Jedním z nejdůležitějších důvodů pro změnu jsou přitom finance. „V současné atmosféře na trhu práce by se měly firmy zajímat, co jejich zaměstnance motivuje a z jakých důvodů se poohlíží po jiných pracovních nabídkách. Jen tak budou schopni včas reagovat a své lidi si udržet,“ nabádá Součková.
Podobně zaměřený průzkum si v srpnu zadala taky společnost NMS Market Research. V něm se sice tolik lidí k brzké změně zaměstnání nehlásí, ale většina dotázaných přiznala, že „pošilhává“ po lepším výdělku. Sedm z deseti respondentů uvedlo, že aktivně sledují pracovní nabídky, i když už zaměstnání mají. Polovina z nich si myslí, že by také v novém zaměstnání byli lépe ohodnoceni.
„Zejména ve věkové kategorii 25 – 34 let jsou si mladí lidé vědomi toho, že je o ně na trhu největší zájem. Zároveň stihlo už mnoho z nich nasbírat cenné zkušenosti, za které jsou v jiných firmách ochotni zaplatit, ale jejich stávající zaměstnavatelé je nechtějí dostatečně finančně ocenit,“ vysvětluje situaci Kamil Kunc z agentury NMS Market Research.
Lepší podmínky si umí vydobýt mladší ročníky
Ekonomická expanze se projevila i na výši platů. Nejvýrazněji se podle průzkumu přidávalo v domácnostech, kde čistý příjem překročil 40 tisíc korun. „Právě v této příjmové kategorii docházelo ke zvýšení platu nejčastěji,“ dodává Kunc.
Čtěte také |
Alespoň „trochu“ dostalo přidáno dalších 48 procent respondentů. Přesto jen málo lidí se odhodlá před změnou zaměstnání přijít za šéfem a říct si o zvýšení platu. „O přidání požádalo jen 21 % zaměstnanců, úspěšně pak od nadřízených z kanceláře odcházelo jen devět procent z nich,“ vysvětluje Kunc.
K častějším změnám jsou otevření zejména lidé mladších ročníků, kteří si umějí vydobýt takové pracovní podmínky, které jim vyhovují. Potvrdil to i průzkum. „Nejúspěšnější ve smlouvání byli vysokoškoláci v již zmíněné věkové kategorii 25–34 let,“ dodává Kamil Kunc.
Růst mezd očekává 77 procent lidí
I když se v minulém roce hojně přidávalo, hodně zaměstnanců setrvává ve firmách v očekávání dalšího vylepšení výplaty. „Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že růst mzdy očekává v průběhu následujících dvou let 77 procent respondentů našeho průzkumu, 15 procent pak požaduje její zvýšení o pětinu a více,“ přibližuje Součková z Grafton Recruitment.
Ale nejsou to jen peníze, které lidi táhnou jinam. Podobně demotivující jako neuspokojivá výplata je špatná organizace práce a nedobré vztahy v pracovním kolektivu. „Ženy a vysokoškoláky častěji demotivuje nedostatek uznání, zatímco muže zase omezená možnost kariérního růstu,“ cituje z průzkumu Součková. Nejčastěji z těchto důvodů odcházejí k novému zaměstnavateli lidé, kteří vydělávají více než 25 tisíc korun.
Flexibilita a práce z domova je v kurzu
Lidé chtějí, aby je práce bavila, a proto od ní očekávají flexibilitu spojenou s možností práce z domova nebo příjemný kolektiv. A jelikož je práce hodně a lidí málo, zaměstnavatelé musí svým pracovníkům vycházet vstříc. Týká se to i dělnických pozic.
„Flexibilita je u zaměstnanců velmi skloňovaným pojmem. Díky rozvinutým a dostupným technologiím, jako jsou internet, mobily a počítače, je dnes možné pracovat odkudkoliv. Pokud to pracovní náplň umožňuje, ale vedení trvá na povinné docházce na pracoviště, ztrácí u svých podřízených body a lidé přemýšlejí o změně,“ říká personalista Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.
Touha po větší pracovní volnosti má několik důvodů. Jednak se na trhu práce prosazuje generace mileniálů, která má vedle práce oproti svým starším kolegům přece jen větší nároky také na trávení svého volného času. Druhou důležitou skutečností je nízká nezaměstnanost. Ta pracovníkům dává více možností k vyjednávání o tom, kolik času mohou trávit prací z domova.
U dělnických profesí musí zase zaměstnavatelé vycházet vstříc požadavkům spojeným s pracovní dobou. Kdo se například chce více věnovat své rodině, nemá takový zájem o odpolední směny.
„Firmy však nesmí nabídky vůči zaměstnancům takzvaně přepálit. Až nastane krize, těžko se cokoliv z dohodnutých výhod škrtá,“ varuje Tomáš Surka. Lidé podle něj dnes více než dříve vyžadují, aby je práce bavila. Hledají v ní smysl a náplň svého života. A také adekvátní ohodnocení.
„Peníze však nejsou vždy na prvním místě. Velkou roli hraje nejen mzda a benefity, ale také náplň práce samotné, kolektiv a pracovní prostředí. Stále častěji se setkáváme s tím, že si člověk vybere méně ohodnocenou práci, protože požaduje více volnosti a času na své koníčky,“ doplňuje Tomáš Surka.