Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska české politické scény? Jaké události byly podle vás klíčové? Co lze hodnotit kladně a co naopak záporně?

Rok 2017 byl bezesporu přelomový nejenom z hlediska české, ale i evropské politické scény. Rostoucí nespokojenost evropských obyvatel s politikou arogantního samoděržaví Evropské komise na jedné straně se projevila v nárůstu politických preferencí euroskeptických stran, jak ukázaly volby v Rakousku, Francii a v Německu. Tento návrat k demokracii, kdy lidé vyjadřují svůj nesouhlas s vládami, bych hodnotil kladně.

Na druhé straně rostoucí hluchota vedení Evropské komise ke všem varováním ohledně rostoucích problémů s migranty, k odmítání vnucování nelegálních migrantů pod nejrůznějšími klíči a pohrůžkami národním státům, které je dosud odmítaly. Tvrdošíjnost, s jakou se orgány EU, plné skvěle placených úředníků, snaží urychlit získání absolutní moci v Evropě (což eufemisticky nazývají hlubší integrací), také nepřispívá k hlubšímu přesvědčení Evropanů o prospěšnosti a užitečnosti existence EU. Záporně hodnotím výsledek roku 2017 v tom, že potvrdil nepoučitelnost vedení Evropské komise a jeho neschopnost vládnout v demokratickém systému.

Co bude podle vás podstatné u nás v roce 2018? Na co je třeba se soustředit a které věci „ohlídat“?

Očekávám, že tlak na potlačení svobod národních států a jejich občanů ze strany Evropské komise bude nadále pokračovat (například implementace direktivy EK o zbraních, které chceme zabránit). Dále bude pokračovat hluchá přezíravost vedení EU k hlasům občanů, o to tvrdší bude europropaganda v médiích. Myslím, že si budeme rok 2018 pamatovat jako rok, kdy si Evropská unie vykopala hrob. Stejně jako Rakousko-Uhersko před 100 lety. Čekají nás prezidentské, senátní a komunální volby, tak zde jistě bude velmi živo, ale ve starosti o radnice a magistráty nesmíme zapomínat na starost o Evropu a o boj o znovuzískání samostatnosti pro Českou republiku. 

Jak tipujete výsledek prvního a druhého kola prezidentské volby?

Osobně stále nevidím prezidentského kandidáta, který by dosahoval úrovně Miloše Zemana. Očekávám, že bude výrazným favoritem obou kol.

Funkční období prezidenta Zemana se chýlí ke konci. Jak ho hodnotíte?

Prezidenta Zemana jsem nevolil, ale musím říci, že nyní, po proběhnutí jeho období, jej hodnotím kladně. Navzdory nenávistné kampani, která byla proti němu organizována (a jistě nebyla zadarmo) po celou dobu jeho funkčního období, dokázal pro tuto republiku udělat opravdu hodně, zejména ohledně problémů s migrací i v zahraničních vztazích. To jako bývalý ekonomický diplomat obzvláště oceňuji. Mám ale obavy o jeho zdraví.

Výraznou osobností, která rozčeřila doposud klidnou debatu před prezidentskými volbami, je Mirek Topolánek. Jak ho hodnotíte jako kandidáta a jakou má šanci?

Pan Topolánek je pro mne symbolem korupčních kauz spojených s ODS v době jeho vlády a jako prezident je pro mne nepředstavitelný.

Mirek Topolánek u nás prosadil v parlamentu Lisabonskou smlouvu, která zakotvuje společnou migrační politiku. Je v ní zakotven princip společné imigrační politiky, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků a která se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni… Měli by to voliči při své volbě zohlednit?

Myslím, že by voliči měli zohlednit všechny aféry jeho i jeho vlády, nejenom to, jak do Bruselu porozdával naši suverenitu. Možná pan Topolánek sází na pověstnou krátkou paměť voličů, možná sází na antizemanovské voliče. Myslím si ale, že je to špatná sázka.

Jak podle vás nakonec dopadne jednání ohledně vlády u nás? Vznikne nějaká koalice či tichá podpora?

Mohu zde prezentovat pouze svůj osobní názor, protože další jednání jsou teprve před námi. Faktem je, že sice vládu potřebujeme, ale jak řekl naprosto otevřeně a správně náš předseda Tomio Okamura, pro nás v SPD je rozhodující její a náš program. Pokud v programu vlády budou body, které tvoří program SPD, nemyslím, že bude problém s podporou. Pokud tam budou body, které půjdou proti našemu programu, SPD tuto vládu nepodpoří. O tom jsem přesvědčen.

Teď před jednáními o podpoře to je spíše otázka pro věštkyni s křišťálovou koulí. My se budeme nadále plně věnovat prosazení komplexního programu, nebo alespoň jeho hlavních částí. Voliči rozdali karty tak, jak je rozdali, a je nyní na nás, co s tím, co máme v rukou, dokážeme prosadit.

V senátu neprošla novela ústavy zakotvující právo občanů držet zbraň. Co tomu říkáte?

Tuto novelu jsem od začátku považoval za předvolební akci ČSSD. Otázka tlaku na odzbrojení občanů ze strany EU je i otázkou, kolik hlasů dostane Czexit v referendu, pokud k dojde skutečně k odzbrojení Čechů. Myslím, že náš nejlepší agent v Evropské komisi, pan Martin Schulz, dělá (nejenom v této věci) vše pro to, aby Czexit hladce prošel. Stále hledám odpověď na otázku, proč naše právo bezúhonného občana držet a nosit zbraň v Bruselu tolik vadí.

A co očekáváte ohledně směrnice Bruselu o zbraních? Jak se máme bránit?

Pracujeme v SPD na komplexním řešení. Až bude připraveno, rádi jej zveřejníme, ale v této fázi se musím omezit pouze na sdělení, že budeme proti tomuto nesmyslu bojovat ze všech sil.

Mluví se též o tom, že jsme hospodářskou kolonií Německa či Západu. Je to pravda? A lze se případně z tohoto postavení nějak vymanit?

Pokud úroveň občanů ČR se za 14 let členství nezměnila,nebo se naopak zhoršila, musíme se ptát, proč Německo bohatne a Češi zůstávají chudí? Proč vyvážíme přes 80 procent toho, co zbylo z naší výroby, do Německa za nízké ceny a proč každoročně zhruba 450 miliard korun odtéká do zahraničí? Proč máme tři miliony občanů živořících kolem hranice chudoby? Je jasné, že dokud nezískáme zpět kontrolu nad zahraničním obchodem, není cesty ven. Tuto kontrolu ale získáme opět jen jako samostatný a svobodný stát. I toto je jednou z příčin, proč odmítáme euro jako další z nástrojů kontroly naší ekonomiky zvenčí. 

ČSÚ informoval, že od ledna do konce září se narodilo téměř 85 669 dětí. Podíl těch, které se narodily mimo manželství, vzrostl na 48,9 procenta. Sňatků bylo od ledna do konce září uzavřeno 45 596, rozvodů proběhlo téměř 19 tisíc. To svědčí o krizi tradiční rodiny, jež se mimo jiné odráží i v nízké natalitě původní české populace. Měl by stát ekonomicky i společensky více ochraňovat a podporovat rodiny? Případně jak?

Bezpochyby. Máme to v programu SPD. Chceme podporovat mladé rodiny, chceme podporovat porodnost úlevami na dani z příjmů (abychom nepodporovali nepřizpůsobivé a nepracující), chceme zavést bezúročnou půjčku pro mladé rodiny, podporovat levné bydlení pro mladé a řádně pracující rodiny. Máme ještě mnohá další opatření. Protože investice státu do vlastních lidí je tou nejlepší investicí, kterou může stát udělat. Chceme v rozpočtu přesunout právě kapitoly politických neziskovek, podpory imigrantů a dávek pro nepřizpůsobivé do kapitol podpory mladých pracujících rodin a do podpory tělesně postižených a důchodců. Podle našeho názoru to, jak se tento stát stará o své vlastní občany, je hanebné.

Co je klíčové z hlediska naší obranné a bezpečnostní politiky? Má být naše armáda expedičním sborem, nebo má být více dimenzována na obranu našeho státu?

V kapitole o obraně programu SPD je jasně řečeno, že armáda má plnit především svůj prvořadý úkol, a tím je ochrana území a obyvatel České republiky. Zahraniční mise bez mandátu RB OSN jsou pro nás nepřijatelné a považujeme je za riskantní, protože z ČR a jejích obyvatel dělají legitimní terč pomsty džihádistů.

Co otázka uzavření našich hranic v případě silné migrační krize?

Nemá smysl uzavírat hranice, když nelegální pobyt na území ČR je pouhým přestupkem trestaným pokutou do 5 000 korun. Napřed je nezbytné změnit legislativu (maďarský vzor se ukazuje jako funkční) a důsledně vyžadovat (i násilím) dodržování zákonů. Potom teprve bude mít uzavření hranic svůj důvod.

A jaké je vaše hodnocení roku 2017 z hlediska zahraniční politiky? Které věci byly podstatné? Které negativní a které pozitivní?

Předchozí vláda v posledních měsících stačila podepsat mnoho smluv, kterými porozdávala další díly české samostatnosti. Například smlouva CETA, která otevírá trh EU doslova nájezdu amerických korporací, dovozu nestandardního zboží bez kontroly (např. chemikálie v potravinách, geneticky upravované plodiny, privatizace služeb a tak dále) bez možnosti národních států se bránit. Naopak dává korporacím možnost takové neposlušné státy žalovat u speciálního soudu (nadřazeného Evropskému soudnímu dvoru) o takzvaně oprávněně očekávaný zisk.

Další je smlouva o harmonizaci sociálních systémů v EU, v jejímž důsledku migranti dostanou všude stejné dávky (kdyby kvóty nezafungovaly, tak aby sami šli tam, kde se s německými dávkami žije nejlépe). Budeme mít mnoho práce toto dát do pořádku.

Jako pozitivní vidím akce prezidenta, který se opravdu snažil, zejména ve vztahu k USA, Číně a k Rusku.

Co otázka migrační vlny? Je problém vyřešen, nebo nás to nejhorší teprve čeká?

Myslím, že dojde k určitému vyhrocení situace. Doufám, že začneme dostávat pravdivé informace, co se doopravdy děje v nárazníkových státech i v chalífátech na západ od našich hranic. To pomůže mnoha lidem prozřít, pochopit vážnost situace. Každopádně je nezbytné začít připravovat obyvatele i na možná rizika, která by migrační vlna mohla přinést, pokud se převalí přes naše území.

Co říkáte vývoji v EU ohledně migrace? A co návrhy na Dublin IV?

Návrhy jako Dublin IV a připravovaná deklarace OSN, která má zakotvit migraci jako lidské právo a povinnost států přijímat migranty, jsou pro nás naprosto nepřijatelné a budeme proti nim bojovat. Migrační politika EU je naprosto zvrácená až zločinná, nepřijatelná pro národní státy s historickou tradicí křesťanství a judaismu. Nezbývá, než se rezolutně vzepřít. Protože pokud jednou EU couvneme, už se ten ústup nezastaví.

Jak jsem již napsal, pan Schulz bude jistě pamatován jako jeden z hlavních hrobařů EU. Nevím, do jaké míry se dá věřit jeho slibu o vyloučení těch, kteří se nebudou chtít dát „federalizovat“ dobrovolně. Ale pro mne to zní dobře. Myslím, že by nám to ušetřilo práci s aktivováním článku 50. Od EU osobně neočekávám nic dobrého, ono z ní totiž nic, co by výrazně pozvedlo úroveň obyvatel ČR – s výjimkou těch zaměstnaných v aparátu EU, kterým skvělé europlaty životní úroveň jistě výrazně zvedly – nevypadlo. Na druhé straně, ony hrozby nárůstem nezaměstnanosti při odchodu ČR z EU pocházejí právě od této poměrně početné skupiny. Oni by si totiž opravdu museli hledat smysluplné zaměstnání.

Do jaké míry lze očekávat vzestup stran, které se stavějí proti Evropské unii a imigraci odmítavě či kriticky?

Do velké, protože i občanům sousedních zemí, zaslepeným politickou korektností a propagandou, začíná docházet, o co jde a kam to spěje. Výsledky voleb to dokazují. Nyní dochází k závodu mezi bezhlavou snahou EU dokončit „zfederalizování“ (to znamená úplné zbavení svéprávnosti) členských států dříve, než vlastenecké a euroskeptické síly v národních státech převezmou po dalších volbách moc. Jde tedy o to, zda v případě vítězství EU v tomto závodě národní parlamentní volby ještě budou.

V Evropě se může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů, tvrdí výzkumná agentura Pew Research Center. Ve Švédsku, Francii či Německu, kde muslimů může být 20 až 30 procent… Nebude toto důvod, aby ČR vystoupila z EU, aby nebyla islamizována? Muslimové budou jistě prostřednictvím institucí EU uplatňovat svůj vliv na státy jako Francie, Německo, Belgie a také na orgány Evropské unie...

Chalífáty na západ od našich hranic, jako Alemanistán, Belgistán, Farancestán a další, mají již cestu zpět, pokud by jí chtěli dosáhnout demokratickými nástroji, značně obtížnou, ne-li nemožnou.Očekávat export džihádu na východ je tedy logické a předpokládatelné. Jak se bránit? Jsme demokracie, tak demokraticky: konečně přiznat i v zákonech, že islám je ideologie nepřátelská demokratickým hodnotám, a zakázat jakoukoliv její propagaci a projevy. Nepřipustit žádné ústupky, zakázat halal porážky a dovoz halal produktů. Obávám se, že toto nebude možné, dokud budeme členy EU, které ovládají muslimskými hlasy zvolený Macron a blouznivé vedení Evropské komise. Kancléřka Merkelová také udělala vše pro to, aby se muslimům zavděčila.

Stále platí rovnice, že: EU = bezhlavá imigrace = islamizace Evropy = teror a násilí = konec evropské kultury a civilizace.

Zkrátka a dobře, EU přestala být tím klubem, do kterého jsme vstoupili. Přestala být spolkem, ve kterém chceme být členem!

Jak bilancujete dění okolo Ruska a Ukrajiny a co očekáváte v roce 2018?

Doufám, že se podaří s Ruskem vytvořit věcný, oboustranně výhodný vztah na základě komerčních zájmů a vyřadit nenávistné aktivisty z tohoto dialogu.
Co se Ukrajiny týče, tam se obávám, aby se nedostali k moci místní nacisté a neopakovaly se pogromy. Pokud se ptáte na Krym, je dobré připomenout Budapešťský protokol a dříve existující republiku Krym, kterou Ukrajina neuznala. V Budapešťské smlouvě byla i zmínka o právu na referendum. Celá tato záležitost mi spíše připomíná návrat Sudet do ČSR v roce 1948 než anexi Sudet v roce 1939.

Jsem odpůrcem překrucování faktů o násilném referendu, protože podle očitých svědků tam o žádné násilí nešlo, naopak lidé hlasovali v dobré náladě a v pořádku, bez jakýchkoliv excesů.

Co říkáte kampani Me Too?

Me not!

Je nějaká věc, kterou je podle vás třeba zmínit a o níž se příliš nemluví?

Je jich mnoho, ale nechci čtenářům pokazit Vánoce.

Přejí všem krásné svátky a šťastný a veselý rok 2018.