„Podnikání si vyžaduje otevřený přístup k evropským trhům s 500 miliony lidmi, aby mohlo růst, investovat a vytvářet pracovní místa,“ píše se v dopise, k němuž se hlásí řada významných britských společností, které chtějí zůstat v reformované EU.
Mezi nimi je například EasyJet, Shell, Vodafone, Marks & Spencer, BAE Systems, BT či Diageo. Obchodní řetězce Tesco, Morrisons a Sainsbury’s svůj hlas přidat nechtěly s vysvětlením, že vše nechají na vůli voličů. V červnu se bude konat referendum, na kterém Britové rozhodnou, zda chtějí v EU zůstat, či odejít.
Dopis vznikl v reakci na víkendové oznámení premiéra Davida Camerona, že referendum o setrvání v EU se bude konat 23 června. Podle listu The Guradian se k němu připojila třetina firem burzovního indexu FTSE 100. Reprezentují všechny obory podnikání a regiony v Británii. Dohromady zaměstnávají přes jeden milion lidí.
V pátek se podařilo Velké Británii uzavřít dohodu o reformě vztahů s Evropskou unií. Podle některých interpretací však Britové dosáhli jen drobných ústupků (více čtěte zde).
„Celkově se zdá, že oproti původním ambicím je současná dohoda jen velmi slabým odvarem. Ve všech bodech, od příspěvků pro imigranty po schopnost Británie vetovat evropskou legislativu, musel Cameron částečně ustoupit, což může v červnu posílit volbu směrem k odchodu z Unie,“ myslí si analytik Saxo Bank John Hardy.
Podle něj není jisté, co by vlastně Velká Británie odchodem z EU získala, protože do Unie není tak hluboce integrovaná. „Má většinu výhod – zejména volný obchod – a přitom si stále udržuje vlastní měnu, vlastní odvětví finančních služeb se samostatnými pravidly – to vše za cenu zhruba 1 % HDP,“ dodal Hardy.
Fotogalerie |
Nervozita z možného vystoupení Británie z EU se projevuje i na trzích. Britská libra je k americkému dolaru nejslabší za sedm let. Tlak na britskou libru však trvá už delší dobu. Letos měna vůči dolaru ztratila čtyři procenta.
Řada lidí na trhu má obavy, že by takzvaný brexit oslabil pozici britské měny i zahraničního obchodu s Evropskou unií.
Důsledky brexitu by pocítila Británie, ale i EU. Podle studie banky Société Génerale by se HDP eurozóny v příštích deseti letech snížil až o 0,25 procenta. Bolestivější by byl odchod pro ostrovní království, které by ztratilo v další dekádě z hospodářského růstu půl až procento ročně (více čtěte zde).