Jdi na obsah Jdi na menu

Aby se s vámi privátní bankéř vůbec bavil, musíte mít na účtu miliony

 
Objem peněz potřebný k tomu, abyste si „vysloužili“ péči privátního bankéře, se stále zvětšuje. V tuzemsku je hranice obvykle deset milionů korun. Pro vstup do „první ligy“ je však mnohem vyšší.
 
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Shutterstock

V J&T Bank začíná hranice pro privátní bankovnictví na 10 milionech, šanci si část tohoto komfortu vyzkoušet mají ovšem i méně movití. „Pro klienty, kteří si chtějí vyzkoušet komfort a kvalitu služeb privátní banky, jsme založili službu Clear Deal. Ta je přístupná od půl milionu korun a nabízí termínované vklady a omezené množství investičních příležitostí,“ říká mluvčí Monika Veselá.

„Klientům s vysokým budoucím potenciálem nabízíme služby Prémiového bankovnictví. To zahrnuje část investičních příležitostí z Privátního bankovnictví, ale v menších objemech. Na druhou stranu v něm nenajdete služby jako správu portfolia, strukturování majetku či některá poradenství, které jsou určené jen větším klientům,“ doplnila mluvčí J&T Bank.

 

Světoví miliardáři budou brzy vlastnit majetek v hodnotě 10 bilionů dolarů

 

Do limitů pro služby privátních bankéřů se nezahrnují nemovitosti, ale jen peníze uložené v konkrétní bance, ať už na různých účtech nebo v investicích. „Bereme v potaz veškerá aktiva klienta - hotovost na účtě, termínované vklady, cenné papíry, stavební spoření a další aktiva,“ vysvětluje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Někde klienty dál rozdělují podle objemu spravovaných peněz. Česká spořitelna má dvě pásma: od 10 do 50 milionů a od 50 millionů výš. Movitější klienti mohou využívat služby Wealth Managementu, tedy nejzkušenější bankéře, kteří poradí se správou financí, zachováním rodinného majetku i plněním různých snů a přání.

V ČSOB mají mezi privátními klienty výsadní postavení lidé s majetkem nad 100 milionů korun. „Základ sice i nadále spočívá ve službách privátního bankovnictví, ale ve spoustě ohledů posouváme hranice mnohem dál. Wealth Office bankéři probírají s klienty sofistikovaná řešení jejich portfolia i strukturování majetku (třeba přesun jmění na jejich rodinné nástupce, nebo asistují při prodeji firem), včetně úvěrů a specifického pojištění,“ představila službu mluvčí ČSOB Michaela Průchová.

V Komerční bance dostanou v rámci privátního bankovnictví lepší služby ti, kdo mají 50 milionů a více. „Nabízíme tým finančních expertů, který pomůže klientovi vytvořit a spravovat investiční portfolio na základě jeho preferencí a zároveň s ohledem k jeho aktuálním potřebám. Klienty jsou často majitelé firem, kteří jsou zvyklí konzultovat při své práci s týmem odborníků a stejným způsobem mají možnost se rozhodovat i ve věcech finančních,“ upřesňuje mluvčí banky Pavel Zúbek.

Kromě toho, jak zhodnotit svůj majetek nebo alespoň zůstat na svém, privátní bankéři s klienty řeší i například prodeje firem, předání podnikání nebo mezigenerační transfery kapitálu. 

Typický klient

Typickému tuzemskému privátnímu klientovi je mezi padesáti a šedesáti lety. „Má okolo 20 milionů korun a byl, nebo stále ještě je aktivním podnikatelem,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Podle ní se mezi touto klientelou v poslední době zvyšuje počet žen.

„Naši klienti jsou z různých sfér. Jsou mezi nimi nejen vlastníci firem, ale také úspěšní manažeři největších nadnárodních společností, právníci či lékaři. Spolupracujeme též se známými sportovci a umělci. To, co naše klienty spojuje, je, že jsou aktivní a úspěšní,“ doplnila Kopecká. V ostatních tuzemských bankách je to podobné.

V zahraničí je hranice pro vstup mezi majetkovou elitu daleko vyšší. V současné éře superbohatých musí mít člověk daleko víc peněz než dřív, aby ho banky vnímaly jako boháče. V New Yorku nebo Londýně začíná „ekonomická třída“ mezi bohatými na majetku v hodnotě 25 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 551 milionů korun).  Privátní bankéři pro klienty s takovým majetkem poskytují jen základní balíček služeb, píše Bloomberg.

Když zůstaneme u terminologie sedaček v letadle, „business třída“ začíná na sto milionech dolarů (asi 2,2 miliardy korun). „První třída“ na dvě stě milionech dolarů a ekvivalent soukromého letadla na miliardě dolarů (22 miliard korun).

Měřítko toho, kdo je už bohatý a kdo ještě ne, se dramaticky změnilo v posledních dvaceti letech. Když šéf Citi Private Bank Peter Charrington přišel v roce 1994 do firmy byla tehdy hranice tři miliony dolarů. „Dnes je to 25 milionů dolarů,“ dodává.