Zaprvé na novináře informující o problematice masové migrace či zločinů zfanatizovaných islamistů.

Zadruhé na občany, kteří se těchto jevů obávají.

Zatřetí na politiky či občanské aktivisty, kteří by chtěli proti těmto jevům vystupovat či tak již dokonce činí.

Nejde o nic vědeckého, je to čistá politika.

Od přestavbových komunistů jsme slýchávali „diskuse ano, soudruzi, ale konstruktivní a na půdě socialismu“. Zde máme stejné myšlenkové schéma „svobodná diskuse – jistě, ale nikoli xenofobní, přičemž co je (např. karikatura fotbalových fanoušků) a co není (např. vyvražďování křesťanů na Blízkém východě) xenofobní – určujeme my!“

Dovolím si položit následující otázky:

1) Pokud má zveřejněný traktát jakoukoli souvislost s vědou – proč jsou podepsaných stovky?

Vždyť principem vědy je, že buď je něco ověřená pravda, nebo to pravda není – a kolik lidí se pod to podepíše, nemá žádný význam. Tedy žádný význam z hlediska vědy. Z hlediska politiky ano.

V Německu vyšla v třicátých letech na popud nacistů publikace „100 vědců proti Einsteinovi“. Einstein tehdy údajně reagoval: „Proč hned sto, kdybych se mýlil, stačil by jeden.“

Konsenzus, hlasování a kolektivismus skutečně patří do politiky a ne do vědy.

Dříve patřilo ke konsenzuálním „vědeckým“ názorům například, že Slunce obíhá okolo Země, že pijavice vyléčí většinu nemocí, že stroje těžší než vzduch nemohou nikdy vzlétnout a podobně.

2) Proč má petice chybný název Vědci proti strachu a lhostejnosti?

Strach i lhostejnost jsou lidské emoce, vznikající patrně v mozku a jde jistě o velmi složité neurologické procesy. Mezi petenty však neurologa najdeme obtížně. Proč mají občané brát vážně názory sociologů, politologů či divadelních teoretiků na neurologii, je záhadou. Stejně jako proč mají názory chemika na imigranty větší váhu než názory třeba řezníka od nás z ulice? Především však být „proti strachu či lhostejnosti“ je zcela nevědecké. Věda může strach či jiné emoce zkoumat, ale třeba „vědci proti fotosyntéze“ či „vědci proti vulkanické činnosti“ by působilo divně.

3) Ovlivňují neúspěšné experimenty s masovou imigrací (Francie, Anglie, Německo) multikulturní vědecké hypotézy?

4) Patří politika do škol a vědeckých pracovišť?

Na tuto otázku by se mělo odpovědět „ne“, ale v České republice musíme odpovědět, „jak která“.

Například pokud by docent Konvička podepsal nějaký svůj politický text jako za školu – okamžitě ho vyhodí „za zneužití akademické půdy k činnosti neslučitelné se vzdělávacím a …“.

Kdežto vyjádření opačných názorů – je hrdě doplněno akademickými pracovišti … a pohoda.

Jinak čistě politicky (nevědecky) sesbírali občané vyjadřující obavy z imigrace o desítky tisíc podpisů více.

No nic, tento komentář je, stejně jako předchozí, buď úplně pitomý, nebo docela zajímavý. To posoudí čtenáři a stačí jim k tomu jen výše uvedené řádky.

Ale pro větší vážnost a mediální dopad, dnes signatáři komentáře:

Mgr. Václav Klaus, geograf

Mgr. Petr Macinka, hudebník

Petr Benčík, rekreolog, volnočasový specialista

Mgr. Pavel Matocha, vydavatel

Mgr. František Cerha, politolog

WCM et Ing. Adéla Zákoucká, ekonom

Petr Boleslav, IT expert

Ing. Akaki Sharashenidze, energetik

Mgr. et Mgr. Ivan Brezina, ekolog a sociální vědec

Ing. Pavel Jakoubek PhD, MBA, technik

pro další signatáře rozklikněte …  Doc. RNDr. Jaromír Hovad, CSc., ornitolog a imunolog; Mgr. et Mgr. Miluše Sladká, Drsc., genderová specialistka; Dr. Zwyouud Koumassi, Institut sociologie a kulturologie, …