Před třemi desítkami let se v zásadě šťastnou shodou okolností v Československu sešla vzácná kombinace technického talentu, osobní píle a podnikatelského štěstí. Díky tomu vznikly firmy jako pražský Avast, brněnské AVG a bratislavský Eset a naše země je světovou špičkou v počítačové bezpečnosti. Můžeme říkat, že Češi brání kybersvět. Úplně stejně se kdysi stalo, že jej obouvali, nebo ještě dříve se naše země stala jedním z průkopníků automobilismu, z čehož ostatně těžíme dodnes.
Dnes máme další a velmi podobnou příležitost stát se na léta světovou špičkou, získat nové firmy, peníze do ekonomiky, prosperitu a vyšší platy pro všechny. Díky partě nadšenců se z Prahy stalo jedno ze světových center kryptotechnologií, známých běžným lidem spíše podle první z kryptoměn – bitcoinu a jeho klonů. Nejde však právě o tyto v mnohém kontroverzní virtuální peníze, ale o technologii, na které stojí, jménem blockchain. K jejímu využití vyzývali před rokem na stránkách Lidových novin nadcházející člen bankovní rady ČNB Aleš Michl a komentátor Jan Klesla v článku nazvaném Blockchainová republika.
Spojili jsme se proto v iniciativě Blockchainrepublic.cz a má za cíl vybudovat z Prahy a Česka centrum této technologie budoucnosti pro celou EU, podobně jako na tom dnes usilovně pracuje třeba Švýcarsko. Kouzlem blockchainu je, že nepotřebuje jedno centrum, jeden klíčový uzel a slibuje obrovské úspory například v dopravě a logistice. Největší světoví obři, jako je jednička v námořní dopravě – dánský Maersk –, na něm usilovně pracují a investují do něj obrovské peníze. Není divu, dvacet až čtyřicet procent ceny na posílání zboží od triček až po automobily dnes tvoří administrativní náklady. Pro malou, otevřenou a na exportu a obchodu stojící ekonomiku, jako je ta česká, je to přirozeně obrovská příležitost.
Velké české banky
Možností využití technologie, která se dnes označuje dokonce za „novou generaci internetu“, je obrovské množství. Právě na obchod se zaměřuje například sdružení we.trade, v němž jsou mimochodem zastoupeny mateřské koncerny nejvýznamnějších tuzemských bank – České spořitelny, Komerční banky, ČSOB i UniCreditu. Obrovské příležitosti jsou právě ve světě peněz a financí, odkud ostatně tato technologie vzešla. Právě z těchto důvodů naše iniciativa staví na spojení České fintech asociace, která sdružuje finanční inovátory, Svazu průmyslu a dopravy ČR, jenž už sto let pomáhá rozvíjet páteř naší ekonomiky, 6D Academy, zaměřující se na modernizaci byznysu, a dalších partnerů, včetně technologického obra IBM.
Jedním z největších překážek pro blockchainové projekty jsou zastaralé zákony, které vznikaly v době, kdy se o podobné technologii ještě nikomu ani nesnilo. Jednoduše, aby fungoval mezinárodní obchod, musí tuto technologii znát právní systém.
Česko a Praha mají všechny předpoklady stát se přímo jedním ze světových center decentralizovaných technologií, nesmí nám ale ujet vlak, který už zrychluje. Nemůžeme v žádném případě čekat, až se rozhoupe Brusel nebo nás předběhnou třeba opět Estonci, či dokonce naši nejbližší sousedé ze Slovenska, kteří se také do této soutěže už zapojili. Musíme pro to rychle vytvořit podmínky a neobejdeme se bez spolupráce se státem. Na rozdíl od ostatních odvětví potřebujeme přijmout vstřícnou a moderní právní úpravu a přesvědčit tak investory, podnikatele a hlavně mladé talenty z celého světa, že právě u nás je to pravé místo.
Jedním z největších překážek pro blockchainové projekty jsou zastaralé zákony, které vznikaly v době, kdy se o podobné technologii ještě nikomu ani nesnilo. Jednoduše, aby fungoval mezinárodní obchod, musí tuto technologii znát právní systém a všichni si musí být jisti, že v případě problémů a sporů se u soudu dovolají zastání, a to rychle a efektivně. Právě kvůli naprosté jistotě se dodnes v advokátních kancelářích a velkých bankách používá pro uzavírání i miliardových mezinárodních smluv prostě stařičký fax.
Chceme proto, aby Česko jako jedno z prvních přijalo rodící se mezinárodní standardy, hlavně pro oblast mezinárodního obchodu a služeb, především takzvaný modelový zákon (MLETR) z pera Komise OSN pro právo mezinárodního obchodu UNCITRAL. Zvláště když se na jeho dojednávání významně podíleli čeští zástupci z ministerstva průmyslu a obchodu, můžeme být v této oblasti napřed. Pozitivně se k úpravě paragrafů staví i například ministerstvo financí a potřebnou změnu zákonů obsahuje i nedávno schválená vládní strategie Digitální Česko. Zdá se tedy, že je vše na dobré cestě, je to ale jen začátek.
Není lék na všechno
Technologii blockchain mohou využít firmy i stát a v neposlední řadě neziskový sektor. V každém sektoru se dají nalézt příklady, kdy si lidé nebo podnikatelé mohou vyměňovat informace, dokumenty nebo i peníze napřímo, nemusí zbytečně využívat státní úřad nebo třeba notáře či banku. Šetří se tak náklady a elegantně řeší obtížné problémy. Několik států již například pracuje v rámci iniciativy EU na blockchainové databázi diplomů. I u nás máme neblahé zkušenosti s různými „lžidoktory“, a to i z nedávné doby. Mnohem důležitější je to ale i pro firmy, které si žádají ověřování kvalifikace svých zaměstnanců, a to především těch zahraničních, jichž právě u nás potřebujeme stále více, aby se naše hospodářství nezadrhlo. Proč proto ale budovat drahou centrální databázi, nedejbože další evropský úřad, když může přijít ke slovu decentralizovaná technologie? Vysoké školy budou do blockchainového registru zapisovat své absolventy, dohlédnou na to ministerstva školství a akreditační komise jednotlivých zemí a firmy i lidé do ní budou moci kdykoliv, rychle a bez nákladů nahlížet. Tímto způsobem může technologie blockchainu pomoci modernizovat státní správu, o což se snažíme už řadu let. Současná vláda to označila za jednu ze svých hlavních priorit. V oblastech, jako je ověřování totožnosti nebo veřejné rejstříky a mnoho dalších, můžeme nejen dodělávat domácí úkoly, které měly už být dávno hotové, ale být naopak průkopníky.
Hlavní těžiště má samozřejmě být v byznysu a soukromých projektech, sám stát ale může jít příkladem. Nepotřebujeme finanční podporu, startupy vzniknou samy, podniky – včetně malých a středních – technologií, které jsou veřejně a bezplatně dostupné všem, využijí samy, můžeme jim ale pomoci jinak. Především je potřeba pochopit, že blockchain není univerzální zázračný lék na všechno, existuje mnoho příkladů, na co se nehodí a na co je lepší stará dobrá centrální databáze. Existuje ale řada takových případů, jako jsou například právě diplomy, které jsou pro něj jak dělané. A právě takové projekty budeme vyhledávat, podporovat, upozorňovat na ně i světové investory a vytvářet pro ně podmínky. A to zejména ty s evropským a světovým přesahem, abychom ukázali, že Češi mohou být nejlepší! Doufáme, že za další rok budeme moci konečně napsat: Vítejte v České blockchainové republice!
Na článku spolupracovala rovněž Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.