Věnovat dítěti při narození zlatou či stříbrnou minci nemá takový půvab jako kdysi. Část Čechů je ale dál pokládá za zajímavý vstup do života. Nabídka je pestrá. Kdo chce na mincích vydělat, měl by preferovat ty starší a počítat s delší dobou investice. Investor má dvě možnosti. Může si koupit investiční mince, například rakouský Wiener Philharmoniker nebo kanadský Maple Leaf, jejichž hodnota kopíruje cenu některého z těchto kovů. Nebo mince s určitou uměleckou hodnotou.

Tato kritéria splňují pamětní zlaté a stříbrné mince vydávané ČNB. I jejich hodnota vychází, jako u investičních mincí, z ceny drahého kovu, z něhož jsou vyrobeny. Důležitou roli ale hraje motiv, kvůli němuž je banka vydala. Kromě toho si lze koupit mince či medaile, které nabízejí mincovny a specializované firmy.

Seznam mincí, které hodlá ČNB vydávat, najdete v jejím pětiletém emisním plánu na webu banky. Vychází z doporučení skupiny odborníků. Jde o stříbrné mince s nominální hodnotu 200 nebo 500 korun, u zlatých činí pět a deset tisíc korun. ČNB je prodává přes smluvní partnery, jejichž seznam je rovněž na webu, a to dráže, než je jejich nominální hodnota. Loni vydanou zlatou minci s nominální hodnotou 5000 korun s motivem Žďákovského obloukového mostu lze například do 29. února koupit v běžné kvalitě za 14 787 korun, ve špičkové je o 300 korun dražší. Podobné je to u dalších zlatých a stříbrných mincí nabízených centrální bankou.

Pozor na certifikát a DPH

Obchodníci, kteří mohou díky dohodě s ČNB klientům tyto mince prodávat, si stanoví vlastní cenu, kterou najdete na jejich webu. Vše podstatné o minci by měl obsahovat certifikát potvrzující její pravost. Při nákupu zlatých a stříbrných mincí si je třeba také ověřit, jak je to s platbou DPH při jejich případném prodeji.

Z prodeje zlatých pamětních mincí, vydaných centrální bankou, se DPH neplatí. Daň se nevztahuje ani na případy, kdy chce klient prodat zlaté mince vydané některou z domácích mincoven v nominální hodnotě, pokud je emitovala díky zahraniční licenci. Což je případ některých mincí, které nabízí třeba Česká mincovna. Kdo chce prodat zlatou medaili, musí počítat s 21procentní DHP. Jestliže ale byla vydána v malém množství a je o ni zájem, může investor i tak vydělat.

Při prodeji stříbrných mincí se platí DPH, včetně těch, které vydala ČNB. Daň se ale hradí jen z částky, která převyšuje nominální hodnotu mince.

Zájemce o mince by si tedy měl nechat při nákupu vysvětlit, zda či jakou bude při prodeji platit DPH. A pokud je bere jako investici, vzít tento fakt v úvahu.

Při koupi mince hraje důležitou roli renomé obchodníka, od něhož nakupujete, a náklad. V případě ČNB může činit u jedné emise stříbrných mincí až 30 tisíc kusů, u zlatých polovinu tohoto počtu. Kolik jich banka vydá, závisí na objednávkách smluvních partnerů.

Letos může být zájem například o stříbrnou minci k 125. výročí Zemské jubilejní výstavy, příští rok k 300. výročí narození Marie Terezie. Oblíbené mohou být zlaté mince s nominálem 10 tisíc korun, které má ČNB vydat ke vzniku Československa v roce 2018.

Pokles zájmu o špičkovou kvalitu

Zájem o mince je podle obchodníka a sběratele Jiřího Vandase setrvalý. Dříve se kupovaly hlavě mince špičkové kvality proof, nyní roste poptávka po běžné kvalitě. Podle Vandase je to částečně kvůli vysokým nákladům, někdy je také problém "udržet kvalitu" nových mincí. Na zlatých mincích se časem objevují drobné skvrny nebo na ně nelze sáhnout bez poškození, stříbrné mince zase oxidují a v kvalitě proof se obtížně udržují.

V poslední době podle Vandase náklady řady mincí vydávaných ČNB mírně klesly. Výdělky obchodníků nebývají velké. Vzhledem k počtu firem, které se tomuto oboru věnují, a velkému množství internetových nabídek příliš nevydělají ani sběratelé. Úspěšných mincí tak výrazně ubylo. "Na vyprodaných emisích bylo možné vydělat u mince desítky korun, některé se prodávají pod cenou, za kterou byly vydány," upozornil Vandas.

Lákají mince z první republiky

Nejoblíbenější jsou nyní podle Vandase zlaté mince z první republiky, například dukáty Karla IV. "Cena sady těchto mincí v poslední době přesáhla 300 tisíc korun, jednotlivé dukáty stojí u běžného ročníku přes 20 tisíc. Zájem je i o zlaté mince Františka Josefa I.," dodal Vandas.

 Malý zájem je naopak o zahraniční mince, které Češi příliš neznají. Preferují spíše starší "osvědčené" kusy vydané do 50. let minulého století, které jsou v katalozích. Jinak je tomu podle Vandase, soudě alespoň podle přívalu reklamy a nabídek České mincovny a Pražské mincovny, u zlatých medailí. Lidé se nechají přesvědčit, aby kupovali zlaté Karly, Václavy nebo Masaryky v "jedinečném provedení, nízkém nákladu a výhodné investici". Po několika letech se ale může stát, že skončí u zlatníků.

Objevuje se rovněž řada replik, například unikátních svatováclavských dukátů z Kremnice z roku 2014, tedy přesných kopií svatováclavských dukátů z první republiky. Zájemce podle Vandase nezarazí ani fakt, že uvedený stát, tedy Československo, přes 20 let neexistuje. Sám proto stále více preferuje opravdu staré mince, hlavně české, nejlépe ze 17. století, kde je hodně zajímavých typů, například platidla z doby Ferdinanda II.

O mince se zajímá i hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček. Od dětství obdivoval mince, bankovky či ceniny, zejména západoněmecké marky. Když se začal zabývat finančním trhem, měl ke sbírání mincí z drahých kovů ještě blíže. Preferuje ražby ČNB, pokud možno zlatou variantu. Pro ty, kdo se o mince zajímají, může jít o počátek sbírky, ale i o pěkný dárek.

Když poroste poptávka, měl by stoupat náklad, v němž mince vycházejí, což není pro investora příznivé. Podle Vaníčka jde ale i o drahý kov, který by si měl dlouhodobě udržet svou hodnotu. Kdo chce na mincích vydělat, měl by tedy počítat s tím, že jde o dlouhodobou investici. Její budoucí hodnotu by pak neměl podle Vaníčka negativně ovlivnit ani jejich rostoucí náklad.