Německému hospodářství se stále daří, nabralo solidní tempo a tento trend by se měl podle Clemense Fuesta, prezidenta mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO), zachovat i příští rok. To za předpokladu, že se nedostaví nějaké velké překvapení, o které nebývá na globální scéně v posledních letech nouze.

HN: Německo by si mělo v příštím roce udržet solidní tempo hospodářského růstu. Co by mohlo tento příznivý trend narušit?

Pro Německo výrazně závislé na zahraničních trzích připadají v úvahu vnější rizika. Může to být třeba prudké ochlazení konjunktury v Číně, jejíž vývoj má na světové hospodářství stále větší dopad. Nebo to, že na Blízkém východě dále zesílí politická nejistota. A nelze vyloučit ani nějaký otřes na finančních trzích. Pak je zde nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie. Domnívám se, že brexit by měl na Evropu dramatické dopady, pokud by nastal scénář, který nazýváme "no deal". Spořádaný odchod z EU se sice projeví negativně, ale neočekávám, že bude znamenat nějaký prudký hospodářský propad.  

HN: V Německu skončil nezdarem pokus o vytvoření pestrobarevné většinové vlády. Nyní probíhají jednání o případném vytvoření velké koalice konzervativních stran CDU/CSU a sociálně demokratické strany (SPD). Na stole zůstává i možnost menšinové vlády konzervativců s podporou ostatních parlamentních stran. Co by více vyhovovalo firmám?

Nemáme, a ani nemůžeme mít, program velké koalice, neboť ještě nevznikla. Pokud se tak stane, předpokládám, že strany CDU/CSU a SPD, které byly v koalici předchozí čtyři roky, se více soustředí na politiku přerozdělování a méně na podporu hospodářského růstu. V úvahu připadají obě možnosti, osobně projevuji jisté sympatie vzniku menšinové vlády mající podporu dalších parlamentních stran. Myslím, že tato vláda by byla akceschopnější při prosazování potřebných reforem.

Clement Fuest (49)

Od dubna 2016 je prezidentem Ústavu pro hospodářský výzkum v bavorském Mnichově. Člen vědecké rady při spolkové vládě.

 

Předtím šéfoval Středisku pro evropský hospodářský výzkum v Mannheimu.

 

Má za sebou bohatou akademickou kariéru, přednášel například na Kolínské univerzitě nebo daňovou politiku v Oxfordu.

 

Sám se označuje za "ortodoxního liberála", který je proti tomu, aby se státní rozpočet sanoval vyššími daňovými příjmy.

 

Je také zastáncem přísnější kontroly migrace. Přínosní jsou podle něj jenom ti migranti, kteří získají v Německu potřebné vzdělání a kvalifikaci, což jim umožní plnohodnotně se zařadit na trhu práce. "Němci si mohou vybrat. Buď zachování sociálního státu, nebo nekontrolovanou migraci. Obojí nejde dohromady."

HN: Jste znám jako kritik velice uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky. Co by měla podle vás udělat?

Výrazně expanzivní politika ECB byla správná a potřebná, dokud bylo hospodářství eurozóny slabé a potřebovalo podpořit. Dnes je situace jiná. ECB učinila první krok, když omezila rozsah svých nákupů, ale to nestačí. Celý proces spojený s ukončením extrémně uvolněné politiky by se měl urychlit. Důležité ale je ho zvládnout tak, aby na finančních trzích nevznikly takové výkyvy, jež by měly negativní dopad na hospodářství.

HN: Doporučil byste příští české vládě, aby prosazovala zavedení eura?

Česko bylo vůči zavedení společné měny zdrženlivé. Z hlediska vaší perspektivy si myslím, že by nebylo dobré zavádět euro v době, kde není dokončen institucionální rámec eurozóny. První krok je, že musíme eurozónu reformovat a učinit ji stabilní. Pak může přijít druhý krok – uvažovat, koho dále přijmout do měnové unie. Ale dřív se musí vyřešit její problémy.

HN: Jak hodnotíte daňovou reformu v USA, kterou prosadil prezident Donald Trump?

Pokládám ji za první výrazný úspěch jeho hospodářské politiky. Jedním z jejích cílů je povzbudit firemní investice do americké ekonomiky, z čehož může mít Evropa krátkodobý prospěch. Lze očekávat, že se v USA zvýší poptávka po evropském zboží. Ale Evropa se současně může ocitnout pod vyšším tlakem, aby také zmírnila své daně.