Hlavním argumentem pro plynová auta jsou náklady. Nám se spotřebu při poklidném stylu na okresních silnicích podařilo podle palubního počítače udržet i na třech kilech plynu na sto kilometrů. A kilo stojí obvykle jen 25 až 27 korun. Dálniční přesun z Prahy na Moravu v rámci testu (průměrnou rychlost snížily uzavírky D1) si vyžádal čtyři kila na sto kilometrů. Doplňování plynu ale ukázalo, že reálná spotřeba je zhruba o pět až deset procent vyšší, i tak vyjde kilometr na dálnici na stále velmi dobrou korunu a deset haléřů.
Předpokládáme, že naftová Octavia 1.6 TDI by si při podobném stylu vzala zhruba pět litrů, možná i o půl litru více, takže na palivo by bylo nutné vydat při cenách nafty nad třiceti korunami alespoň o půlku více. Čím víc se jezdí, tím rychleji se s plynovým autem šetří.
  |
Škoda sice má v cenících plynovou verzi o šest tisíc dražší než zmíněný diesel. Plyn má ale o 11 kilowattů víc, motor je klidnější, má výrazně lepší zvuk a lepší dynamiku. Už to není ten líný motor jako u předchozí plynové verze. Hodně dělá i automatická převodovka, která se k podřazování nenechá moc vybízet.
Plynaři se radují. Vláda schválila pokračování podpory plynu CNG pro pohon aut |
Má to ale háček. CNG na jednu stranu bude lákat spořivé zákazníky, na druhé ale právě ty odrazuje. Auto se prodává jen s karosérií kombi - a ta je o 35 tisíc dražší než liftback. To hned smázne úsporu těm, kteří kombíka nevyžadují. Také je k mání jen s automatickou převodovkou, to je dalších 50 tisíc navíc. Nejlevnější CNG Octavie je tak za 599 tisíc. A to jen v základní modré barvě, kdo chce jinou, musí vytáhnout z peněženky minimálně dalších deset tisíc. Nejlevnější benzinová verze Octavie může stát o výrazných 150 tisíc méně, pokud zákazník netrvá na automatické převodovce a karosérii kombi.
Jde samozřejmě o ceníkovou cenu, je otázkou, jakou slevu nakonec zákazník získá a dá se čekat, že poslední rok výroby třetí generace Octavie, mohou být nabídky od dealerů atraktivní. Škoda má jeden velký důvod plynovou verzi prodávat - má ze všech Octávii nejlepší emise oxidu uhličitého a čím víc jich prodá, tím spíše automobilka splní požadavky Bruselu.
Ekologičtější a levnější, ale s menším dojezdem
Octavii na plyn by měl zvažovat ten, kdo opravdu hodně jezdí a výhodou je i ekologičtější provoz. Nevýhodou je ale dojezd - což je v přímém rozporu s očekávanými vysokými nájezdy. Na plyn auto zvládne zhruba 500 kilometrů (podle používání 400 až 600), na dalších asi 120 stačí nouzová nádrž na benzín. To už vyžaduje mnohem častější doplňování paliva než u naftových verzí.
Oproti minulosti je ale život s plynovým vozem výrazně jednodušší. Když v roce 2014 na trh vstupovala první plynová Octavia, bylo v Česku asi 60 plnících stanic na plyn, dnes je jich dvě stě. Nová Octavia má také nově nádrž na 19 kilogramů plynu, dosud to bylo 15, to znamená zhruba o sto kilometrů delší dojezd.
Auto prakticky nemá výrazné slabiny. Zamrzí jen pár drobností - například s tím, jak plnící stanice na plyn přibývají prakticky každý měsíc, tak jich řadu navigace v autě nezná (tady je ale třeba podotknout, že navigacím některých automobilek chybí v Česku celé úseky dálnic a Škoda má v tomto případě spíše aktuálnější podklady než konkurenti).
Překážkou může být pro mnohé i menší zavazadelník, ze kterého místo ukrojily plynové nádrže, chybí také prostor na rezervní kolo a řidič si tak musí vystačit s lepící sadou. Kdo tak hledá klasický stěhovák, kterým je benzínová či naftová Octavia, u plynu nepochodí.