Nezaměstnanost je nízká a počet volných pozic nahlášených na pracovní úřady zlomil v dubnu rekord. Na první pohled to vypadá, že situace je zoufalá, protože firmy nemají šanci nové lidi najít. Dubnový průzkum JobsIndex, který provedla firma LMC, však naznačuje, že to může být i jinak.

Lidí ochotných změnit práci je totiž dostatek, firmy by tak měly naslouchat, co potřebují, a snažit se jim vyjít vstříc.

Na smlouvu je nyní zaměstnáno 4,3 milionu lidí. Téměř 40 procent z nich však není se svou prací spokojeno. Důvodů je hodně - vedle nízké mzdy, která pětině lidí nestačí na uživení rodiny, jsou to i psychologické aspekty, jako je nedostatek respektu a ocenění, přetěžování prací, nedostatečná motivace či rutina. V absolutních číslech to představuje 1,7 milionu lidí, kteří by byli ochotni změnit práci, kdyby objevili lepší nabídku.

Dvanáct procent zaměstnanců je přitom podle průzkumu znechuceno v práci natolik, že v současnosti aktivně hledají nové místo. Většina z nich (82 procent) hledá nové zaměstnání proto, aby si finančně polepšila - nejčastěji minimálně o dvacet až třicet procent.

Pro třetinu lidí je stěžejní to, aby měli větší flexibilitu v práci, tedy mohli si rozvrhnout pracovní dobu podle svých potřeb či pracovat na částečný úvazek. Pro třicet procent lidí je důležitá také dostupnost nového zaměstnavatele, tedy jak dlouho a případně jak k němu budou muset dojíždět. Pro devět z deseti lidí je důležité, aby cesta do práce trvala maximálně 45 minut. 

"Vedle doby strávené cestou do práce je však důležitý i způsob, kterým se lidé do zaměstnání dopravují. Pokud mají vlastní auto a nemusejí tak hlídat odjezd vlaku, jsou uvolněnější a tolik to neřeší, ale kdo je odkázaný na veřejnou dopravu, tak ocení, pokud firma sama zorganizuje odvoz do práce a domů," říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz, Práce.cz či Seduo.cz.

Podle něj by firmy obecně měly přáním lidí více naslouchat a pochopit, že to nejsou pouze ony, kdo si může diktovat podmínky. Situace na pracovním trhu se totiž výrazně změnila a zaměstnanci se stávají rovnocennými partnery, kteří si vybírají, kam půjdou pracovat.

Firmy hledají "supermany"

Řada firem však tuto změnu nechápe a komunikuje se zájemci o práci špatně. Většina inzerátů začíná řadou přísných kritérií, která musejí zájemci o práci splňovat. Například většina společností požaduje aktivní znalost angličtiny - v praxi však aktivně anglicky komunikuje podle Dombrovského zhruba jen desetina zaměstnanců, takže tento požadavek dopředu vylučuje řadu jinak schopných lidí.

Špatně je však inzerováno i to, co firmy nabízejí. Informace se obvykle krčí na konci inzerátu a omezují se na obecná klišé o tom, že "zaměstnance čeká příjemný kolektiv, zajímavá práce a kariérní růst" bez jakéhokoliv bližšího upřesnění. A ačkoliv je pro většinu lidí nejdůležitějším parametrem výše výdělku, jen pětina firem na portálu Jobs.cz ukáže výši nabízené mzdy. 

"To je špatně. Firmy hledají supermany, kteří neexistují, a přitom nechtějí říci, kolik jim jsou za to ochotny zaplatit a jaké další benefity jim jsou připraveny nabídnout," říká Dombrovský. Dobře podle něj se zájemci o zaměstnání komunikuje zhruba jen desetina firem a právě ty nemají se sháněním nových lidí potíže. Ostatní firmy to neumějí, a dokud se samy nezmění, nové pracovníky budou hledat těžko.

Mzdy musí vzrůst

Firmy nechtějí zveřejňovat výši nabízených výdělků často proto, že by následně musely přidat i stávajícím zaměstnancům, kteří někdy paradoxně vydělávají méně, protože přišli do firmy v době, kdy velká sháňka po nových pracovnících nebyla.

S růstem mezd však musejí tuzemské firmy podle experta LMC počítat. Češi totiž mají v rámci Evropské unie jeden z největších rozdílů mezi produktivitou své práce a výší mzdy, kterou za ni dostanou.

Podle posledních čísel Eurostatu dosahoval hrubý domácí produkt na osobu 87 procent průměru EU. Česko si tím drží nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku. Ve výši výdělků však Češi za ostatními evropskými státy zaostávají. Jejich kupní síla dosahuje podle průzkumu GfK necelých 60 procent evropského průměru. Lépe se mají například Slovinci či Slováci, ale i obyvatelé Estonska a Litvy.

"Aby se pracovní trh rozhýbal, musejí firmy zvýšit svým zaměstnancům mzdy a dát jim větší svobodu a důvěru, aby mohli lépe nakládat se svým časem," je přesvědčený Dombrovský. Podle něj by bylo ideální, pokud by lidé vydělávali stejně jako dosud, ale úvazek by se jim snížil na 60 procent. "To je ale sci-fi," dodává.