INFO Times24

Státy na vrcholu vyhrávají celosvětový boj o talenty. Jsou nejkonkurenceschopnější z hlediska výchovy kvalifikovaných pracovníků, jejich udržení na svém území a také v lovení mozků v zahraničí. V současné době znalostní ekonomiky je tato schopnost klíčová. Země na konci žebříčku trpí naopak útěkem „mozků“ a s tím souvisejícími překážkami rozvoje

„Ekonomiky v první desítce obecně sdílejí vysokou míru investic do veřejného školství a vysokou kvalitu života. To jim umožňuje jak rozvíjet lidský kapitál místních, tak i přitahovat vysoce kvalifikované odborníky ze zahraničí,“ řekl agentuře Bloomberg Arturo Bris z obchodní školy IMD v Lausanne. 

Švýcarsko zůstává premiantem již pátým rokem v řadě. Na druhém místě je jako loni Dánsko, na třetí se vyšvihlo Norsko. Čtvrté zůstává Rakousko, pořadí dalších zemí se mírně změnilo.

Česko se drží před Polskem (38.) i Maďarskem (49.), z východní Evropy mu ale utíká Pobaltí a hlavně Slovinsko (30.). 

Spojené státy si polepšily, ale přesto skončily až 12., ačkoli jejich přední univerzity i firmy dlouhodobě přitahují nejlepší mozky z celého světa.

Překvapivý se zdá i výsledek Izraele – často vychvalovaná „země start-upů“ a technologií je až 19. Předběhly ji i státy jako Island (16.) a Portugalsko (17.). Převážně muslimská Malajsie (22.) zase předstihla Británii (23.) i Francii (25.). 

Až na 13. místě se objevil první asijský stát – Singapur. Na 43. první latinskoamerický (Chile) a na 50. první africký (Jihoafrická republika).

Na posledním místě zůstává Venezuela a na předposledním Mongolsko. O 13 míst se propadlo Slovensko, které je letos 59.

Bez angličtiny se neposuneme

IMD vychází z tvrdých dat i z odpovědí více než šest tisíc vedoucích pracovníků z 63 zkoumaných zemí. Institut státy porovnává podle tří kategorií, které mapují úroveň vzdělání, odměňování i zdaňování, jazykové znalosti, kvalitu života a životní náklady. 

IMD zdůrazňuje, že k přilákání expertů ze zahraničí je důležité nejen pro bohatství země, ale i stav jejích institucí, zejména právního státu. 

Ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Gregor nevidí ve výsledku Česka důvod k oslavám: „Porovnával bych se s Portugalskem. To je možná dnes i chudší země. A to, že jsou o tolik výše, je opravdu k zamyšlení,“ napsal.

Jedním z handicapů Česka i dalších zemí je nedostatečné rozšíření znalosti angličtiny. „Benelux a Skandinávie mají velkou výhodu v tom, že populace nemá problém s angličtinou. To jinde v Evropě není pravidlem,“ poznamenal Gregor. 

Beneluxu podle něj pomáhá i přítomnost mezinárodních institucí jako je Evropská unie a NATO. Ve Švýcarsku zase sídlí OSN i WTO.

Nižší pozici Británie mohou způsobovat i vysoké životní náklady. „Růst nákladů na bydlení byl enormní a pro mladé kvalifikované lidi je to dnes problém,“ upozornil Gregor. 

Podle něj umístění zemí ovlivňuje i jejich postoj k migraci: „K pochopení situace je potřeba znát azylovou politiku. Například Izrael není příliš vstřícný, pokud nemáte židovské kořeny a nechcete se učit hebrejsky,“ uvedl. Dodal, že podobně i země v jihovýchodní Asii cílí na kulturně blízké asijské talenty, ale těm z jiných částí světa se tolik neotevírají.