VZPOMÍNKA: Jaké bylo to JZD Slušovice
Poznámky k článku Zbyňka Petráčka JZD Agrolegenda.
Zřejmě na rozdíl od pana Petráčka jsem byl asi po roce 1983 spolupracujícím partnerem závodu výpočetní techniky Jednotného zemědělského družstva Slušovice, a to z pozice své funkce v jednom podniku ČKD. Důvodem spolupráce byla situace u profesních výrobců malých počítačů, kdy těch málo produktů na trhu mělo charakter poruchových prototypů.
Součástková základna systému TNS se opírala o mikroprocesor Z 80 vyráběný v NDR (jestli jako licence Zilog, nevím) a další produkty RVHP. Možná tam bylo něco i z dovozu ze západu, to rovněž nevím, ale případné devizy si produkovalo družstvo samo. Dokonce jsme uvedli do provozu i propojenou soustavu TNS s na tu dobu velkými disky ve funkci závodového výpočetního systému náhradou za český EC1021. Mohu odpovědně prohlásit, že pracovníci přidružené výroby počítačů JZD Slušovice byli technicky kvalifikovaní dobře.
Nyní pohled na JZD Slušovice mýma očima. Každý pracovník měl svoje definované úkoly a myslím jednou za půl roku skládal účty, a to s důsledkem na setrvání ve stávající funkci či karierní růst. Pracovníci měli na tu dobu nadprůměrné platy (a jako družstevníci neplatili daně). JZD mělo svoje rekreační objekty i u moře, svoje prodejny jinak nedostupného zboží. Ovšem například pokud byly dostihy v neděli, tak tam každý pracovník dobrovolně na určeném místě bez řečí pracoval (např. projektant prodával buřty). Pan Čuba zaměstnal i lidi sice kvalifikované, ale s kádrovým škraloupem a jinde podrobené persekuci. Ovšem zaměstnal je na práci, a tak tam pan Devátý, který spíše manifestoval a přiváděl do Slušovic policii, neuspěl.
S kolegou nám bylo nabídnuto členství v družstvu s tím, že založíme v Praze projekční pobočku. Návrh jsme odmítli, protože přísný systém organizace práce by pro nás znamenal například sobotní večerní cestu 250 km na operativní poradu nebo disciplinované plnění okamžitého nápadu nadřízeného. Není pravdou, že vývoj se soustřeďoval pouze na přidruženou výrobu, vystavěli ojedinělou fermentační linku (kde cvičení bacilové cosi činili) a co vím s úspěchem se věnovali živočišné výrobě. Obecně ve Zlínském kraji platilo, že zaměstnanec JZD Slušovice byl velmi dobře situován..
Faktem také je, že již v létě 1989 nás pracovní přátelé upozorňovali, že se tam vedení divně chová. . A předvídali správně protože přítel pana Devátého, pan Havel, prohlásil cosi o temných žilkách, a vydal tak nepřímo pokyn k likvidaci družstva, což některým jistě přineslo užitek. Myslím, že bez politických zásahů by se JZD Slušovice i v kapitalistických podmínkách uplatnilo tak dobře, že by ohrozilo dotační politiku EU.
A na závěr s ohledem na vedení KSČ pan Štrougal asi družstvo podporoval, ale v ÚV KSČ měly Slušovice i svoje nepřátele, zvláště když byl pan Štrougal odsunut.