Ministr dopravy Dan Ťok vítá rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o společnosti Uber. Soud v přelomovém rozsudku rozhodl, že služba Uber je taxislužbou, která by měla být v Evropské unii regulována. "Podle mého názoru by měly soudy, které rozhodly že Uber může být provozován třeba v Brně, své rozhodnutí revokovat. Pro nás to znamená, že kvůli Uberu nebudeme měnit zákony, ale Uber se bude muset přizpůsobit," uvedl Ťok pro HN. Zároveň ale dodal, že je namístě určitá flexibilita. Například by nemuseli mít všichni taxikáři taxametry, ale v novele zákona uvažuje i o umožnění používání chytrých telefonů. 

Americká společnost u soudu argumentovala, že je pouhým zprostředkovatelem takových jízd. Vrchní advokát soudu Maciej Szpunar už ale v květnu prohlásil, že na Uber je třeba pohlížet jako na dopravní společnost. "Uber by měl proto žádat o potřebné jízdní licence a povolení podle národního práva (členských zemí, pozn. red.)," řekl Szpunar na jaře a k podobnému závěru nyní dospěl i Soudní dvůr. 

Podle soudu není možně mluvit o Uberu jako o pouhém zprostředkovateli, protože povaha jeho fungování splňuje také rysy přepravní služby. "Proto musí být (Uber) považován za ‚službu v oblasti dopravy‘ ve smyslu unijního práva," uvádí Soudní dvůr ve svém rozsudku, v němž dodává, že další regulace Uberu přísluší členským státům.

"Ve většině zemí EU již dnes fungujeme v souladu s místními zákony jako regulovaná dopravní společnost, rozhodnutím se tedy podmínky nemění. Miliony Evropanů přitom ale stále nemohou používat aplikace, jako je naše. Jak potvrdil náš nový generální ředitel, služby, jako je Uber, je vhodné regulovat. Proto dál spolupracujeme s městy, aby spolehlivé svezení na jedno kliknutí bylo dostupné opravdu každému," uvedla v reakci na rozsudek mluvčí společnosti Uber v ČR a SR Miroslava Jozová.

Před soud americkou společnost poslali taxikáři ze španělské Barcelony, kteří tamní pobočku Uberu obviňovali z nekalé soutěže, protože jeho řidiči oproti tradičním taxikářům nemusí získávat licence a většinou se vyhýbají i placení daní.

Návod na sdílenou ekonomiku

Aktuální rozsudek se zřejmě stane precedentem, který otevře cestu k regulaci dalších služeb sdílené ekonomiky, do níž se ještě řadí například firma Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé pronájmy.

"Dává nám to možnost jednoznačně sektorově zařadit nejen Uber, ale i další podobné služby mimo informační společnosti. Tím pádem nám to usnadňuje možnosti pro informační přehled o těch společnostech. Daňový, přehled toho byznysu a počet řidičů. Kvůli tomu, že šlo o informační společnost, jsme nemohli žádat o další informace a museli jsme k němu přistupovat jako ke Googlu," řekl HN tajemník vlády pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Členské státy zatím na Uber, Airbnb a další firmy sdílené ekonomiky, které mezi lidmi zprostředkovávají drobné služby, neměly páku. Takové podniky většinou mají status takzvané informační společnosti. "Pokud jde pouze o internetovou službu, tak je pro národní stát nesmírně těžké od takové společnosti vyžadovat informace, které by posloužily vzniku nových pravidel a nějakého systému zdanění," vysvětloval v září digitální koordinátor vlády Ondřej Malý.

V Estonsku už takový problém vyřešili zákonem a dohodou s Uberem. Firma tamnímu státu poskytuje údaje o uskutečněných jízdách svých řidičů a finanční úřady pak takové lidi podle toho zdaňují. Řidiči se navíc musí státu registrovat.

České ministerstvo dopravy, které v Sobotkově a nyní i Babišově vládě řídí Dan Ťok, na podzim přišlo s návrhem, který Uberu a dalším alternativním taxislužbám jako Taxify či Liftago vychází vstříc. Nově by pro řidiče nebyly povinné taxametry ani zkoušky z místopisu. Vláda Andreje Babiše (ANO) navíc ve svém programovém prohlášení uvádí, že bude rozvoj sdílené ekonomiky podporovat. Chce ale prosadit, aby Uber a další firmy finanční správě povinně zasílaly údaje o svém provozu, čemuž nyní otevřel cestu právě rozsudek Soudního dvora EU.

V řadě evropských zemí nemůže Uber svou službu provozovat. Nejvíce si na něj stěžují tradiční taxikáři a některé státy na něj pohlížejí jako na taxislužbu, která ovšem nesplňuje zákonné požadavky. Kvůli tomu má firma zákaz provozu v Maďarsku nebo Bulharsku a musela se už stáhnout třeba z dánského trhu. V Česku Uber funguje v Praze. Brněnští taxikáři si spolu s tamní radnicí před časem na soudu vymohli předběžné opatření, které Uberu zakazovalo provoz na území moravské metropole. Koncem letošního října ale Vrchní soud v Olomouci takové rozhodnutí zrušil a firmě provoz v Brně znovu povolil.  

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o Uberu by IHNED.cz on Scribd