Kvalitou a hektarovým výnosem nad průměrem minimálně posledních deseti let, množstvím celkové sklizně lepší než předchozí dva roky. Vinaři už lahvují a hodnotí loňský ročník. I když všechna vína ještě nejsou dozrálá, už teď mluví o vydařeném roce.
„Množstvím jsme měli abnormálně dobrý rok a kvalitou nadprůměrný. Kroupy za nás udělaly redukci. Museli jsme některá bílá vína dokyselovat, ale teď se dávají do pořádku,“ říká Jaroslav Vaďura z Vinařství Vaďura v Polešovicích u Uherského Hradiště.
Vinaři považují za špičková především červená vína. Bílá trpěla v některých oblastech přemírou cukru. V jádru budou také dobrá – jen s vyšším obsahem alkoholu.
Tomu, že kvalita vína z loňské sklizně bude opravdu dobrá, nasvědčuje i zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Její komise eviduje vína, která pěstitelé hlásí jako přívlastková, tedy kvalitou nadstandardní. Inspekce ještě nemá kompletně zpracovaná a ověřená všechna hlášení, ale jejich počet je nadprůměrný.
Levné víno ještě nemusí být špatné. Dobré víno se dá pořídit i za pár desítek korun |
„Při sklizni ročníku 2018 bylo vinařskými důvěrníky ověřeno velké množství šarží hroznů pro výrobu vín s přívlastkem. Šlo celkem o zhruba 9500 kusů potvrzení důvěrníků, což je rekordní množství v posledních letech,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Mimořádně vydařené červené
Odborníci alespoň podle dosavadních poznatků předpokládají sklizeň za celé Česko výrazně přes 80 tisíc tun a hektarový výnos na úrovni šesti tun, což je nadprůměr posledních deseti let –v minulosti ovšem byly i výnosnější ročníky. Před deseti lety byla hodnota šest tun na hektar průměrem za předchozí desetiletí.
„Dostali jsme se po několika hubených letech nad desetiletý průměr, to je dobrá zpráva. Vína jsou podle mé zkušenosti velmi zajímavá, kvalitou výborná. U červeného se jedná o mimořádné vzorky. Osmnáctka je tedy velmi nadějný ročník,“ pochvaluje si prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.
Připomíná ale, že se jedná o celkový pohled a stejně jako v jiných letech jsou i nyní vinaři, kteří mají vína průměrná a v některých případech nepříliš dobrá. „Vše záleží na tom, jak se s tím kdo popere,“ zdůrazňuje.
V průběhu i na začátku sklizně, kterou pěstitelé vzhledem k parnému létu začali loni o dva až tři týdny dříve než obvykle, nebylo jasné, jak dlouhotrvající horka a především sucho hrozny ovlivní. V druhé polovině sklizně se ale na pěstitele usmálo štěstí, zapršelo a zejména pozdější odrůdy, včetně většiny modrých, poskytnou výjimečný zážitek.
Sake dobývá svět i Česko. Jak se ‚rýžové víno’ vyrábí? |
„Ročník 2018 je za dveřmi. Není to ten úplně nejexkluzivnější ročník, ale určitě patří k těm úspěšným.Vína mají maličko vyšší zbytkový cukr. Zejména červená mají díky dostatku slunce pěkné barvy, optimální kyseliny, ovocnost a plnost v chuti, jsou velice pěkná. Kdo redukoval, má perfektní vína. Kdo měl vysoký výnos na hlavu, tyto parametry nemá,“ říká Stanislav Hrabal z Rodinného vinařství Hrabal z Velkých Bílovic.
Hlavní someliér Národního vinařského centra Marek Babisz potvrzuje, že loňské slunečné dny pomohly hlavně modrým odrůdám. „Mají velký potenciál. Jsou hutná, sametová. Máme se na co těšit. U bílých vín je to někde sporné, mají méně kyselin, hrozny byly často přezrálé,“ hodnotí rok Babisz.
Na ledové víno došlo brzo
Babisz připomíná i jednu zvláštnost – vinaři sklízeli loni ledová vína už v polovině listopadu. „To je neobvyklé. Alespoň za posledních mnoho let. Běžně se ledová vína sklízejí v prosinci, v některých letech až v lednu,“ připomíná hlavní someliér Národního vinařského centra.
Při loňské sklizni záleželo nejen na místních vláhových podmínkách, ale třeba i na tom, zda a případně v jaké míře se vinaři před létem rozhodli svou úrodu redukovat. Tedy odstranit část „střapců“, aby rostlina dávala větší sílu zbylé části budoucích hroznů. Je to tradiční volba – méně, ale kvalitnější úrody, nebo více, ale spíš standardní kvality.
Kromě rozmarů počasí si museli pěstitelé (zejména ti větší) poradit i s jiným zásadním problémem – stejně jako v celém českém hospodářství, tak i ve vinohradech chybí lidé. Velká část úrody se už dnes sklízí pomocí moderních kombajnů, ale v některých lokalitách a pro určité druhy vína je stále nutná ruční práce. „Například ručně sklízíme už jen ty vinice, kam se sklízečem nemůžeme, anebo tam, kde to vyžadují pravidla pro výrobu vín VOC (ochranné značení Vína originální certifikace – pozn. red.),“ uvedl Ondřej Beránek, šéf uskupení Bohemia Sekt, pod které spadá mimo jiné velkobílovická společnost Habánské sklepy.
I ve vinohradu chybí lidé
„Kdyby nebyly dnes již velmi dokonalé sklízecí stroje a zahraniční pracovníci, měl by to i náš perspektivní obor v budoucnu velmi obtížné,“ přidává se Pavel Vajčner ze společnosti Znovín Znojmo.
Spojení vína s nacistickou ideologií? U nás se název Zweigelt měnit nebude |
V předchozím roce, kdy nemalá část úrody pomrzla, ale kvalitou se jednalo o dobrý rok, sklidili tuzemští pěstitelé z celkové plochy téměř 18 tisíc hektarů vinic 79,7 tisíce tun hroznů. Ročník 2018 se co do množství prý bude blížit spíše k roku 2015, ve kterém se u nás sklidilo z vinohradů přes 90 tisíc tun.
Česko i přes úsilí domácích vinařů zdaleka není soběstačné v produkci, jako je tomu třeba ve výrobě a konzumaci piva. Z roční spotřeby vína u nás ve výši 2,1 milionu hektolitrů (v přepočtu kolem 20 litrů na hlavu) tvoří produkce od tuzemských vinařů jen třetinu, zbytek se dováží.