Jde o obdobu platformy Zonky. Lidé však nepůjčují lidem, ale firmám. Vydělají na tom zpravidla mezi šesti až devíti procenty ročně. Odborně se tato forma investování nazývá p2b (peer-to-business) či investiční crowdfunding.

Přes dva roky v Česku existuje platforma Fundlift. Lidé jejím prostřednictvím investovali celkem přes 183 milionů korun do 35 různých projektů. „Zájem investorů je skutečně vysoký. To nás překvapilo,“ říká šéf Fundliftu Radek Musil. Má přes osm tisíc uživatelů, devět z deseti investorů jsou muži.

„Na Fundliftu investují dvě hlavní kategorie lidí. První jsou mladí lidé, kteří investují nižší tisíce korun, protože to chtějí vyzkoušet. Druhou kategorií jsou lidé, kteří si již mohou dovolit investovat stovky tisíc, například právníci, podnikatelé či bankéři. Nechtějí mít všechny peníze v bance ani na trhu shánět samostatně investiční příležitosti,“ říká Musil. 

Zatímco dosud získávají peníze přes Fundlift hlavně technologické společnosti či firmy, které se točí kolem gastronomie, do budoucna chce představit také více nemovitostních projektů. Nyní na Fundliftu shání peníze skupina Bidli na financování vlastního rezidenčního developerského projektu

Podobně jako Funlift funguje například také Fingood, který půjčuje peníze od lidí firmám, které už fungují alespoň tři roky. „Půjčky jsou zajištěné směnkou. Pokud přestane splácet, jde vše za majitelem firmy a díky směnce se k penězům dostaneme rychleji. Chováme se trochu jako bankovní dům, všechny firmy důkladně prověřujeme a následně denně monitorujeme,“ říká spoluzakladatel Fingood Marek Galetka.

Fingood má za sebou pilotní rok provozu, poskytl 11 úvěrů kolem jednoho až dvou milionů. Nyní vybírá peníze pro personální agenturu Work Partners, která se specializuje na strojírenství a automobilový průmysl. „Postupně rosteme jak v zájmu investorů, tak i zájmem firem, balancujeme. Celkově ovšem máme spíše přebytek zájemců o investování. Dnes jsou mezi nimi především fyzické osoby, čekáme však, že postupně poroste zájem i mezi firemními investory,“ říká Galetka.

Nejdřív přijde boom, pak může nastat krize

I ekonom a spolumajitel fondu Quant Aleš Michl odhaduje, že tyto formy investování čeká v Česku boom. „Poté si sektor projde několika krizemi, podvody, budou se oddělovat zloději od těch, co to dělají poctivě. Pak přijde období vystřízlivění a potom zase boom,“ říká Michl.

Podle něj by pro ně měla platit podobná pravidla jako pro pro fondy či pro vydávání akcií a dluhopisů. „Vše rozhodne důvěra. Hlavně nesmí získat auru, jako virtuální kryptoměny nebo banky v 90. letech. Nesmí nastat situace, kde si každý může dělat, co chce,“ říká Michl.

V tom by částečně mohly pomoci standardy, které v květnu představila Česká fintech asociace. „Zákazníci hledají jakési vodítko, podle kterého můžou platformy hodnotit. To, že se platforma zaváže dodržovat určité standardy, je jedním z mála ukazatelů, který klientům může pomoci v rozhodování,“ říká šéfka asociace Maria Staszkiewicz.

V Británii online financování pomohla vláda

Lídrem v p2b financování je Velká Británie, kde první podobná platforma vznikla již před třinácti lety. A dalšímu rozvoji napomohla tamní vláda. „V roce 2015 schválila zákon, který vyžaduje, aby banky neúspěšné žadatele o půjčku odkázala na určené finanční platformy. Ty pak dotyčné firmě mají pomoci najít jiný zdroj financování jejího podnikání,“ říká Staszkiewicz.

 I díky evropské regulaci podle ní může vzniknout několik silnějších evropských p2p platforem, které budou konkurovat tradičním poskytovatelům úvěru, například jako jsou banky. „Budou se také zaměřovat víc na menší či začínající firmy nebo startupy, kterým banky nejsou kvůli vyššímu riziku ochotny poskytnout financování,“ dodává Staszkiewicz.

„Stále však bojujeme s velkou převahou bank, které mají mnohem větší rozpočty na reklamu,“ říká Adam Šoukal, spoluzakladatel Platební instituce Roger, která se specializuje na financování faktur.

Zdroj: Quant s využitím dalších zdrojů