INFO Times24

Byl jste volit?
Nebyl, protože kdybych si někoho vybral, tak bych cítil střet zájmů a hůře by se mi odpovídalo na otázky a kritiky, které mi přicházely v uplynulých dnech. Třeba když mi někdo napíše, že jsem působil při sčítání hlasů voličů sklesle, protože do mého chování promítám vlastní emoce, tak mám svědomí čisté. Navíc kdybych volil jednoho, nebo druhého, tak bych vůči němu byl pak agresivnější, vedl bych s ním rozhovory více kriticky. Když někoho zvolíte a pak zjistíte, že neplní některé věci, kvůli kterým jste ho volila, tak na něj budete útočnější, protože vás lidsky zklamal.

Jedna věc je akt volby a druhá to, jak člověk je nastaven uvnitř sebe.
Věřte, že jsem stoupencem žurnalistiky, která má předkládat jen fakta a nechat na druhých, aby si udělali názor a svůj názor do toho netahat. Přes všechny výhrady, které můžu mít k reakcím publika a divákům, tak si myslím, že mají svůj vlastní rozum a jsou svéprávní. Právě kolem toho se točí moje polemika s listy, které se rozhodnou někoho podpořit.

Média tedy nemají otevřeně říkat, koho podporují?
Nemyslím si, že to je nutné. Může to vést ke ztrátě důvěryhodnosti, protože při všech dalších článcích, které se budou týkat kohokoliv z politické reprezentace, uslyšíte: No, ale oni tehdy tomuhle stranili.

Jakou roli sehrála masivně vyjadřovaná podpora kandidátům na internetu?
Svět nových médií nás všechny posouvá k emocionálním výkřikům a vede nás k tomu, že na všechno máme názor, ale už si neshromažďujeme fakta. Myslím si, že emocionalita na sociálních sítích dopomohla částečně Milošovi Zemanovi k vítězství, protože mobilizovala starší voliče.

Nemohl jsem zasáhnout a porušit nastavená pravidla

Publicista Ján Simkanič vás nazval "králem novinářské rezignace". V kontextu s razantním vystoupením Věry Čáslavské ve finálním duelu vám vyčítá, že jste šel po povrchu témat, nebyl více kritický a nenutil kandidáty do konkrétních odpovědí (kritický pohled najdete zde).
Ale to je nepochopení toho, jaká byla pravidla. V rámci nich na začátku debaty padlo to, že moderátor jen uděluje slovo. Mě mrzí jedna věc, že ti, kteří kritizují, tak nepochopí, jak vypadá formát pořadu. Je-li to interpelace, ptají se ti, kteří interpelují. Měli položit otázky a měli se u ní dožadovat odpovědi. A to, že ten, kdo odpovídal, jim na to nedopoví, to je výpověď. To má moderátor porušit pravidla stanovená na začátku? Mám svůj koncept, kterého se nevzdám, i když ho cupují.Pan Simkanič je příznivcem Karla Schwarzenberga. A patří tedy k těm lidem, kterým výsledek voleb přinesl zklamání a oni si ho chtějí do něčeho promítnout. Tak si vybral jednu z věcí, která je hned na ráně. Mám ale pocit, že se rozhodl na debatách hledat jen to, co se hodí do jeho argumentačního rámce, a už nezmiňuje, že jsem se Miloše Zemana ptal na jeho spolupráci s Miroslavem Šloufem, práci jeho ženy na Hradě, kterou jí zařídil Jiří Weigl, a ptal jsem se i přímo na Weigla a firmu Key Investments, za kterou stojí.

A kdy pro moderátora nastává moment: On mi neodpověděl a já na své otázce trvám?
Ale to nebyla moje otázka, to byla otázka Věry Čáslavské a bylo na ní, aby se s tím vypořádala.

Ona chtěla, ale vy jste na odpovědi netrval.
Má důraznost a důslednost byla v první hodině debaty, kde se ptal moderátor obou kandidátů. Pak následovaly interpelace, tak byly označeny. Že klade první otázku příznivce z jednoho tábora a doplňující, pokud není uspokojen. Na můj vkus byl Miloš Zeman hodně agresivní vůči Věře Čáslavské. Jejich vzájemný dialog ale byl výpovědí o situaci a řečnících, proč by do něj nutně měl zasahovat moderátor?

Myslíte si tedy, že kdo chce zhodnotit celé klání, má jít spíše po obsahu, a ne jen po formě?
Má jít po obojím. Pořady měly jasný dramaturgický záměr, jasnou stavbu, jasná pravidla. To, že je pak nedodrželi ani sami tazatelé, vypovídá o tom, jak komunikují a jestli se umí zeptat.

A je důležité věnovat poměrně velký čas i tomu, jakou značkou vozu bude budoucí prezident jezdit, případně zda má pronášet projev k národu na Nový rok či v jiný den?
Je to klíčové, protože podíváte-li se na superdebatu, tak ta byla vyvrcholením tří debat, které šly do hloubky, protože měly stopáž na tři kandidáty 1,5 hodiny. V devíti lidech můžete řešit jen symbolické věci. A tvrdím, že symbolické věci včetně toho, jakým autem jezdí prezident, vypovídají o tom, jaký ve skutečnosti je. Vezměte si symbolickou věc - Václav Klaus a zmizení chilského pera. Tento okamžik vám v mnoha ohledech charakterizuje lidsky Václava Klause. Podívejte se, jak americká média byla pohoršená, když se zjistilo, že národní delegace Spojených států amerických odjíždí na loňské letní olympijské hry v oblečení, které sice je v amerických barvách, ale je vyrobeno v Číně. My moralizujeme o čínské dětské práci, říkáme, jak Číňané ničí životní prostředí, a udělali jsme si z Číny nejlevnější fabriku na světě? Proč nemáme český česnek? Na těchto příbězích, které jsou symbolické, můžete ukazovat, jak jsme povrchní a v mnoha ohledech, jak jsme nemorální. Ti, kteří nám budou říkat, že jsou vlastenci, jak se oni chovají, aby každý den prokazovali, že jsou vlastenci?

Moderátor musí být kritický, ale musí si udržet i nadhled

Miloš Zeman je znám svými bonmoty i vyhraňováním se proti novinářům. Bylo těžké debatu s ním uřídit?
Bezesporu to bylo to nejtěší, co jsem za posledních deset let dělal, protože máte-li vyhrocenou společnost, rozdělenou do dvou táborů, jestliže jeden z těch názorů převáží a dostanete se do tábora toho druhého kandidáta, tak si do moderátora promítáte veškeré negativní emoce, které máte k protikandidátovi, a pozitivní emoce, které máte vůči svému favoritovi.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Rozhodilo vás, když měl Miloš Zeman poznámky přímo k vám?
Myslím, že to rozhodí každého z jednoho prostého důvodu. Nevíte, kde je hranice vás jako moderátora. Zda na takovou poznámku máte reagovat také útočně, čímž můžete v očích příznivců politika rehabilitovat a získat mu dokonce další příznivce, protože se řekne, že jste na něj příliš útočil.

Měl jste chuť mu ty jeho poznámky nějak ostřeji vrátit?
Jsou momenty, kdy si říkám: inteligentní divák si udělá názor, stáhni se. Protože když moderátor příliš tlačí na pilu, může se dostat na úroveň politika a být neomalený, nemít nadhled. Tvrdím, že moderátor by měl být kritický, ale přitom by si měl udržet nadhled.

Karel Schwarzenberg nebyl v debatách tak ofenzivní.
Ono je to složitější. Když vám Karel Schwarzenberg odpovídá velmi stručně a vy zároveň víte, že vám tou stručností odpoví na otázku, ale nezodpoví na ni dostatečně, tak máte dva paradoxy. Máte paradox skvělého rétora, který vám z otázek uhýbá, snaží se otázky a jejich jádro přebít bonmoty. A pak máte člověka, který je úsporný ve vyjadřování a nemusí vám zodpovědět otázku zcela.

Schwarzenberg udělal s dekrety strategickou chybu

Proč jste do diskuse vnesl otázku Benešových dekretů?
Protože to bylo jedno z velmi často opakujících se témat od televizních diváků. Přímá demokracie, pravomoci prezidenta dané ústavou, Benešovy dekrety, financování kampaně... Škála otázek byla široká.

Dekretů se chopil Miloš Zeman a jeho tým, ale i voliči. Výroky Karla Schwarzenberga začaly být různě interpretovány a přitom se objevily i falešné historické odbočky. Jak jste vnímal to, co následovalo?
Za to moderátor nemůže. Karel Schwarzenberg možná udělal strategickou chybu. Měl odpovědět jako ministr zahraničí, což by u něj člověk očekával, že tento problém je vyřešen Česko-německou deklarací. A tím mohl jednou větou dát najevo, že tuto otázku máme vyřešenou. Stejně tak si myslím, že tím, jak Miloš Zeman a jeho tým kampaň vyhrotili na této otázce, přidělali si zásadní problém v česko-německých vztazích, který bude muset nový prezident nějakým způsobem řešit.

Vracíte se zpětně k vašemu výkonu? Co byste dnes udělal jinak?
Bezesporu. Hodnotím a dívám se na to tak, že to byl jeden z nejnáročnějších projektů, který jsem kdy dělal. Teď s odstupem můžu říci: Díkybohu za to, že nevznikla žádná zásadní chyba. Nic, za co bych se styděl. Když někdo píše "Nuda v České televizi", tak to byla nuda, která byla nejsledovanější. To, že tam jsou dílčí chyby a některé části mohly být časově potlačeny, to vidíte po každém vysílání.

Zeman po pádu ze schodů ukázal, že si ze sebe umí udělat legraci

Byl jste překvapený, když Miloš Zeman začal v rozhovoru po jeho zvolení sám od sebe mluvit o svém pádu v zázemí ČT?
Ne, ukázalo se, že si sám ze sebe umí udělat legraci. To šlo vidět i v atriu, kdy řekl, že na rozdíl od Fidela Castra to vybral. Oceňuji, když se politici na situaci, která pro ně není komfortní, dívají s nadhledem. Bohužel se to stalo v situaci, kdy už se blížil ke studiu a kamery to zaregistrovaly. To, že se z toho pak stane fenomén na sociálních sítích, protože to někdo okamžitě vystřihne z vysílání a koluje to po internetu, je daň fungování nových médií a toho, jak veřejnost participuje na obsazích a jak je sdílí. To není problém České televize.

Jak se díváte na to, že z ČT unikl hrubý materiál se Zemanovým pádem?
To je nekolegiální a divím se, že ti, kteří to dali ven, že víc nectí značku, protože to vypovídá o firemní kultuře. A nedivím se vedení ČT, že se snaží zjistit, kdo to z televize vynesl.

Mimochodem, na internetu se objevila volební znělka BBC s tím, že ta ČT je velmi podobná.
To je absurdní. Podívejte se na znělky k americkým prezidentským volbám, všude tam máte Bílý dům s bývalými prezidenty či kandidáty, televize Nova měla také Pražský hrad, ale měla ho realistický. Jak chcete znělku vymyslet jinak? A to ji dělalo Centrum vizuální prezentace, nevymýšlel jsem ji, ale bezesporu všechno, co vyrobíte, může být takto kritizované. Třeba ČT24 byla kritizovaná, že je její název podobný jako BBC News 24. Když jsme spouštěli novou znělku Otázek, byla velká kritika, že nahrává TOP 09, protože je v jejích barvách. A že logo ČT připomíná to Českých drah. Tyto věci beru jako folklor, kterým se baví komunita na internetu první den či dva.

Pomohlo prezidentským diskusím, že si publikum ČT vybrala předem?
Tam jsme se BBC inspirovali a to už při krajských volbách, které byly na podzim. Snažili jsme se publikum koncipovat sociologicky po vzoru pořadu Question Time a Free Speech. Když mě před sedmi lety Jan Čulík v Britských listech kritizoval, že publikum by mělo odrážet sociologický vzorek společnosti, tak jsem mu říkal, že to česká veřejnost nepochopí a že není možné přenášet britský model do českého prostředí. Pak se rozhodnete publikum zkultivovat a zase čelíte kritice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že když moderátor oslovuje přímo z publika tazatele, tak to působí připraveně. Ale to je úplně iracionální a nepromyšlená kritika, protože chcete udržet tematickou linku diskuse a nemít z toho Kotel ve stylu každý pes jiná ves. A zase jsme u protichůdných a iracionálních argumentů, které nemají hloubku. Publikum při poslední debatě v některých momentech porušovalo pravidla, ale to je stejné jako s těmi interpelacemi. Co s tím má dělat moderátor? Porušování pravidel patří ke společnosti a něco o nás vypovídá.