Z jedné strany neustále přibývající regulace a změny, z druhé strany tvrdší sankce a postihy. Podmínky pro podnikání v Česku jsou čím dál horší, shodli se zástupci byznysu i další experti v debatě Ekonomu na téma Podpora podnikání.
"My jsme spočítali, že na podnikatele dopadá 50 až 100 změn ročně," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních firem. Často jsou to změny v IT systémech, které stojí nejen peníze, ale i čas a úsilí. "I malý podnikatel musí udržovat kompletní legislativní know-how," doplnil Zbyněk Frolík, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Nejhorší na tom podle podnikatelů je, že stát změny nevysvětluje dopředu, ale chyby tvrdě trestá. "Češi vůbec neumí vysvětlovat novou regulaci v předstihu, vytvořit efektivní komunikační kampaň. Bohužel česká praxe je, že to vyjde ve Sbírce zákonů a je na adresátech, aby si to přechroustali. Přitom je to v zásadě odpovědnost státu," tvrdí právník Tomáš Babáček, mimo jiné autor projektu Zákon roku, a dodává: "My směrujeme kapacity na kontrolní a sankční mechanismy, vůbec se nezabýváme tím, jak dělat prevenci."
Podle Babáčka existuje ve světě jednoduché opatření, které by přitom podnikatelům významně ulehčilo. A to, aby legislativní změny vstupovaly v platnost pouze v jeden nebo dva dny v roce, ne jindy. "Vláda by tím dala podnikatelům najevo, že si uvědomuje, jak je zatěžuje," říká Babáček. V současnosti podle Havlíčka takto vstupuje v platnost asi 65 procent legislativy. "Bylo by dobré, kdybychom se dostali aspoň na 80 procent," souhlasí Havlíček.
Součástí tlaku na firmy je stále tvrdší sankcionování. Aktuálně je nejviditelnější svým přístupem "Babišova" berní správa. Jak říká Havlíček, umíme skvěle trestat, ale neumíme motivovat. A přichází s nápadem: Pro firmy, které roky dobře plní povinnosti, by mohl vzniknout režim "spolehlivých plátců", obdoba již funkčního sankčního režimu nespolehlivého plátce. "Taková firma by pak byla něčeho ušetřena, nedostávala by se pod takový tlak."
Nové opatření, které se v blízké době valí na podniky, a ty z něj mají strach, je GDPR, tedy povinnost firem chránit osobní data. "Před pár dny jsme si nechali udělat průzkum, bude se to týkat dvou třetin podnikatelů, tedy asi osmi set tisíc subjektů," uvádí Karel Havlíček. Pro každou firmu to bude znamenat minimálně povinnost umět doložit, že data chrání.
Jako další klíčové problémy vnímají zástupci průmyslu nedostatek pracovníků a špatný vzdělávací systém. Jako řešení navrhují zjednodušit příchod lidí z ciziny. "Mohla by být udělována třeba takzvaná podniková víza. Vzali bychom na sebe odpovědnost, že když ti lidé nebudou chtít v továrnách pracovat, tak je ohlásíme a oni pojedou zpátky," navrhuje Frolík, majitel Linetu. Ve vzdělání by měla pomoci podpora technických oborů, a to již od základní školy. "Už malé děti by si měly najít vztah k hmotě," vysvětluje Havlíček.
