Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Tím by se ve zkratce dala popsat výroční zpráva přední světové neziskové organizace Oxfam zaměřené na rozvrstvení bohatství ve společnosti. Alarmující zprávou však je, že uplynulý rok se rozdíl mezi chudými a bohatými několikanásobně zvětšil.
V současnosti tak nejbohatších 26 lidí na světě vlastní stejné množství majetku jako 3,8 miliardy lidí – tedy chudší polovina celé lidské populace. V roce 2017 to přitom bylo 43 nejbohatších a v roce 2016 dokonce 61.
Výroční zpráva Oxfamu, která se stala jednou z diskutovaných záležitostí na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, tvrdí, že loňský rok opět potvrdil zaběhnutý trend posledního desetiletí. Za posledních deset let od konce ekonomické krize se počet miliardářů téměř zdvojnásobil. Mezi lety 2017 a 2018 se pak nový miliardář zrodil co dva dny.
Bohatství 2200 dolarových miliardářů se za rok 2018 rozrostlo o 900 miliard dolarů (20,2 bilionu korun), jinak řečeno o 55 miliard korun denně. V porovnání s rokem 2017 pak zpráva upozorňuje, že nejbohatší část populace zbohatla o 12 procent, zatímco nejchudší polovina světa zchudla o 11 procent.
V současnosti tak nejbohatší muž na planetě majitel Amazonu Jeff Bezos vlastní majetek o hodnotě 2,5 bilionu korun. Jen jedno procento jeho majetku se rovná ročnímu rozpočtu na zdravotnictví celé Etiopie, ve které žije 105 milionů lidí.
Zajímavé také je, že například v Británii platí po započtení DPH vyšší daně nejchudší 10 procent obyvatelstva (49 % z příjmu) než nejbohatších 10 procent britské populace. Ta platí pouhých 34 procent, tvrdí deník The Guardian.
„Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně,“ řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Minulý rok však byl také rokem úspěchů.
„Jedním z největších úspěchů posledního čtvrt století byl rozhodně masivní pokles počtu lidí, kteří žijí v extrémní chudobě. Obří nerovnosti ve společnosti však ohrožuje další posun v této oblasti,“ uvedl pro média ředitel Oxfamu Matthew Spencer.
„Způsob, jakým jsou naše ekonomiky uspořádané, způsobuje, že bohatství je neférově koncentrováno mezi pár privilegovanými, zatímco miliony lidí sotva přežívají. Nikdo by neměl být odsouzen k smrti jen proto, že se narodil chudý,“ dodal Spencer.
Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých. Navrhuje také, že by měla být zavedena miliardářská daň.
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru loni vlastnili muži o 50 procent více než ženy. Ty mají často také kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času se politicky angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže udržovat, vyvozuje Oxfam.