Dosáhnout na bydlení je kvůli stále přísnější regulaci České národní banky složitější. Navzdory tomu chce mladá generace Čechů ve věku 18 až 29 lety bydlet ve vlastním. Podle průzkumu Ipsos pro Broker Consulting si vlastní bydlení plánuje pořídit asi 83 procent dotázaných. A téměř 39 procent z nich počítá, že by jim vlastní domek či byt mohl v budoucnu generovat příjmy z pronájmu. „V posledních letech jsme si zvykli, že téma vlastního bydlení se týká všech věkových kategorií, včetně těch nejmladších,“ říká Mariana Kuckirová, analytička společnosti Broker Consulting.
Problémem je, že jde často o lidi na počátku kariéry, kteří jednak nemají dost naspořených prostředků na získání úvěru, jednak jejich plat nestačí na splátky například větší nemovitosti. Velká část mladých se ale podle průzkumu v podmínkách, za kterých jim banka může půjčit, vůbec neorientuje.
Nezbytnost edukace
Mladí lidé do 30 let se nevzdávají snu o vlastním bydlení, přestože je kvůli doporučením České národní banky oproti minulosti mnohem obtížnější na hypotéku dosáhnout. Často jim totiž na to nestačí ani jejich současné příjmy, protože jsou často na počátku své kariéry. Byt či domek si přitom plánují pořídit čtyři z pěti lidí ve věku 18 až 29 let. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting.
Edukace nejmladší generace o podmínkách hypotečních úvěrů je nezbytná, protože až 40 procent mladých lidí se domnívá, že zbývající část pořizovací ceny nemovitosti mohou financovat buď formou neúčelového spotřebitelského úvěru, nebo úvěrem ze stavebního spoření
Anketa ukázala ještě jednu věc: mladí Češi se příliš neorientují v podmínkách, za kterých jim banka může půjčit. Například to, že by jim banka měla maximálně půjčit 80 procent z hodnoty nemovitosti, ví jen zhruba třetina z nich. S půjčkou ve výši 90 procent pak počítalo necelých 15 procent mladých respondentů, i když banky takto vysoký úvěr poskytují jen málokomu.
„Že je edukace nejmladší generace o podmínkách hypotečních úvěrů nezbytná, dokazuje, že až 40 procent mladých lidí se domnívá, že zbývající část pořizovací ceny nemovitosti mohou financovat buď formou neúčelového spotřebitelského úvěru, což uvedlo asi 16,4 procenta dotázaných, nebo úvěrem ze stavebního spoření. Ten uvedlo jako způsob dofinancování asi 24 procent z nich,“ popisuje Mariana Kuckirová, analytička z Broker Consulting.
„Tato varianta je velmi riziková z hlediska celkového dluhového zatížení žadatele a právě zpřísnění podmínek platných od loňského října by mělo tomuto předlužování zabránit,“ vysvětluje. Od loňského podzimu totiž platí zásadní zpřísnění podmínek pro přiznání hypoték, které bere v úvahu celkové zadlužení žadatele.
Diskriminace regulací
Úhrnný dluh zájemce o úvěr, do něhož se započítává i částka, kterou si chce půjčit od banky na bydlení, by neměl překročit devítinásobek toho, co ročně vydělá. Navíc měsíční výdaj na celkové splátky všech dluhů by podle požadavků ČNB neměl přesáhnout 45 procent jeho čistého měsíčního příjmu. Zkrátka, jakýkoli další dluh zásadním způsobem omezuje, na jak drahou nemovitost takový člověk dosáhne. Už delší dobu pak platí požadavek, aby zájemci o úvěr financovali nákup dané movitosti částečně z vlastních zdrojů.
Principy regulace dopadají nejvíc na skupinu mladých, kteří jsou tím více diskriminováni než starší lidé. největší problém je Praha, pak Brno a problém může být i v dalších větších městech, kde jsou ceny bytů vysoké. Ale Praha jednoznačně vyčnívá a pro mladé, kteří se nemohou opřít o rodinu, je regulace v podstatě stopkou.
„Principy regulace dopadají nejvíc na skupinu mladých, kteří jsou tím více diskriminováni než starší lidé,“ věří Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance. „Ten největší problém je Praha, pak Brno a problém může být i v dalších větších městech, kde jsou ceny bytů vysoké. Ale Praha jednoznačně vyčnívá a pro mladé, kteří se nemohou opřít o rodinu, je regulace v podstatě stopkou. Ceny bytů jsou zde enormní a nejenom mladí, ale dnes i slušně vydělávající střední třída musí hledat řešení mimo Prahu,“ dodal.
Problémy rozhodně nejsou plošné. Například mladí na severu Čech mají mnohem menší problém, což je dané především tím, že byty jsou zde i čtyřikrát levnější než v metropoli. „Limity LTV (poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti; pozn. red.) jsou sice teoretickým problémem z hlediska nízkých úspor mladých lidí, ale z hlediska současné praxe vidíme, že ne až tak nepřekonatelným.
Mladým lidem jsou často ochotni pomoci rodiče ať již finančními prostředky, či poskytnutím dodatečné zástavy,“ doplňuje pak Josef Rajdl, hypoteční specialista společnosti Fincentrum. Zajímavé je, proč si mladí chtějí nemovitosti pořídit. Podle průzkumu společnosti Broker Consulting téměř 39 procent dotázaných vnímá nemovitost jako prostředek pro generování dalšího příjmu formou pronájmu. Ve věku 18 až 23 let plánuje pronajímat nemovitost skoro každý druhý, ve věku 24 až 29 let asi každý třetí. Zhruba 22,5 procenta respondentů považuje vlastnictví nemovitosti za základní životní potřebu, což si myslí spíše muži než ženy.