Kdy konečně vláda Petra Nečase vyrukuje s úžasnými nápady a následně i opatřeními, jež přinesou růst české ekonomice? Tato otázka padá skoro denně z úst různých lidí, především podnikatelů. Naposledy na vládu apeloval bývalý bankéř a předseda Sdružení Czech Top 100 Jan Struž, aby přijala nějaké prorůstové programy, nikoliv jen škrtací.
Očekávání je velké, jenže krom pár tezí, které se zhruba před měsícem objevily v médiích, se zatím nic konkrétního neobjevilo. Podle vládních zdrojů ČESKÉ POZICE se bude do konce června na návrzích ještě pracovat. Znamená to, že příslušné prorůstové zákony mohou poslanci schvalovat někdy na konci podzimu, ale nejspíše až na jaře 2013. Až opatření zafungují, uběhne minimálně další půlrok, a tak hrozí, že ekonomika České republiky bude stagnovat i v příštím roce.
Nač kulhá NERV?
Není divu, že vláda sází na NERV, protože když mezi ministry není nikdo s ekonomickým vzděláním a rozumy se někde brát musí
Při vytváření prorůstových nápadů kabinet ve značné míře sází na svoji Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Není divu, protože když mezi ministry není nikdo s ekonomickým vzděláním, rozumy se někde brát musí. Petr Nečas se sice chlubí tím, že NERV byl vlastně jeho nápad, zdá se nám ale, že složení tohoto orgánu je velice problematické. Jakoby kulhal na jednu nohu, a to pořádně, někdy to vypadá, že další nohy ani neexistují.
V poradním orgánu vlády sedí zejména finančníci zahraničních bank: Vladimír Dlouhý z Goldman Sachs (USA), Jiří Rusnok z ING (Nizozemí), Pavel Kysilka a Petr Zahradník z Erste (Rakousko), Tomáš Sedláček z KBC (Belgie) či Vladimír Bezděk z PPF Generali (Nizozemí a Itálie). Ekonom Pavel Kohout, který nyní pracuje pro Partners (firma obchoduje s finančními produkty), byl dlouhá léta zaměstnancem PPF. Expert Miroslav Zámečník byl ještě donedávna rovněž placen firmou, která patřila miliardáři Petru Kellnerovi. Koho ve skutečnosti zastupuje vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl, není jasné, doufáme, že nehájí zájmy finančních dobrodruhů z Key Investments. Zbytek NERV jsou ekonomičtí teoretici.
S takovým složením svého klíčového poradního orgánu musí mít vláda dva zásadní problémy, ale nechce je vidět. Všeobecně platí, že taková převaha finančníků v NERV nemůže v dnešní době vzbuzovat velkou důvěru lidí. Problémy jsou však praktičtějšího rázu.
Za prvé:
Zmínění finančníci mají pracovní smlouvy se svým zaměstnavatelem, tudíž – aniž by se jim to dalo mít za zlé – primárně pracují v jeho zájmu. Těžko je tedy představitelné, že by české vládě navrhli alespoň jediné opatření, které by snížilo zisk těchto finančních domů byť o jediný eurocent, natožpak aby premiérovi Nečasovi přinesli návrh na zdanění finančních operací.
Také nikde není psáno, že to, co je superbyznys pro banky, penzijní fondy a pojišťovny těchto zahraničních finančních skupin, je automaticky superbyznysem i pro obyvatelstvo České republiky. A to, co je pro tyto finanční skupiny nevýhodné, nemusí být automaticky nevýhodné i pro naši zemi.
Navíc členové NERV dostávají z různých resortů a státem ovládaných firem, kde sedí v dozorčích radách, neveřejné dokumenty, což by mohlo znamenat, že zahraniční finanční instituce v předstihu vědí, co stát v různých sektorech krátkodobě či dlouhodobě chystá. Je to dobře? Jak pro koho.
Za druhé:
Varující je totální absence zástupců výrobní sféry v NERV. A není to problém proto, že drtivá část lidí je přesvědčena o tom, že globální hospodářskou krizi působily banky, které vydělávaly peníze jen díky spekulacím a nesmyslným poplatkům, místo toho, aby přijatelnými sazbami úvěrovaly nápady podnikatelů. Jenže proč v NERV nesedí nikdo za skvělé české podnikatele z průmyslu, stavebnictví, energetiky, zemědělství, technologických, obchodních či dopravních firem, je skutečně záhada. Podniky, které produkují hmatatelné zboží, chcete-li továrny, které podle progresivních ekonomů i politiků mají vyvést svět z krize, nemají v NERV nikoho. Kde je pak záruka, že jejich nápady a požadavky budou ve vládních návrzích zohledněny?
Různá podnikatelská sdružení sice vládě a jednotlivým resortům nabízejí recepty, jenže tyto svazy jsou chudé, málo organizované, lobbisticky slabé a hlavně postrádají významné osobnosti. V čele těchto svazů nestojí lidé, kteří když vytočí premiérovo číslo, ten přeruší jednání vlády. Ať zvedne ruku, koho na první dobrou napadne jméno šéfa Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tak málo? Vidíte!
Stačilo by se řídit prvním bodem podnikatelského desatera
Politické riziko je přitom pro vládu docela značné, za rok a půl vypukne volební kampaň a čelní představitelé vládní koalice zatím podnikatelské sféře nic atraktivního nenabídli. Jen škrty a zvyšování daní. Přitom se stačí řídit podnikatelským desaterem, jehož prvním bodem je věta: Snadněji vyděláš tisíc korun, než tisíc korun ušetříš. Co tedy dělat, když ve vládě nesedí nikdo, kdo by mohl prorůstová opatření vymyslet, a když složení NERV není diverzifikované?
Jeden návrh bychom měli
Nemáme na mysli Mezinárodní měnový fond, Světovou banku, EBRD, ale ani OECD
Česká vláda by se měla obrátit na někoho, kdo u nás nemá žádné podnikatelské ani politické zájmy a kdo recept na úspěch – byť ne zadarmo – přímo nabízí na stříbrném podnosu. Nemáme na mysli Mezinárodní měnový fond, Světovou banku, EBRD, ale ani OECD. Tyto instituce kromě privatizace, liberalizace a deregulace nabízejí ještě další škrty. Místo, odkud by česká vláda mohla vzít inspiraci, se nachází ve velice úspěšné zemi, která je na žebříčku konkurenceschopnosti, podle Světového ekonomického fóra, druhá hned za Švýcarskem (Česká republika je na 38. místě).
Ta země se jmenuje Singapur. Tam ve spolupráci šestnácti ministerstev a šedesáti dalších subjektů vznikla firma, která prodává recepty na úspěchy a nabízí různé možnosti spolupráce na místě realizace nápadů. Název společnosti je Singapore Cooperation Enterprise (SCE), více o ní, pane premiére Nečasi, najdete na té adrese: http://www.sce.gov.sg/aboutUs.asp.
Společnost SCE spolupracuje s mnoha zeměmi světa, zejména s Čínou, Ruskem, Brazílií, ale i s arabskými, jihoamerickými a africkými vládami. A zákazníci stojí ve frontě. Jeden příklad za všechny: SCE podepsala v květnu 2008 smlouvu o přeměně země s Rwandou, která byla po strašidelné genocidě v roce 1994 jako absolutně beznadějný africký stát prakticky odepsána. A co se po spolupráci s SCE stalo? Ekonomika Rwandy v roce 2011 rostla už o téměř osm procent!
Proto ČESKÁ POZICE navrhuje vládě, aby rychle vyslala do společnosti SCE delegaci, jejíž členové by se mohli minimálně zeptat, co by podle názoru singapurských expertů mohlo růst české ekonomiky nastartovat. Co bychom tímto pokusem ztratili? Ani česká hrdost by nebyla pošramocena. Právě naopak: Po nastartování nevídaného mnohaprocentního stabilního růstu naší ekonomiky by jen narostla.
Jenže zůstaňme při zemi. Pravděpodobnost, že vláda něco takového udělá, je nula. Vyčkejme, co nám slavný NERV na podzim podle receptů zástupců zahraničních finančních skupin uvaří a upeče. Dobrou chuť!