Řvouni! Koncentráky nejsou, zatím. Ševčík, Kubera, Čunek a spol. drtili nejen Milion chvilek. Vážná varování
17. listopad není v Praze dějištěm pouze různě orientovaných oslav, demonstrací či bojůvek, ale též slavnostní konference v žofínském paláci na Slovanském ostrově. Řečníci jako šéf Senátu Kubera, senátor Čunek či lídr Trikolóry Klaus mladší varovali před úbytkem svobody. „Za svobodu musíme nadále bojovat,“ řekl docent Miroslav Ševčík z VŠE, který konferenci organizuje. Kritizoval „řvouny“ z Národní třídy, kteří chtějí ukrást odkaz listopadu 1989.
Foto: Daniela Černá
Popisek: Miroslav Ševčík, ekonom, vysokoškolský pedagog, bývalý ředitel Liberálního institutu na jednání Zastupitelstva Zlínského kraje
„Máme za sebou nejdelší období rozkvětu svobody. Uplynulých 30 let od počátku společensko-ekonomických změn bylo nejúspěšnějšími 30 lety, která jsme v posledním století na našem území zažili. První období transformace bylo období s vysokou úrovní svobody,“ řekl v úvodu konference Miroslav Ševčík.
Během posledního desetiletí se podle něho trend obrací. „Nejméně v poslední dekádě jsme svědky reverzního procesu spojeného s nadměrným množstvím regulací pracovního i osobního života. Nejdůležitější bylo na počátku nastolení individuální svobody, což je to nejvyšší, čeho se člověku může dostat. Je iluze, že pokud je svoboda jednou vydobyta, bude nadále vzkvétat bez přičinění nás občanů. V této době je důležité za úroveň nadále bojovat,“ varoval proděkan Národohospodářské fakulty VŠE.
Dále kritizoval skupiny, které politické dění ovlivňují, aniž k tomu mají jakýkoli mandát veřejnosti a nenesou za své činy ani sebemenší zodpovědnost. „Doufám, že to tady bude mnohem lepší prostředí než na Národní třídě, kde se nacházejí řvouni, kteří nám chtějí ukrást výdobytky listopadu 1989,“ dodal docent Ševčík.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera ve své řeči varoval, že jsme svědky snahy o úplnou změnu světového řádu.
Na konkrétním příkladu uvedl, že stát o svých občanech za chvíli bude vědět úplně všechno. „Proto kartou platím jen výjimečně. Zatím o nás vědí jen to, kde jsme nakupovali, ale brzy budou vědět, co nakupujeme. Říkal jsem jednou tehdejší náměstkyni ministra financí, že o ní budou vědět, že si kupovala nová tanga ve Victoria Secret,“ řekl Kubera.
„Jde o úplnou změnu světového řádu. Všichni na nás tak myslí, aby nám bylo dobře. Stát je jako hydra a samostatná řídící jednotka, která funguje bez ohledu na to, kdo je u vlády. Stát nepodléhá ničemu a pouze nás zaměstnává,“ míní.
Přes všechny tyto snahy bychom prý neměli rezignovat. „Nevzdávejme se. Bojujme proti tomu šílenství, kdy se dnes člověk bojí otevřít pusu, aby mu po ní někdo nešvihl. Přitom ti lidé mluví o svobodě. To je velmi zvláštní,“
Během svého spatra pronášeného projevu dával Kubera celou řadu příměrů. Nezklamal ani tentokrát citací jedné jeho prý oblíbené básně. „Byl první květen, promluvil jeden kretén. Je září, dobře se mu daří,“ citoval za smíchu publika a pokračoval s varováním vývoje společnosti.
„Mimochodem, Václav Klaus mladší dneska slaví svůj den, protože celá republika nosí trikolóry. Přeji nám dalších 30 let svobodného života. Bude to boj, ale my to dáme!“ zakončil svůj proslov předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS.
Senátor a zlínský hejtman Jiří Čunek konstatoval, že to, co bylo před rokem 1989, bylo nepoměrně horší než ty nejhorší okamžiky, které jsme zažili za posledních 30 let. „Obávám se ale, že nabytá svoboda se může stát jenom heslem a budeme žít v různých nesvobodách. Zásadní je, že ve svobodě, kterou jsme nabyli, se nám zostřilo vnímání světa k hrozbám, které přehlížíme,“ myslí si politik KDU-ČSL.
„V tuto chvíli neexistuje větší hrozba naší země i EU než hrozba, že vymřou její původní obyvatelé,“ bil na poplach s tím, že kolem roku 2000, kdy to z hlediska porodnosti bylo nejhorší, nikdo nepokřikoval, o jak velký průšvih se jedná.
Lidé podle něho zpohodlněli a říkají, že na nic nemají čas. V realitě prý ten čas mají, jen ho ztrácejí nesmysly nebo ne tak důležitými věcmi. Ti, kdo podle něho říkají, že děti nechtějí, protože na to nemají čas, ho ale na druhou stranu věnují domácím mazlíčkům.
„Každý zdravý člověk se má o svůj život prát. Jako politici děláme to, že tohle normální břemeno, které patří k životu, postupně bereme a lidé pak nemusejí o nic bojovat, o nic usilovat. Na této demontáži pracujeme dost usilovně. Třeba různým neziskovým organizacím dáváme peníze, aby zachraňovaly jiné, kterým jsme vzali zodpovědnost za vlastní život. Cesta ke svobodě je pouze cestou k odpovědnosti a stát má dělat všechno pro to, aby tuto odpovědnost po každém občanovi vyžadoval. Tím pádem se staneme státem spravedlivým,“ je přesvědčen senátor.
Pomáhat prý máme těm, kteří si pomoci nemohou, ne těm, kteří nechtějí. „Tohle je jediná cesta, jak naši svobodu a civilizaci můžeme zachránit, protože jen v takovém světě se bude rodit hodně dětí a my nevymřeme,“ dodal Jiří Čunek.
Podle bývalého europoslance a člena správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejčka jsme během uplynulých 30 let procházeli určitými milníky, které naši svobodu omezovaly. „Nesouhlasím s tím, co teď na Národní třídě tvrdí, že během 90. let to byla léta rozkradená,“ uvedl.
„Jsem skeptický, nemyslím si, že žijeme v době, která by byla plně svobodná. Komunistický režim byl ideologický. Vyznávat jeho ideologii bylo povinné, a kdo tak nečinil, byl stíhán a perzekuován. Na Západě té doby nám imponovala jeho neideologičnost. V tom jsme viděli podstatu západní svobody, po které jsme toužili. Tu západní svobodu jsme si tehdy idealizovali, neboť už tehdy Západ trpěl skrytými vadami a prosazovala se tam skrytá ideologie. Tohle vyneslo do čela západoevropských demokracií lidi, kteří často demokracii nenáviděli,“ sdělil Strejček.
Co se podle něho děje dnes? „Jsme v situaci už dávno okleštěných svobod. Dnešní ideologie se od té komunistické v mnohém neliší. Zatím nemá charakter brutální a násilný, zatím nemá své koncentrační tábory a tváří se mírumilovně. Boj s novou ideologií by byl mnohem snazší, kdybychom ji mohli přesně nazvat tak jako komunismus nebo fašismus. Tato ideologie nám ukradla slova jako liberální a demokracie. Stejně jako marxismus-leninismus se tato ideologie nazývá vědeckou, a kdo o její vědeckosti pochybuje, je za hlupáka. Kdo respektuje výsledky svobodných voleb, není dnes demokrat, jako ti z Milionu chvilek na Letné,“ pokračoval Strejček.
„Nacisté bojovali za čistotu rasy a dnešní eurozelenopirátská ideologie bojuje za rozvracení tradiční liberální společnosti a dělí lidi na ty pro planetu a ty proti planetě. Perzekuce a moderní formy internace budou zřejmě následovat. Už nyní je téměř vyloučené v médiích obhajovat jiné, než ty ‚správné‘ názory. Nová ideologie, která má totalitní rysy, jde proti lidským svobodám, je na rozdíl od komunismu ideologií nezdiskreditovanou,“ dodal Ivo Strejček, a proto je těžší s ní bojovat.
Posledním řečníkem prvního diskusního panelu byl poslanec za hnutí ANO a student NF VŠE Ondřej Babka. Ten na počátku mírně zpochybnil, že bychom o svobodu přicházeli. Mluvil pak především o své generaci, která se narodila po listopadu 1989.
„Jsme generací, která mezi sebou diskutuje povrchně. Stačí ano, ne, pravda, nebo lež. Plastové sáčky rovná se zlo apod.? Dál o tom naše generace nepřemýšlí. Uvědomili jsme si svobodu mít vlastní názor, nebo se nám nechce? Když nás něco nebaví, prostě to neděláme. Postupně o svobodu myšlení do jisté míry přicházíme,“ uznal poslanec.
Médií a některými lidmi je prý propagován jeden možný názor a jedna možná pravda. „Jsme strašeni koncem světa. Třeba tím, že mít děti je ekologická zátěž. Říká se, že moderní doba žádné hodnoty nemá. Možná je to i naopak, že těch hodnot je příliš. Tito lidé pak tvrdí, že demokracie je nemocná. Demokratická společnost je natolik zdravá, kolik názorů a kritiky snese. Spokojenost či naštvání je znamením svobody,“ je přesvědčen.
„Když ve jménu jednoho ideálu začnu zatracovat ty další, je to útok na svobodu druhého. Chceme-li svobodní zůstat, musíme o to bojovat. Naučit se respektovat názory jiných a odlišnosti společnosti,“ doplnil Ondřej Babka s tím, že jako jsme se například naučili respektovat jinou sexuální orientaci či víru, měli bychom umět respektovat i to, že si druzí zvolí prezidenta, který se nám nelíbí.
