžete klidně každý den něco psát. Psaní není záležitost vrozené inteligence, ale jeho zásady se dají naučit. A od toho by škola měla být.
LIDOVÉ NOVINY: Větší vášně nicméně vzbuzuje jiná záležitost, a to debata ohledně rovnosti pohlaví v českém jazyce. Jazykovědkyně Jana Valdrová například upozorňuje, že čeština straní mužům. Ve větě je z hlediska přísudku podle ní i pes více než žena. Cítíte to podobně?
SMEJKALOVÁ: Nevnímám to tak. Bavíme se čistě o pravopisné konvenci. Tím se necítím nijak zasažena. Pokud zmiňujeme rovnost mužů a žen, tak máme daleko větší problémy, než je pravopis.
LIDOVÉ NOVINY: Takže gramatický rod je zcela něco jiného než ten biologický?
SMEJKALOVÁ: Vztah mezi nimi není přímočarý. Bavíme se o dvou různých kategoriích, které se někdy kryjí a někdy ne. A to se netýká jen rodů, ale i určování životnosti. Gramatický rod souvisí často jen se zakončením slova. Máme v jazyce spoustu výrazů ženských, které mohou označovat muže. Například celebrita, osobnost, osoba, kapacita, hvězda.
LIDOVÉ NOVINY: A co ono zakleté generické maskulinum (užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení mužů i žen, např. zaměstnanci, pracovníci, politici, učitelé – pozn. red.)?
Když se řekne „lékaři stávkovali“, čtenář automaticky pochopí, že stávkovali lidé, kteří vykonávají lékařské povolání. Ne že muži stávkovali a ženy zůstaly doma. Generické maskulinum je součástí jazykové komunikace.
SMEJKALOVÁ: Když se řekne „lékaři stávkovali“, čtenář automaticky pochopí, že stávkovali lidé, kteří vykonávají lékařské povolání. Ne že muži stávkovali a ženy zůstaly doma. Generické maskulinum je součástí jazykové komunikace a nemůžete lidem nakázat, aby to najednou vnímali jinak a přestali ho používat.
LIDOVÉ NOVINY: Dá se vůbec generického maskulina nějak zbavit, aby nikdo nebyl uražený?
SMEJKALOVÁ: Pokud odmítneme generické maskulinum, pak máme dvě základní možnosti. Buď budeme všude vždy říkat lékaři a lékařky, učitelé a učitelky. Text to prodlouží a znovu musím v tomto kontextu zmínit jazykovou ekonomii. Ta je zásadním faktorem. Druhou možností je, že budeme vytvářet neutrální výrazy. To ale nejde vždy. Máme výrazy jako učitelstvo a žactvo, které jsou jednoslovné, ale nejsou stylově neutrální, nepoužívají se běžně. Lidé jazyk nejen používají, ale i prociťují. Můžete napsat „lékařstvo stávkovalo“, ale čtenářům se to pravděpodobně nebude líbit. V češtině vyjadřujeme na rozdíl od angličtiny rod pořád – u přídavného jména, zájmena, slovesa v minulém čase. Takže vytvořit rodově neutrální text je mnohem obtížnější.
LIDOVÉ NOVINY: Královská švédská akademie věd poměrně nedávno uznala neutrální rod.
V češtině nemáme žádné zájmeno, které by stálo mezi mužským a ženským rodem. Buď by se tím neutrálním muselo stát zájmeno středního rodu, nebo by se muselo uměle vytvořit nové.
SMEJKALOVÁ: V češtině nemáme žádné zájmeno, které by stálo mezi mužským a ženským rodem. Buď by se tím neutrálním muselo stát zájmeno středního rodu, nebo by se muselo uměle vytvořit nové. To je nepředstavitelné. Pokud se nějaké takové začne v budoucnu používat spontánně, tak dobře. Já si ale neumím představit, že bych používala střední rod ve chvíli, kdybych mluvila o ženách nebo o mužích. Stejný problém je u transgender osob. Neexistuje neutrální pojmenování. Buď se k nim odkazuje jako k ženám, nebo mužům. Není to vědomá diskriminace, vychází to z jazykového systému. I samotný výraz osoba je ženského rodu, ale užíváme ho bez ohledu na skutečné pohlaví.
LIDOVÉ NOVINY: Občas se ozvou hlasy, že by se měla zrušit shoda přísudku s podmětem. Nejen kvůli problematice genderu, ale samozřejmě i kvůli pravopisu, který dělá lidem potíže. To si také neumíte představit?
SMEJKALOVÁ: Skutečně neumím. Mělo by to totiž svoje následky. Shoda není jenom záležitost -i nebo -y v příčestí. Shoda prochází napříč celou větou. Pokud například zavedete v přísudku v minulém čase pouze koncovku -i, musíte to zohlednit i v dalších výrazech, ve kterých se shoda uplatňuje. Třeba ve větě Všechny ženy byly rády. Budeme psát Všechny ženy byli rádi? Nebo Všechny ženy byli rády? Nebo jinak? Obávám se, že vyřešením jednoho problému bychom si vyrobili několik dalších.