INFO Times24

Telegraf a televize, letadla a iPhony, rádio a železnice, ocelářské závody i Silicon Valley. S tím vším se setkáte v knize Bhua Srinivasana Americana: A 400-Year History of American Capitalism (Americana. 400 let historie amerického kapitalismu), která mapuje čtyři sta let historie amerického kapitalismu.

Čtyři století, během nichž se z USA stala největší ekonomika světa, popisuje Srinivasan lehkým, přitom navýsost účelným stylem. Každá kapitola se týká konkrétního tématu: tabáku, bavlny, ropy nebo třeba mobilních telefonů. A všechna jsou sestavena tak, aby chronologicky provedla historií americké ekonomiky.

Od detailů k celistvosti

Kniha je plná pitoreskních detailů. Věděli jste třeba, že aby Steve Jobs a Steve Wozniak získali peníze na založení společnosti Apple Computer, musel jeden z nich prodat svůj minibus Volkswagen a druhý kalkulačku Hewlett-Packard? Nebo že známá americká podnikatelská rodina Buschů, proslavená produkcí budweiseru, v USA každý rok až do počátku první světové války konala mohutné oslavy při příležitosti narozenin německého císaře?

Srinivasan pohlíží na dějiny amerického kapitalismu z nadhledu. Poukáže na detaily, zároveň ale vždy poradí poodstoupit od obrazu a pohlédnout na něj v jeho celistvosti.

Podobnými odbočkami se ale nenechá Srinivasan odvést od svého hlavního cíle – pohlédnout na dějiny amerického kapitalismu z nadhledu. Je jako umění znalý průvodce v galerii. Poukáže na detaily, zároveň ale vždy poradí poodstoupit od obrazu a pohlédnout na něj v jeho celistvosti.

Srinivasan na řadě příkladů ukazuje, že obchod byl kormidlem určujícím směr amerických dějin. První osadníci sice zpočátku trpěli nedostatkem, ale nakonec objevili lukrativní byznys: pěstování a export tabáku. Jejich touha po luxusu nicméně vedla k tomu, že se rychle zadlužili, přičemž věřiteli byli Britové. To se ukázalo jedním ze zdrojů nevraživosti vůči britské koloniální nadvládě. Když se pak přidala britská snaha zajistit si z amerických kolonií dodatečné příjmy po sedmileté válce (1756–1763), která vyždímala královskou pokladnu, byla výsledkem americká válka za nezávislost.

Ani Američan, ani historik

Dalším příkladem, kdy ekonomika určovala běh dějin, bylo plantážnické hospodaření, závislé na práci otroků, které se rozvinulo v jižních amerických státech. Jak Srinivasan ukazuje, ceny při aukcích naznačovaly, že v roce 1860 byla hodnota všech otroků v USA okolo čtyř miliard dolarů, přičemž roční rozpočet federální vlády dosahoval zhruba 69 milionů dolarů. To vysvětluje, proč byla otázka jakéhokoli finančního vyrovnání za zrušení otrokářství v USA zcela mimo realitu a občanská válka pro jižanské otrokáře nevyhnutelná.

Srinivasan sice není ani Američan, ani historik (jde o indického imigranta, který zbohatl podnikáním v médiích), navzdory tomu napsal jednu z nejpoutavějších knih o americké historii v uplynulých letech

Srinivasan také vysvětluje, jak rozlehlost USA umožnila americkým společnostem koncem 19. století předehnat britské či německé konkurenty. Využily úspor z rozsahu vyplývajících z faktu, že působily ve státě rozléhajícím se celým kontinentem. Srinivasan sice není ani Američan, ani historik (jde o indického imigranta, který zbohatl podnikáním v médiích), navzdory tomu napsal jednu z nejpoutavějších knih o americké historii v uplynulých letech.