INFO Times24

112.cz

Řeckými bohy z vody a hlíny vytvořená dívka Pandora přinesla na svět ve své skříňce zlo, nemoci a svízele. Nyní podobnou skříňku otevírá pravděpodobný premiér Bohuslav Sobotka.

To vše jen proto, aby se mohl ujmout vlády. Onou Pandořinou skříňkou je služební zákon, který otevře cestu k vládě těm, kteří to měli doposud zapovězené a vše se děje jen kvůli jednomu člověku, Andreji Babišovi, s velkou pravděpodobností vědomým agentem StB s krycím jménem Bureš.

Po revoluci jsme hledali způsob, jak odstavit od moci ty, kteří tomuto národu škodili a kteří neváhali pro své vlastní lepší obětovat jiné, špiclovat a udávat každého, kdo s komunistickým totalitním režimem nesouhlasil. Psal jsem o tom několikrát, ale pro jistotu v krátkosti zopakuji fakta.

Andrej Babiš byl v letech 1980 - 1989 členem KSS, která byla součástí KSČ. Od 12.11.1980 byl evidován jako důvěrník StB, o čemž vědět nemusel a nemusel být vědomým spolupracovníkem. 11.11.1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti dvou důstojníků StB podepsat vázací akt, čímž se stal vědomým spolupracovníkem - agentem StB.

Podle dochovaných záznamů z jeho spisu byl kladně hodnocen za spolupráci. Jeho jméno se nezávisle na jeho osobním spisu, z kterého jeho zprávy byly v prosinci 1989 skartovány, objevuje ještě v dalšíchdvou spisech. Ve spisu Oko je dvakrát zmíněn jako autor hlášení na jiného člověka a ve spise Voják je zmiňován coby "Bureš" jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.

Podle údajů se v letech 1982 až 1985 sešel se svými řídícími důstojníky nejméně sedmnáctkrát. Spolupráce byla přerušena v roce 1985 z důvodu Babišova dlouholeteého služebního pobytu v Maroku, přičemž se po jeho návratu plánovala další spolupráce.

Spisy StB prošly v polovině osmdesátých let přísnou prověrkou a spisy, které neodpovídaly skutečnostem byly vyřazovány. Babišův (Burešův) spis doznal jen drobných oprav v neúplných údajích. Podle historiků, kteří se StB dlouhodobě zabývají je prakticky vyloučeno, že by spis byl falešný nebo padělek.

StB byla mocenským nástrojem komunistů, kterým byl lid udržován v poslušnosti. Neustálé špiclování, zjišťování postojů a názorů skládalo mozaiku, ze které pak byly generovány zásahy proti nepohodlným osobám a "protistátním živlům", jak tehdy psalo Rudé právo.

StB dělala špinavou práci. Na základě jejich hodnocení a práce byla spousta lidí vyhazována z práce, ze studií, či rovnou skončila ve vězení. Nebylo mocnější páky, kterou si režim vymyslel. Esenbáci byli proti StB ještě zlatí.

Právě takoví Babišové hlídali každého prakticky na každém kroku. Neexistovala zlá a hodná StB, byla jen jedna. Pokud se dnes Andrej Babiš hájí tím, že jen několikrát dělal zprávu o fosfátech pro tu hodnou StB, tak záměrně lže.

V Německu po válce proběhla denacifikace. U nás žádná dekomunizace nenastala a je to evidentně škoda. Lustrační zákon, který zabraňuje exponentům komunistické zvůle vstup do vrcholné státní správy má své opodstatnění. Jeho obejitím či dokonce zrušením se otevírá cesta všem zmetkům, kteří udávali, mučili a pronásledovali jiné jen pro jejich názor.

Lustrační zákon by měl platit do doby, kdy už, vzhledem k roku narození lustrovaných už nebude potřeba. Časem vyšumí. Dokud ale existuje možnost, že by byť jen jediný estébák a podobný exponent komunistického režimu může ovlivňovat naše životy, měl by platit.

Chápu, proč Bohuslav Sobotka otevírá tuto Pandořinu skříňku, jde mu o to, aby mohl vládnout. Měl by si ale vše pořádně rozmyslet, popřípadě zajít za těmi, kteří se kvůli udavačům z špiclům z řad StB ocitli ve vězení, aby mu povyprávěli svůj osobní příběh. Ne, nemyslím, že by to mohlo jeho názor změnit, ale třeba by konečně začal uvažovat, zda není cena za jeho moc pro národ příliš vysoká.

Jsem rád, že pod dlouhém lavírování konečně lidovci řekli, že ve služebním zákoně musí být zachována podmínka nespolupráce s StB. Obávám se ale, že i jejich případný odchod z koalice bude málo co platný. Sobotka s Babišem se mohou obrátit na komunisty a ti velice rádi pomohou lustrační zákon zrušit.

Jako národ jsme zřejmě nepoučitelní. Vždy po dvaceti letech se nám zdá, že nás všichni zklamali a hledáme něco jiného. Za první republiky získala ve volbách velké procento hlasů Henleinova strana. Po válce jsme si zvolili komunisty.

V roce 1968 nás Moskva na dalších dvacet let umlčela tanky. Po dvaceti letech demokracie se nám najednou zase nelíbí, že se máme dobře a že každý můžeme říkat co chceme. A tak zase pouštíme k moci komunisty a jejich estébácké sluhy. Kdy už tento národ dostane rozum? Skoro se mi zdá, že si opravdu neumíme sami vládnout.

Andrej Babiš je bývalý komunista, s pravděpodobností hraničící s jistotou bývalý estébák, který nyní shromažďuje v ruce ekonomickou, mediální a politickou moc. A spousta lidí v něm vidí spasitele. laciná a populistická hesla nám stačí. Program? K čemu, když stačí vykřikovat o boji s korupcí.

V momentě, kdy se otevřou stavidla, budou se moci do vrcholných pozic nahrnout všichni ti, kteří zatím nemohli. Jako by v roce 1970 měli v Německu otevřenou cestu k moci bývalí členové NSDAP, SS a Gestapa. Sobotka drží v ruce Pandořinu skříňku. Otevře ji?

Autor: Rudolf Polanecký