Od 18. července se začal v praxi naplňovat jeden z nejprestižnějších projektů nového bavorského premiéra Markuse Södera. Do kontrol na hranicích mezi Bavorskem a Rakouskem se totiž také zapojili příslušníci nově vzniklé bavorské hraniční policie. Zemská vláda, tvořená Křesťanskosociální unií (CSU), si od ní slibuje účinnější boj proti přeshraniční kriminalitě a ilegální migraci, což má zvýšit pocit bezpečí místního obyvatelstva. Dosud probíhaly v Bavorsku kontroly, které začaly na podzim 2015 v souvislosti s migrační krizí, na třech hraničních přechodech.
Jak nedávno uvedl list Rheinische Post, zadržela spolková policie během pěti měsíců letošního roku na německých státních hranicích přes 18 tisíc ilegálních běženců, přičemž čtvrtina z nich byla zajištěna v blízkosti Rakouska.
Novou bavorskou pohraniční jednotku zatím tvoří 500 policistů a počítá se s tím, že jejich počet se v nejbližších letech zdvojnásobí. Jejímu zřízení předcházela intenzivní debata, ve které šlo o vymezení jejích pravomocí ve vztahu ke spolkové policii, do jejíž kompetence ochrana hranic patří. Jasno do toho vnesl až teprve nedávno německý ministr vnitra Horst Seehofer s tím, že hlavní rozhodovací pravomoc mají mít nadále spolkoví policisté. Jejich bavorští kolegové nebudou moci například vracet zadržené ilegální běžence zpět do Rakouska.
Seehofer, který je šéfem CSU a do letošního března sám vedl bavorskou vládu, Söderův projekt ochrany hranic proto od samého začátku podporoval i přes výhrady některých vládních kolegů. V praxi to má vypadat tak, že příslušníci bavorské hraniční stráže mají svá stanoviště několikrát za den měnit, aby je nebylo možné předem odhalit. Mají se zaměřit na silnice všech kategorií, včetně okresních komunikací.
Bavorský premiér Söder prohlásil v dubnu při prezentaci programu své vlády, že hraniční policie by měla časem kontrolovat i hranici s Českem. Celkem má Bavorsko se sousedy na jihu a na východě přes 90 hraničních přechodů. Vláda v Mnichově plánuje nasadit na jejich kontrolu drony.
Vše kvůli podzimním volbám?
Od konce druhé světové války až do roku 1998 bylo Bavorsko jedinou německou spolkovou zemí, která měla vlastní pohraniční jednotku, působící souběžně s celostátní hraniční policií. Vstupem Německa do schengenského systému byla ovšem zrušena.
Premiér Söder při návštěvě hraničního přechodu Kirchdorf na jihu Bavorska odmítl kritiku, že obnovení hraniční policie je motivováno výlučně bojem o hlasy voličů před říjnovými parlamentními volbami v Bavorsku. „Chceme vyslat jasný signál mezinárodním skupinám převaděčů a pašeráků lidí, že se nevyplatí překročit spolkové hranice a že ještě méně se tak vyplatí učinit v Bavorsku,“ uvedl premiér.
Premiér Söder při návštěvě hraničního přechodu Kirchdorf na jihu Bavorska odmítl kritiku, že obnovení hraniční policie je motivováno výlučně bojem o hlasy voličů před říjnovými parlamentními volbami v Bavorsku.
Výsledky loňských německých voleb v pohraničních okresech jižního Bavorska naznačily, že v místech, jež čelila na podzim 2015 největšímu náporu běženců, dopadla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) nejlépe.
Cílem křesťanských sociálů je obhájit absolutní většinu mandátů, která by jim umožňovala vládnout bez koaličního partnera. I proto v posledních týdnech její politici, včetně Seehofera, stupňovali tlak na vládu v Berlíně, aby přitvrdila v migrační politice.
Průzkumy ovšem zatím nenasvědčují tomu, že by voliči, zklamaní z dřívější politiky křesťanských sociálů, se k nim začali opět vracet. Pokud by se v Bavorsku volilo nyní, hlasovalo by pro CSU necelých 40 procent voličů, což je o sedm procent méně než v roce 2013. Na druhém místě by se umístila AfD se 14 procenty, těsně následována Zelenými. Sociální demokraty (SPD), kteří mají v Bavorsku tradičně slabou pozici, by volilo 12 procent.