INFO Times24

Vycházel přitom z vlastní analýzy veřejně dostupných dat. Jádro metodiky spočívalo ve zkoumání, o jaké další stránky se zajímají lidé, kteří „lajkovali“ Islám v ČR nechceme, a zda tyto lidi něco spojuje.

Zda je kritika islámu a přistěhovalectví natolik nosným tématem, aby zahýbalo politickou mapou země, Češi zjistí už příští rok, kdy se konají krajské volby - a o rok později jsou plánované sněmovní. Řada uskupení vymezujících se proti islámu se jich chce zúčastnit.

Radikálové na sítích "táhnou" víc než některé velké strany

Podpora z lidu se zdá být působivá. Facebookovou stránku spolku Islám v České republice nechceme, vedeného entomologem Martinem Konvičkou,  sleduje 148 tisíc lidí.

Profil Tomia Okamury, lídra ještě radikálnější Svobody a přímé demokracie, dokonce 174 tisíc. Profily dalších uskupení s radikálně protipřistěhovaleckou rétorikou v součtu hravě překročí sto tisíc lidí. Na český Facebook to nejsou malá čísla, politické strany jako třeba KDU-ČSL či ODS si o nich mohou jen nechat zdát.

Čísla z Facebooku nejsou sice reprezentativní, jenže i všechny seriózní výzkumy mínění hovoří o výrazné většině odpůrců imigrace.

Fotogalerie     Zobrazit fotogalerii

Ve virtuálním prostoru za tyto odpůrce nejhlasitěji hovoří radikálové, kteří se nezdráhají například zprávu o smrti desítek běženců v chladírenském voze - včetně dětí - nepokrytě oslavovat. „Řešení - pojízdné plynové komory.“ „Vítězství!“ „Málo!“ „A pak, že na každou svini není řezník!“ „Když se daří, tak se daří,“ zachytila některé jejich výroky facebooková stránka Obludárium.

Demonstrace pořádané radikály zatím mívají relativně malou účast, řádově stovky lidí. Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr to ale nebere na lehkou váhu.

„Občané mají - nezřídka bohužel právem - pocit, že mainstream politiků problémy ignoruje či zlehčuje, pokud je ještě nezhoršuje. Naopak pánové Bartoš, Vandas nebo Okamura o problémech mluví, a dokonce nabízejí jakási řešení. Občan tak má přinejmenším pocit, že je jeho nesouhlas s imigrací alespoň někým brán vážně,“ soudí v textu pro Echo24 Visingr.

Lídr Bloku proti islámu Martin Konvička mluvil na červnové demonstraci:

Převést xenofobii na český národní rys? Pozor na to

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že ve spletité problematice nelze všechny skepticky vyjadřující se Čechy považovat za stejně vyhraněné.

„Podle mne se chybně slučuje těch přibližně 70-80 % obyvatel, kteří mají nějaké obavy z imigrace, se skalním protiuprchlickym jádrem, které se vyjadřuje násilně, xenofobně, tématu se aktivně věnuje a vyhraňuje se proti takzvaným ‚sluníčkářům‘,“ říká. Nejméně pro polovinu „odpůrců“ podle něj téma není klíčové nebo v něm nemají zcela stálé názory - mění je v čase podle toho, jak se o uprchlících a imigrantech v Česku mluví.

A s nedostatečným rozlišením různých postojů souvisí dva jevy, které už tak vyhrocenou veřejnou diskusi dále polarizují.

Některé odsudky jsou totiž podle Prokopa příliš paušální a bezúčelné. „Například ta občasná tendence převést každý problém, v tomhle případě xenofobii, na typický rys české národní povahy,“ míní. Upozorňuje ale také na zaklínání „většinovým názorem“ jako na strategii, jak odrážet oprávněnou kritiku. Je to i případ nedávné „Výzvu vědců“.

„Kritizuje-li někdo názorové kruhy, u nichž je radost z utrpení, dehumanizace uprchlíků z válečných oblastí, výzvy k násilí či výraznému omezování občanských svobod běžnou diskutérskou praxí, je mu vyčteno, že si neváží názorů 80 % Čechů, kteří přitom tyto postoje ve velké míře nesdílejí a bohužel se proti nim málo ohrazují,“ rozvádí to Prokop.

„Diskusi o imigraci z třetího světa v Česku také ovlivňuje to, že se jen málo bavíme o jejích příčinách a podílu zemí západního světa na nich - ať už jde o nepromyšlené vojenské invaze, obří daňové úniky nadnárodních korporací v Africe, prodej zbraní či globální oteplování, které se podílí na enviromentalní migraci,“ uzavírá sociolog.

S těmi ano, s těmi ne...

Bližší pohled na spektrum frakcí na na protipřistěhovalecké scéně ukazuje rozdíly, které ze zkratkovitých internetových debat nejsou zcela patrná.

Příznivce Úsvitu zřejmě překvapil nový předseda strany Miroslav Lidinský, když v rozhovoru pro Novinky.cz řekl, že islám sám o sobě není nebezpečný. „Není špatný, pokud není zneužíván. Otázka je, jak se vykládá a co dokáže právo šaría. Uvědomme si, že v ČR žije spousta klidně smýšlejících muslimů. To, co je skutečné nebezpečí, je radikální islám,“ míní veterán z Afghánistánu. Za smířlivé prohlášení schytal v diskusi pod článkem drtivou kritiku.

Lidinský později napsal, že server jeho slova dezinterpretoval, vymezil se ale pouze proti titulku (ten zněl, že islám není špatný, Lidinský uvedl, že podle něj „není ani dobrý“, pozn. red.). Nikoliv vůči uvedené citaci a nikoliv vůči tvrzení, že lídr Bloku proti islámu (odvozeného od IVČRN) Martin Konvička bude muset zmírnit rétoriku, aby s ním Úsvit spolupracoval.

Obě formace se ostatně na spolupráci, která by spojila mediálně známějšího Konvičku a finanční prostředky Úsvitu coby parlamentní strany domlouvají. „Z obou stran je zájem v jednání pokračovat,“ potvrdil minulý týden Lidinský.

Svou rétoriku musí lídr Bloku proti islámu Martin Konvička často vysvětlovat. Hlásal například, že jako vítěz voleb „namele muslimy do masokostní moučky“, zmínil i koncentrační tábory, „zdvihání konvertitů pomocí konopného provazu jako formu posilování“ a útoky plynem. A zatímco Blok proti islámu oficiálně hlásá úmysl chránit „demokracii a občanské svobody“, Konvička by naopak své odpůrce občanských práv rád zbavoval (viz rámeček).

Své výroky Konvička v interview DVTV obhajoval tvrzením, že mezi dalšími facebookovými výroky byly tyto v naprosté menšině, některé nemyslel úplně vážně a plyn by jako zbraň nasadil „jen proti Islámskému státu“.

Ne všechny politické námluvy se ale entomologovi z jihu Čech daří. Když řekl, že hodlá jednat se Svobodnými, ti ho obratem odmítli. „Svobodní vylučují spolupráci s hnutím, které je na jedno použití a má jedno téma,“ citovaly Lidovky.cz mluvčí Kateřinu Kašparovou. Strana také odmítá „plošné odsuzování skupin na základě náboženství, národnosti či etnika“.

Izolacionistická taktika není u Svobodných nová a v minulých sněmovních volbách se jim osvědčila. Ke spojenectví je lákalo poslepované uskupení nazvané Hlavu vzhůru vedené Janou Bobošíkovou. Svobodní tak neučinili, za což si od bloku podporovaného Václavem Klausem vysloužili kritiku. Jenže pak Bobošíková zcela propadla, zatímco Svobodní samostatně získali 2,5 % hlasů a dosáhli na 12milionový příspěvek od státu.

V základních požadavcích - omezení migrace, vystoupení ze Schengenu či EU a podobně - se Svobodní od jiných kritických uskupení neliší. O ochotě strany spojit se s jinými uskupeními napoví listopadové volby vedení, kde se chce o post předsedy ucházet lídr radikálního křídla Petr Hampl. Muže, který by čluny plné migrantů potápěl či je rovnou na moři postřílel, se strana nedávno neúspěšně pokusila vyloučit.

Nejtvrdší rétoriku zaujímá rýsující se spojenectví mezi Svobodou a přímou demokracií (vedenou exšéfem Úsvitu Tomiem Okamurou) a Národní demokracií antisemitského publicisty a konspiračního teoretika Adama B. Bartoše. Ten na rozdíl například od Konvičky, který by byl ochoten pomoci křesťanským uprchlíkům, o imigrantech tvrdí, že „i jeden je příliš mnoho“. „Každý muslim je časovaná bomba,“ přisazuje si Okamura, sám někdejší ekonomický imigrant do ČR.

Právě Bartoš s Okamurou byli hlavními tvářemi hojně medializované demonstrace se šibenicemi pro „vlastizrádce“.

Bartoš, autor „seznamu Židů“ v Česku (hovořící o nutnosti „řešení židovské otázky“), demonstrant proti průjezdu americké vojenské kolony či pochodu Prague Pride, na ní s oprátkou v ruce hrozil, že „začne konat“. Ilustrativní pak je, že termín „sluníčkář“ Bartoš považuje za židovskou diverzi.

O hlasy odpůrců imigrace soupeří též Dělnická strana sociální spravedlnosti, která dává jasně najevo, že se s jinými protiimigračními frakcemi nespojí. Svobodní jsou na ni málo nacionalističtí, Islám v ČR nechceme zase příliš proizraelský. A spolupráce s Národní demokracií skončila v březnu ve zlém, když Bartoš předsedu DSSS Tomáše Vandase označil za agenta BIS a pokusil se k sobě přetáhnout členy Vandasovy strany.